Článek
Odbory postupně snižovaly své požadavky na úplné minimum. Vláda je beztak odmítla.
Odbory původně požadovaly 15% navýšení platových tarifů v celém veřejném sektoru. Nakonec svůj názor přehodnotily a snížily své požadavky na 10 % z důvodu „…že veřejné finance jsou tam, kde jsou.“
Protože ale vláda i takové zvýšení sveřepě odmítala, odbory znovu snížily své požadavky, a to na pouhé navýšení 7 % pro všechny zaměstnance. Odbory neustále snižovaly své požadavky ve snaze najít alespoň nějaký kompromis.
Vláda přesto ve středu přišla s návrhem, že zvýší platy pouze některým zaměstnancům, a to jen v tabulce číslo jedna (v základní tabulce).
Nadto vláda chtěla tuto tabulku selektovat tak, že od první do sedmé platové třídy, kde jsou například uklízečky, školníci a tak dále, se zvýší platy o 5 %, a od osmé platové třídy do dvanácté platové třídy, což jsou především úředníci, se zvýší pouze o 3 %.
Lidem, kterým by se zvýšily platy o 5 %, by to přineslo měsíčně navíc 925 korun, bylo by jich asi 173 500. U těch s 3% navýšením by to bylo 870 korun, je jich 174 tisíc.
Ostatním zaměstnancům z této platové tabulky, to znamená třinácté až šestnácté třídy, by se nepřidalo vůbec. A to jsou to například vedoucí zaměstnanci, IT pracovníci a podobně.
Přestože odbory vyšly vládě vstříc, ta je poté sprostě vydírala.
Na středečním jednání odbory přesto vyšly vládě vstříc a deklarovaly, že jsou připraveny se bavit pouze o tabulce číslo jedna s vědomím toho, že ostatní platové tabulky se dočkají navýšení až 1. ledna příštího roku. Jedná se například o sociální služby či zdravotníky či zaměstnance ve státní službě.
Tím, že odbory přistoupily na to, že se budou zvedat platy jen v první tabulce, a ještě k tomu jen o pár procent, odbory udělaly velký kompromisní krok. A jak se jim za to vláda odvděčila?
Vláda řekla, že navýší platy jen některým třídám, a k tomu jen o pár procent; s tím, že pokud odbory nepřijmou tento návrh, pak vláda nezvedne platy nikomu. Pokud odbory přijmou tento návrh, pak vláda „doufá, že odbory nebudou protestovat“.
Odbory něco takového akceptovat nemohly, odmítly vládní návrh a nyní hledají další vhodné kroky.
Vládní politici přesto v médiích útočí na odbory, že vše je jejich vina.
„Mně je to líto, protože jsme dlouho a zodpovědně hledali kompromis. Ten návrh byl prosociální. Úplně jsem nečekal, že to odmítnou,“ vyjádřil se Vít Rakušan.
Odmítnutí vládního návrhu odbory označil Ivan Bartoš za „velmi překvapivé“. Označení nabídky za vydírání podle něj bylo „za hranou slušnosti“.
Premiér Petr Fiala k tomu uvedl: „Plošné zvýšení od září bych nepovažoval za správné. Odbory to odmítly, takže nebude nic. Je to odpovědnost odborů. Jim na těch nejnižších kategoriích nezáleží.“
Tímto vyjádřením premiér výslovně potvrdil, že vláda odbory vydírala. Snažila se jim vnutit svůj návrh s tím, že když jej nepřijmou, nezvýší platy nikomu. A přesně to se také stalo.
Státní zaměstnance s vysokoškolským vzděláním přebírají hypermarkety. Za kasou mají víc.
Pro šestou platovou třídu je vyžadována maturitní zkouška. A kolik takový pracovník po maturitě dostane od státu? Oficiálně 17 350 Kč v hrubém, ovšem to je pod hranicí minimální mzdy, tudíž dostane minimální mzdu – 18 900 Kč.
Pro třináctou platovou třídu je nutné magisterské vzdělání. Lidé tedy musí po maturitě studovat 3 roky na bakaláře, splnit státní zkoušky a obhájit práci, poté musí studovat minimálně další 2 roky na titul magistra, kde musí opět složit náročné zkoušky a obhájit práci. Jak je stát ocení? 29 410 Kč hrubého.
Pro srovnání: Takový vedoucí směny, který zpravidla nemusí mít žádné vzdělání, si přijde v průměru na 33 605 Kč měsíčně.
Z výzkumu IDEA vyplynulo, že reálná výše platů, tedy platy vypočtené podle indexu spotřebitelských cen, se oproti roku 2003 zvedla jen o pár tisíc korun (po více jak 20 letech!).
Pokud bychom se podívali na poměr platů ke mzdám, pak bychom zjistili, že většina veřejných zaměstnanců trvale bere méně. Výjimku tvoří jen úředníci na ministerstvech.
Odbory musí začít stávkovat, jinak se nic nezmění.
Platy veřejných zaměstnanců se trvale pohybují pod mzdami v soukromém sektoru. Jsou výsměchem tvrdě pracujícím lidem.
Vláda Petra Fialy byla během svého volebního období mnohokrát konfrontována s realitou nízkých platů ve veřejné sféře. A mnohokrát slíbila, že platy porostou.
Například u soudů nedávno stávkoval justiční personál kvůli neudržitelné situaci, kdy mnozí zaměstnanci dostávali o více jak 10 000 Kč měsíčně méně, než kolik by dostali v soukromé sféře. Vedení soudů si stěžovalo, že odborné úředníky jim odlákávají hypermarkety a restaurace. Vláda tehdy slíbila, že situaci vyřeší a brzy platy pracovníků dorovná tak, aby dostávali alespoň tolik, kolik by jim příslušelo v soukromém sektoru.
A samozřejmě se nic nestalo. Nadto vláda ve svém skoupém návrhu naprosto vynechala úřednické třídy, tedy podle ní by měly dostat přidáno jen uklízečky (a to pouze o pár set korun v hrubém…). Ostatním ani korunu.
Vláda evidentně na velkou většinu zaměstnanců úplně kašle. A na ty, které nekašle úplně, kašle jen trochu, když jim přidá symbolických pár set korun v hrubém.
Zaměstnancům, resp. odborům, teď už nezbývá než použít svůj „těžký arzenál“. Tím je myšlena stávka. Pokud budou úředníci stávkovat, už tak zatížené úřady se úplně zastaví.
Je nefér, než by si tím úředníci vzali jako rukojmí ostatní občany, kteří za nic nemohou. V tuto chvíli jim ovšem nezbývají žádné jiné možnosti. Lidé by měli myslet na to, že to vláda úředníky a odbory zahnala do kouta. Odbory se prokazatelně snažily o kompromis a neustále snižovaly své požadavky.
Ale tomu ničemu zřejmě vláda nenaslouchá, oni totiž uslyší jen na konkrétní činy. A až se státní zaměstnanci k tomuto činu odhodlají a začnou stávku, já se jim rozhodně divit nebudu. Naopak jim budu fandit.
Anketa
Zdroje: Tabulka platů, Výzum o platech, Seznam - jednání zkrachovalo, Idnes - vyděračská nabídka, Irozhlas - vydírání vládou, Vedoucí směny - plat
Co číst dál?
