Článek
Doba kamenná v Amazonii
V hloubi amazonského pralesa žije početný kmen jménem Janomamové (též Yanomamiové). Tento kmen, žijící zejména na hranicích Venezuely a Brazílie, je známý především pro svůj tradiční způsob života, ve kterém nemají místo žádné technologické vymoženosti. Janomamové žijí převážně na velice odlehlých místech v hloubi amazonského pralesa a až do počátku 20. století nebyli vůbec v kontaktu s bělochy a moderní civilizací. Proto je jejich kultura jedna z nejzachovalejších, co se týče tradicí, a to nejen v Amazonii, ale i na světě. Domorodci žijí v kmenech, které mají i několik stovek členů. Vesnice jednotlivých kmenů se nazývá šapun, což je v podstatě jeden veliký oválný přístřešek z palmových listů s tenkými stěnami mezi jednotlivými rodinami. Uprostřed šapunu je nezastřešené prostranství, které slouží ke shromažďování, rituálním účelům nebo třeba soubojům. V každém šapunu a zároveň kmeni má nejvyšší slovo náčelník a rada starších, respektovanou osobností kmene je rovněž i šaman. Kmeny mezi sebou často uzavírají spojenectví, nebo spolu naopak bojují – ať už o území nebo třeba o ženy. K boji Janomamové používají tradiční zbraně, jako jsou dlouhé luky, kyje nebo oštěpy. Jako většina amazonských indiánů i Janomamové preferují polygamii.
Moderní civilizace jako největší hrozba
Janomamové se živí sběrem plodů, lovem či rybolovem. Některé kmeny mají i svá políčka, kde se věnují primitivnímu zemědělství. Janomamové jsou i schopní řemeslníci a výrobky jsou často artiklem při směnném obchodu s ostatními kmeny – šapuny. Janomamové chodili tradičně nazí, ale k mnoha z nich se dostala látka, a to vlivem obchodu s ostatními kmeny nebo bělochy. Proto je možné u některých kmenů nalézt i tyto „moderní“ výdobytky, jako je oblečení, mnoho z nich ale žije stále tradičně a bez povědomí o okolním světě.
Největším nepřítelem domorodců nejsou ostatní kmeny nebo pralesní predátoři, ale moderní člověk. Těžaři, kteří často nelegálně hledají suroviny v hloubi amazonského pralesa na chráněných územích kmenů, jednají s tradičně žijícími domorodci dosti nevybíravým způsobem. Indiánům se nevyhnuly ani moderní choroby, kterými se již někteří Janomamové nakazili a následně je přinesli do svého šapunu. V některých případech byla dokonce nutná i pomoc ze strany státu.
Známé, ale přesto úplně izolované kmeny
Ačkoliv se mnoho kmenů ze šapunů dostalo do kontaktu s moderními lidmi, mnohdy ne zrovna v přátelském duchu, odhaduje se, že množství vesnic žije stále svým prastarým způsobem života bez jakéhokoli ovlivnění zvenčí. Dotčené státy naštěstí svou úlohu při ochraně těchto kmenů berou zpravidla zodpovědně a občasné excesy jsou nejčastěji dílem skupin nelegálních těžařů, proti kterým se vlády snaží intenzivně bojovat.
Většina poznatků, které jsou o Janomamech dostupné, jsou dílem etnografa Ettoreho Bioccy, který sepsal knihu na základě vyprávění bělošky Heleny Valerové. Tu kmen Janomamů unesl jako jedenáctiletou dívku v roce 1937 a strávila s nimi zhruba 20 let, než se opět vrátila do civilizace.
Zdroje: Survivalinternational, Britannica, YouTube
