Zamrzlá fronta na Ukrajině se může v nejbližší době opět rozhýbat

I po více než dvou letech patří vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou mezi nejsledovanější události vůbec. Po náhlém a rychlém ruském vpádu a následném překvapivém a poměrně úspěšném ukrajinském protiútoku, se až na několik lokálních průlomů fronta téměř nehýbe. Obě strany se snaží získat výhodu, a ačkoli je v posledních měsících iniciativa zejména na straně útočícího Ruska, územní zisky (a ztráty) jsou v rámci velikosti Ukrajiny v podstatě nepatrné. Rusko zatím nedokáže efektivně využít všech výhod, kterými oproti svému sousedovi disponuje, a Ukrajina naopak nemá vybavení ani lidské zdroje pro případnou protiofenzivu. Nejbližší doba však může přinést několik zlomů, které mohou aktuální stavem zamíchat.

Donald Trump usiluje o znovuzvolení a nutno dodat, že v průzkumech si nevede úplně špatně. Ačkoliv se nedá říct, že by oproti stávajícímu prezidentovi Bidenovi měl výraznou preferenční převahu, ve velké části průzkumů vyhrává. Případný návrat Trumpa do Bílého domu by mohl Ukrajincům výrazně ztížit jejich obranné snažení. USA je totiž největší podporovatel napadené země a konec této podpory by mohl být pro Ukrajinu možná až fatální. Trump se mnohokrát nechal slyšet, že by Ukrajině dále nepomáhal a tlačil by jak Zelenského, tak Putina k diplomatickému urovnání konfliktu. V jednom ze svých prohlášení dokonce tvrdil, že by tuto válku dokázal vyřešit do 24 hodin. Trump je sice známý svými nadsazenými výroky, ale to, že by se americká pomoc Ukrajině s největší pravděpodobností rapidně snížila, je v podstatě jisté. Tato prohlášení samozřejmě mohou být pouze Trumpova taktika, jak získat voliče, a vzhledem ke známé exprezidentově nevypočítatelnosti se jeho rozhodnutí často nedají příliš předvídat. V každém případě by pro Ukrajinu bylo pravděpodobně nejvýhodnější, kdyby v úřadu zůstal současný prezident Biden.

Nasazení vojáků NATO na území Ukrajiny je v poslední době poměrně mnohokrát opakovaná věc. Nejsilnějším zastáncem této možnosti je pravděpodobně francouzský prezident Macron a také představitelé Pobaltských států. Shoda v nasazení aliančních vojáků momentálně není, ale podle různých informací se již na Ukrajině vojáci členských zemí NATO nacházejí. V tomto případě se však jedná o iniciativu jednotlivých států a tito vojáci podle všeho plní zejména podpůrné a výcvikové úkoly a nejsou tedy nasazeni jako alianční síly. I taková pomoc je však pro Ukrajinu klíčová. Kvalita výcviku sehrála v boji proti ruským jednotkám jistě nemalou roli a Rusko muselo nejednou přehodnotit svůj způsob boje. V případě rozhodnutí NATO nasadit své vojáky na Ukrajině by mělo Rusko opravdu vážný problém, vytvořilo by to však prostor pro případnou eskalaci konfliktu. To si pravděpodobně mnoho čelních představitelů aliančních států uvědomuje, a tak se jako pravděpodobnější možnost se jeví varianta, že by protivzdušná obrana členů NATO sousedící s Ukrajinou sestřelovala ruské balistické střely cílící na západ Ukrajiny. Tím by Ukrajina mohla uvolnit jednotky vázané na toto místo a disponovat na jiných potřebných místech.

Někteří představitelé států a mezinárodních organizací volají po zrušení omezení, které Ukrajincům zakazuje útočit na území Ruské federace. Toto omezení v nedávné době zrušila například Velká Británie, ale zmíněný největší podporovatel Ukrajiny - USA na tomto omezení stále trvá. Ukrajina tak nemůže útočit vyspělými a přesnými zbraněmi na sklady a cíle na území Ruska, což značně snižuje akceschopnost ukrajinských sil a zároveň dává Rusku možnost nerušeně přesouvat logistiku, techniku a vojáky na svém území a to v podstatě beze strachu. Zrušení těchto omezení by pravděpodobně neznamenalo nějaký výrazný zvrat, ale určitě by Rusům ztížilo jejich snažení a snížilo rychlost jejich zásobování a přesun jednotek. V kombinaci s probíhající mobilizací na straně Ukrajiny by i toto mohlo přesunout iniciativu na stranu obránců.

Zdroje: Autorský článek, CNN, BBC, NikVesti, CNN