Článek
Trhliny v příkladném spojenectví
Nedávno byl svět zaskočen prohlášením polského předsedy vlády Mateusze Morawieckiho, že Polsko již nadále nebude Ukrajině posílat zbraně. Jedná se o poměrně náhlý a překvapivý obrat jednoho z nejdůležitějších ukrajinských spojenců v rusko-ukrajinském konfliktu. Oficiální polské prohlášení říká, že je to z důvodu nutnosti posílit polskou armádu, nicméně toto prohlášení nejvyššího polského představitele přichází v době vyhrocených polsko-ukrajinských vztahů, a to zejména kvůli prodloužení polského zákazu na dovoz ukrajinského obilí a následné ukrajinské protireakci, která vedla až k podání žaloby na Polsko, Slovensko a Maďarsko ze strany Ukrajiny. V Polsku mají zemědělci již tradičně poměrně velké zastoupení, kdy silné slovo a obavy tamních zemědělců z levného ukrajinského obilí nemohou být polskou vládou nadále ignorovány. Ukrajinští představitelé se v reakci na to nechali slyšet, že jsou z jejich strany na stole reciproční opatření, tedy že taktéž možná omezí dovoz některých produktů z těchto zemí na Ukrajinu.
Nejhlasitější zastánce a spojenec
Polsko je, jak už jsem zmínil, od začátku konfliktu pro Ukrajinu jedním z nejdůležitějších a nejbližších spojenců. Je to dáno pravděpodobně především problematickou rusko-polskou minulostí, ve které je několik válek, liknavost sovětských vojsk při Varšavském povstání nebo třeba dodnes Rusku vyčítaný Katyňský masakr. Také tyto historické souvislosti aktuálně Polsko ženou k tomu, aby budovalo jednu z nejsilnějších armád v Evropě, protože zjednodušeně řečeno mají Poláci s Ruskem své zkušenosti, veskrze negativní. Toto je jeden z hlavních důvodů, proč Polsko již od prvního dne nejhlasitěji, ale i velice štědře, co se týče materiálu a výzbroje, podporovalo Ukrajinu v boji proti Rusku. Rovněž Polsko přijalo okolo jednoho milionu ukrajinských uprchlíků. Ukrajina tak možná přichází o jednoho z nejdůležitějších a hlavně nejštědřejších spojenců v tomto konfliktu.
Důvody, které se pravděpodobně dozvíme až s odstupem
Těžko můžeme spekulovat o tom, co skutečně Poláky k takovému rozhodnutí vedlo, ale nabízí se dvě nejevidentnější možnosti. Polsku mohla dojít trpělivost se silnými ukrajinskými prohlášeními, které často hraničí s nevděčností. Ukrajina mnohdy zachází ve své diplomacii až do krajních mezí a ostrá prohlášení nebo kritika ukrajinských představitelů směrem k západním spojencům byla již nejednou označena za troufalost a nevděčnost. Další možností je, že veřejné mínění v Polsku již přestává být nakloněné pomoci Ukrajině, tak jako tomu bylo v začátcích konfliktu. V říjnu jdou Poláci k volebním urnám a předseda vlády Morawiecki tak musí více než dříve vnímat nálady ve společnosti, a to i proto, že podle průzkumů má opozice velkou šanci na vítězství ve volbách. Toto prohlášení tak může být i předvolební tah, ale v každém případě je jisté, že polsko-ukrajinským vztahům současná situace neprospívá.
Zdroje: theguardian, politicoeu, autorský článek
