Článek
Návrat „zkušeného Roberta“
Poslední den v září se na Slovensku uzavřely volební místnosti a hned následující den bylo jasné, že navzdory původním predikcím vyhrál SMER – SD bývalého premiéra Roberta Fica. Některými průzkumy favorizovaná strana Progresívne Slovensko s předsedou Michalem Šimečkem skončila s poměrně velkým odstupem druhá. Jako třetí se umístilo hnutí HLAS dalšího bývalého premiéra Petera Pellegriniho, který dříve působil ve Ficově straně SMER, ale po vnitrostranických neshodách, zejména právě s Robertem Ficem, pak v roce 2020 Pellegrini SMER opustil a založil současný HLAS. Bývalý a velice pravděpodobně i budoucí slovenský premiér Fico bude v dalších týdnech jednat s ostatními stranami o možnosti koalice, zejména pak právě s Pellegrinovým HLASEM a Dankovým SNS. SNS již ve Ficově vládě byla a kritiky je často označována za pravicovou, dokonce až krajně pravicovou. Důležité je však to, že Fico už před volbami hlasitě odmítal další podporu Ukrajiny, na což pravděpodobně přilákal velké množství protiukrajinsky naladěných voličů, kterých je podle některých průzkumů na sousedním Slovensku poměrně početné zastoupení. Fico se sice krátce po volbách nechal slyšet, že nevylučuje humanitární podporu Ukrajiny, ale v každém případě je vysoce pravděpodobné, že tato podpora bude výrazně nižší, výlučně nevojenská.
Konzervativci vs liberálové
Polsko čekají za dva týdny parlamentní volby, a ačkoliv je současná vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) favorizovaná, poslední týden ovládl volební „kolbiště“ lídr opoziční strany Občasné platformy (PO) a bývalý polský premiér Donald Tusk. Tusk je vnímán jako prozápadní a poměrně liberální politik, který hlasitě kritizuje současnou vládu kvůli údajnému potlačování svobody médií, nestrannosti soudů a utlačování menšin, zejména pak LGBT. V otázce Ukrajiny je otevřeně proukrajinský, stejně jako donedávna současný premiér Morawiecki, který ale po sérii diplomatických roztržek s Ukrajinou před několika týdny oznámil, že Polsko se musí soustředit na svoji vlastní armádu a dál již nebude Ukrajinu podporovat. Zda to byla reakce na diplomatické přešlapy ukrajinských činitelů nebo předvolební tah na voliče se pravděpodobně dozvíme až po polských parlamentních volbách.
USA a dohady Demokratů s Republikány
V USA byl na poslední chvíli schválen dočasný rozpočet, který zamezil tzv. shutdownu, tedy paralýzu časti amerických úřadů. Pokud by totiž rozpočet nebyl schválen, tisíce amerických vládních zaměstnanců by v podstatě okamžitě muselo odejít na neplacenou dovolenou, příslušníci „strategických“ složek by však museli dál chodit do práce, plat by ovšem nedostávali, dokud by nebyl schválen rozpočet. USA tuto krizi zažehnalo do 17. listopadu, což je další nejzazší termín, do kdy musí být rozpočet stanoven. Podařilo se tak zažehnat bezprostřední krizi, ale nebylo to bez ústupků. Jedním z těchto ústupků, které si kladli členové Republikánské strany, zejména pak její radikálnější křídlo, bylo to, že se z dočasného rozpočtu vyjme část vyčleněná na pomoc Ukrajině, což zástupci Demokratické strany nakonec tváří v tvář k rostoucí hrozbě zmíněného „shutdownu“ akceptovali. Republikánští politici jsou v otázce Ukrajiny dlouhodobě velice rozdělení, odpor proti pomoci však v této straně, která má většinu ve Sněmovně reprezentantů, pomalu roste. Krátce po schválení dočasného rozpočtu kritizoval demokratický prezident Biden vyjmutí prostředků na pomoc Ukrajině s tím, že podle něj „USA nemohou dovolit, aby americká pomoc Ukrajině skončila“, a vyjádřil naději, že se peníze na podporu napadené země podaří zajistit. To je však vzhledem k rozvržení sil v Kongresu poměrně nejistá naděje a Ukrajina, která je závislá na pomoci ze zahraničí, tak možná skončí na nějakou dobu bez pomoci svého největšího podporovatele.
