Článek
Když manžel Martině poprvé řekl, že by chtěl jet na dovolenou bez ní, myslela si, že si dělá legraci. Vždyť společné cestování patřilo k tomu, na co se oba během roku těšili. Vybírali hotely, plánovali výlety a po návratu ještě dlouho vzpomínali na místa, která navštívili. Tentokrát ale manžel přišel s úplně jiným návrhem. Prý by si rád vyrazil s kamarády a užil si pár dní bez rodinných povinností.
Martina se nejdřív snažila nedělat z toho problém. Každý přece potřebuje někdy vlastní prostor a není nutné trávit veškerý volný čas společně. Jenže pak manžel dodal, že si od ní potřebuje také trochu odpočinout. A právě tahle poznámka ji zabolela. „Zeptala jsem se ho, jestli mu se mnou opravdu není dobře. Odpověděl, že to tak nemám chápat, ale že chce mít chvíli klid. Prý pořád něco řešíme, plánujeme a organizujeme. Jenže já jsem měla za to, že takhle funguje normální společný život,“ říká Martina.
Společná dovolená už ho neláká
Postupně vyšlo najevo, že nejde jen o jeden výlet s kamarády. Manžel začal mluvit o tom, že by si chtěl každý rok dopřát alespoň jednu dovolenou po svém. Martina by podle něj mohla vyrazit s kamarádkou nebo si naplánovat vlastní program. Společný čas by si prý nechali na víkendy a běžný život.
Takové uspořádání si ale Martina představovala úplně jinak. Nevadilo by jí, kdyby manžel občas odjel na prodloužený víkend nebo si užil několik dní s přáteli. Nedokáže se však smířit s představou, že se jejich hlavní letní dovolená stane záležitostí, kterou budou trávit každý zvlášť. „Nechci ho nikam nutit. Když potřebuje být s kamarády, ať jede. Ale mrzí mě, že už nemá chuť zažít něco společného právě se mnou. Když jsem mu řekla, že mi to připadá jako začátek odděleného života, jen se naštval,“ popisuje.
Vadí mu i obyčejné plánování
Při dalších rozhovorech Martina zjistila, že manželovi nevadí pouze samotné cestování. Vadí mu také způsob, jakým dovolené dosud trávili. Chtěl mít program připravený dopředu, zatímco Martina ráda hledala výlety, restaurace a zajímavá místa. To, co ji bavilo, začal podle jejích slov vnímat jako další povinnost. „Řekl mi, že i na dovolené musí pořád něco řešit. Že když si chce ráno přispat, už mám vymyšlený výlet, a když chce odpočívat, já se ptám, kam půjdeme na večeři. Přitom jsem nikdy neměla pocit, že ho do něčeho nutím.“
Připouští, že se možná v posledních letech příliš soustředila na organizování společného času. Manželovi ale podle ní mohla jeho nechuť k plánování sdělit i jinak. Místo toho se dozvěděla, že potřebuje hlavně klid od ní.
Nechce se doprošovat společného času
Nejvíc Martinu trápí, že se manžel o jejích pocitech příliš bavit nechce. Když se snaží zjistit, zda je za jeho rozhodnutím jen touha po samostatnosti, nebo také nespokojenost v manželství, odbude ji tím, že zbytečně hledá problém tam, kde žádný není. „Já mu nechci zakazovat kamarády ani mu stát za zády. Jen bych chtěla vědět, jestli se mnou ještě vůbec chce něco podnikat. Připadá mi zvláštní, že se musím doprošovat toho, abychom spolu jeli na dovolenou,“ svěřuje se.
Zatím se nedohodli, jak budou letošní volno trávit. Martina by ráda našla kompromis, třeba část dovolené strávit společně a několik dní nechat manželovi pro sebe. Nechce ale přistoupit na řešení, při kterém se z jejich společných zážitků stane jen vzácná výjimka. „Možná jsem citlivější, než bych měla být. Ale když mi vlastní manžel řekne, že chce mít ode mě klid, těžko to můžu brát jako obyčejnou poznámku o dovolené. Potřebuju cítit, že se mnou chce být, ne že si ode mě musí pravidelně odjíždět odpočinout,“ uzavírá Martina.
Zdroj: autorský článek
