Překvapivé poznatky: Vliv medu a propolisu na zuby a ústní dutinu

Pokud vás trápí zvýšená kazivost zubů, možná přemýšlíte nad tím, které potraviny z jídelníčku vyškrtnout, abyste svému chrupu náležitě pomohli. Nebo vás zajímá, jakou péči zubům dopřát, aby odezněly některé problémy. Včely a jejich produkty nás nepřestávají překvapovat. Překvapením může být pro mnohé i skutečný vliv medu a propolisu na zdraví zubní dutiny. V našem článku se mimo jiné dozvíte, zda med kazí zuby nebo zda propolis je vhodný při péči o náš chrup.

Začneme pěkně od začátku. V jakém prostředí se zuby mohou začít kazit? Pokud pH v dutině ústní klesne pod hodnotu 5,5, začnou se zde množit bakterie, které vytvářejí povlak na povrchu zubů. Tento povlak může mít destrukční účinky na mineralizované tkanivo zubů, u něhož probíhá tzv. demineralizace. To znamená v zásadě rozklad, který logicky probíhá tím rychleji, čím více jednoduchých cukrů do sebe dostáváme. Časem tak zuby mohou být náchylnější ke vzniku zubních kazů, zánětu dásní a dalším přidruženým problémům. Kyselé pH (pod hodnotou 7) mají cukrovinky, ale také například ocet, víno či kolové nápoje a ovocné šťávy. Třeba kolové nápoje mají pH podobné jako ocet (pod hodnotou 4).

Zde samozřejmě záleží na tom, jak často a na jak dlouho k demineralizaci dochází. Zubní kaz přirozeně nevzniká ze dne na den, ovšem důležité jsou vzorce konkrétního jedince pro konzumaci jídla a nápojů. Po ukončení konzumace se pH v ústní dutině postupně vrací do normálu, což u výrazně kyselinotvorných potravin přirozeně trvá déle. Ihned po konzumaci obzvlášť kyselinotvorných potravin je tak vhodné vypláchnout si ústa vodou, mlékem nebo ústní vodou, což pomůže urychlit navrácení pH v ústech do normálu.

Med je ze své podstaty kyselá potravina. Studie (Habluetzel) prokázala, že dokonce i po smíchání se slinami, jež mají pH nad šest (pH 6,1 je u slin hraniční), nevzroste pH medu nad hodnotu 5,8. Což znamená, že koncentrovaný med (tedy med bez slin) má pH přibližně 5,5 nebo nižší – vytváří tedy v ústech kyselé prostředí, které by mělo podle všech předpokladů kazit zuby stejně jako u jednoduchých cukrů. Ukazuje se však, že je to přesně naopak. Vědci si dlouho lámali hlavu nad tím, co za tím vězí. Zastavení tvorby zubního plaku se odborně nazývá „inhibice kariogenního procesu“. A právě tento zázrak způsobuje med díky přítomnosti „včelího enzymu“ (Juraj Deglovič).

Jiné studie (Celik Z. C.)přišly se závěrem, že ačkoliv má med kyselé pH, nezpůsobuje demineralizaci zubní skloviny jako jednoduché cukry, ale naopak je schopen zubní sklovinu remineralizovat. Což jinými slovy znamená chránit ji před destrukcí jednoduchými cukry. Med má tedy na zuby ochranný účinek.

Propolis při léčení nejen v oblasti zubů byl znám již od starověku, na našem území zažil plný rozkvět až přibližně od 12. století. Léčily se s ním záněty dásní i otevřené rány, později se přidával i do prvních zubních past.

První pasty se v Evropě objevily kolem roku 1800. Pasty, jak je známe dnes, se poprvé objevily až v roce 1892 ve Francii. Obsahovaly směs několika složek, které osvěžovaly dech a k tomu pečovaly o dásně. Ve složení se například objevoval extrakt z propolisu nebo celá řada bylin, u kterých lidé vypozorovali antiseptické vlastnosti (heřmánek, řepík, hřebíček).

Všem přírodním složkám udělala čáru přes rozpočet až moderní medicína přibližně od roku 1910. Věda objevila účinky fluoru a antibiotik, takže léčba propolisem a dalšími bylinami začala ustupovat stranou. Že ale měla taková šetrná léčba svá pozitiva, začali lékaři opět objevovat od roku 1950. Dnes se propolis opět v zubní péči běžně používá, můžete zakoupit zubní pasty, ústní vody a spreje s propolisem. V oblasti zubní péče se propolis využívá proti paradentóze, při bolesti zubů apod. (Ing. Štefan Demeter)

Účinky medu na tvorbu zubního plaku budou jistě vyžadovat ještě další studie. Ktomu, abychom si zuby čistili výhradně medem, nejspíše jen tak nedojde, rozhodně ale můžete zahodit pověru, že med kazí zuby. Můžete tak opět med mlsat bez výčitek svědomí.

Propolis má v lékařství více než 5 000 let starou tradici. Prokázal svou schopnost ničit všechny mikroorganismy, které negativně působí na zdraví člověka, proto se stal velmi oblíbenou látkou egyptských faraonů. Asyřané propolisem léčili rány a nádory a Řekům sloužil k léčbě hnisavých zánětů. V současné době opět objevujeme kouzlo propolisu a využíváme k léčbě různých neduhů. Včely mají na náš život evidentně mnohem pozitivnější vliv, než jsme si zatím dokázali představit. Nechme je vstoupit do našeho života ještě blíž.