Článek
Centrum Plzně se v posledních letech proměňuje. Obyvatelé tu zažívají velkou nepohodu, nejen kvůli stavební činnosti kolem Americké třídy, Sadů Pětatřicátníků a náměstí Republiky, ale hlavně kvůli hluku a nepořádku ve večerních hodinách.
Městská vyhláška zakazuje konzumovat alkohol ve středu města, většinou to ale dodržují jen slušní lidé. Od čtvrtka do neděle po 22 hodině postávají hloučky mládeže kolem večerek, křičí na sebe, rozhazují kolem odpadky, zbytky jídel a prázdné lahve a kelímky. Odpadkové koše se buď u večerek vůbec nenacházejí, nebo jsou rychle přeplněné. Policie občas přijede, ale většinou se mladí na oko rozejdou a do půl hodiny jsou zase zpátky. Popíjející posedávají i na výlohách okolních obchodů. Ráno pak musí majitelé obchodů tyto odpadky uklízet, aby vůbec mohli otevřít.
Bydlet v centru Plzně není žádný med. Okrajové části města nabízejí větší komfort, klidnější prostředí a vůbec se tak nějak počítá s tím, že se tam bydlí. Centrum se naopak posledních 20 let vylidňuje. Představitelé města se zajímají hlavně o turisty, řeší předzahrádky místo ulic, dokonce šířku spár v dlažbě chodníků, nepochopitelně pak i omezení či odstranění kontejnerů na tříděný odpad a další nesmysly, které obyvatelům buď nic nepřinesou nebo je rovnou poškodí.
Jako rudý hadr pak samozřejmě působí prezentace primátora, který dennodenně přidává na Instagram nové příspěvky a fotografie o tom, jak maká pro město a pro lidi. Tu a tam razie proti prodeji alkoholu mládeži vypadají skvěle, ale kde je pan primátor, když se od pohledu nezletilí potácejí každý pátek večer centrem, ruší noční klid a šíří nepořádek? Proč se cestou na farmářské trhy neprojde v sobotu brzy ráno městem, aby viděl následky?
Město by tu nemělo být jen pro návštěvníky a ti, kteří tu žijí, pracují a platí daně, by neměli být chudou popelkou. Plzeň by se zase měla stát bezpečným místem pro lidi, pro rodiny. Sebeprezentace na Instagramu se nesmí lišit od reality tak moc, jak tomu je nyní. Volby se blíží, mediální masáž se bude stupňovat, tak snad se kromě vysmátých obličejů potentátů a nic neříkajících slibů dočkáme také skutečné změny, která snad bude k lepšímu.
