Článek
Obr se sekerou a rohatou přilbou?
Vikingové, tajemní válečníci z drsného Severu, kteří vyvolávají v mysli mnoha lidí představu hrubých válečníků s rohatými přilbami a obřími sekerami a kteří celý život jen pustoší a plení. Přitom již samotné vykreslení běžného Vikinga jako obrovského bojovníka s rohy na přilbě je mylné. Nikdy se neprokázalo, že by Vikingové nosili přilby s rohy, a ačkoliv se určitě nějaké výjimky objevily, obecně by taková přilba byla kvůli své vyšší váze a neforemnosti dosti nepraktická. Představa „rohatého Vikinga“ vznikla díky práci kostymérů v inscenaci oper Richarda Wagnera až v 19. století. Vikingové rovněž nebyli nijak výrazně vyšší než ostatní národy. Podle archeologických průzkumů měl průměrný Viking něco málo přes 170 cm, což bylo sice o něco víc, než byla průměrná výška Evropana, ale rozhodně ne nějak závratně. Nicméně podle kosterních pozůstatků dbali Vikingové na pestrou a kvalitní stravu a předpokládá se tedy, že měli mohutnější stavbu těla než běžní lidé v Evropě. Co se týče výzbroje, tak ačkoliv byli Vikingové schopní kováři, meč nebo obouruční sekyra byla ve své době velice nákladná zbraň a ne každý si ji mohl dovolit. Mnoho Vikingů tak k boji používalo obyčejné kopí.
Válečníci, ale i kováři nebo zemědělci
Mnoho národů podnikalo válečná tažení a Vikingové nebyli jedinými dobyvateli, kteří se v průběhu dějin dopouštěli násilí a plenění. Toto zveličení má na svědomí zejména církev, která chtěla Vikingy vybarvit jako krvelačné zabijáky a plenitele. Rozhodně docházelo k plenění a vraždění, ale vzhledem k tomu, že i Vikingové využívali otroky jak na práci, tak na prodej, tak se opět jedná o nadnesené tvrzení o „bezcitných vrazích, kteří neberou zajatce“. Obecné vykreslování Vikingů jako „národa plenitelů a dobyvatelů“ je velice nepřesné. Mnoho Vikingů se totiž živilo například i zemědělstvím, rybolovem, řemeslnou prací nebo obchodem a válečných tažení se tak nikdy nezúčastnili. Ačkoliv byli vikinští muži oproti ženám v dominantním postavení, zdaleka tomu nebylo tak, jako například v tehdejší Evropě. Ženy měly mnoho výsad a v nepřítomnosti manžela mohly uzavírat obchody a spravovat společný majetek, v případě manželovy smrti dokonce i dědit. Sňatky byly sice často domluvené, ale i ženy mohly v určitých případech nechat manželství zneplatnit, kdy následně byla sepsána smlouva o rozdělení majetku. Mnoho žen se také účastnilo válečných výprav po boku mužů.
Čistotní námořníci
Vikingové byli velice schopnými námořníky. Dlouho před Kryštofem Kolumbem dosáhli díky svým lodím břehů Severní Ameriky, ale i například Grónska nebo Islandu. Představa Vikinga, jako nemytého a zapáchajícího kolohnáta je rovněž mylná. Vikingové se pravidelně koupali, což nebylo v Evropě běžné ani v 19. století. Také se starali o svůj chrup a velký důraz kladli na své vousy a vlasy. Ve vikinských hrobech nebylo vzácností nalézt pinzety nebo hřebeny a další hygienické předměty.
Zdroje: Britannica, Nationalgeographic, YouTube
