Článek
Je to zbytečná panika? Neřekla bych. Vždycky je lepší být připraven a nevyužít toho, než být v háji, když se něco stane. Stačí se jen rozhlédnout kolem sebe a člověk poněkud znervózní.
Polsko dává do pořádku kryty. Ani trochu nás to netrápí? V jakém stavu jsou naše kryty? Vsadím se, že většinu z nich naposledy někdo udržoval tak v devadesátkách. Kolik jich máme? Kolik z nich je zcela funkčních na té úrovni, na jaké by to mělo být, aby to vůbec mělo nějaký smysl? Prý máme přes 6000 krytů. Kdo z nás ví, kde jsou? Kdo ví, kde se nachází nejbližší kryt v okolí jeho bydliště? Jaká je vlastně kapacita použitelných krytů, které v ČR máme? Je dostatečná?
Když už jsme u bydliště, kdo ví, jak by se měl sám doma připravit? Máte sklep? Pokud ano, co jste dosud udělali, abyste ho mohli v případě potřeby použít jako dočasný improvizovaný kryt? Jak by měl takový sklep nebo prostor vypadat? Co byste v něm měli mít? Až krizová situace nastane, bude už pozdě toto řešit.
Jaká je obecná připravenost obyvatelstva pro případ možného válečného konfliktu? Mé generaci se dnes mladí smějou, že jsme jako žáčci běhali kolem školy v plynových maskách. Ale my víme, jak se krýt v případě výbuchu, masku si umíme nasadit, většina z nás někdy vystřelila alespoň ze vzduchovky, dovede poskytnout základní první pomoc, nebo si sbalit evakuační zavazadlo. Branná výchova nás naučila mnoho užitečných věcí, které se člověku hodí i při mnohem menších katastrofách, než je zrovna válečný konflikt. Stačí tornádo, povodeň nebo vichřice a kdo si umí poradit, je ve výhodě. Kolik toho dnes občané vědí a dovedou? Kolik toho znají naše děti?
Je velmi pravděpodobné, že kdyby se cokoliv přihodilo, děti budou ve škole, dospělí v práci… Naše děti by měly znát alespoň základní informace, které jim pomohou přežít a následně se spojit s rodiči. Znají je?
Když jsem se svých dvacetiletých studentů jen tak ze zvědavosti zeptala, co by dělali, kdyb začala naše školní budova hořet, byla jsem dost zděšená z jejich odpovědí. Škola si z toho vzala ponaučení a bude muset častěji dělat různá cvičení. Ruku na srdce, kdy vaše děti ve škole naposledy trénovaly, jak se správně chovat v případě nějakého ohrožení nebo evakuace budovy?
Není také bez zajímavosti, že v mnoha zemích kolem nás se žáci a studenti ve školách učí, jak se chovat v případě, že se v budově objeví střelec, nebo jak se chovat v případě zemětřesení, tornáda, nebo jakékoliv jiné živelné katastrofy. Nejsem si ani trochu jistá, že je právě tomuto tématu u nás věnováno dost pozornosti. Častěji slyším, že takové věci u nás přece nehrozí… Skutečně? Nebylo by bezpečnější, aby byly naše děti dobře připravené na krizové situace všeho druhu?
Minimálně dospěláci by mohli alespoň vědět, že například na internetových stránkách Hasičského záchranného sboru najdou záložku „Ochrana obyvatelsva“, ve které se dočtou důležité informace týkající se varování obyvatelstva, ukrytí, evakuace, nouzového přežití apod.
Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že se Německo musí do roku 2029 připravit na válku s Ruskem. To není jen nějaký drb, to je informace, která nejen v Německu spouští celou řadu aktivit a opatření. Podobně varuje před válkou Polsko a chová se podle toho, nebo třeba Dánsko. V lednu letošního roku zveřejnilo důležité varování pro své občany také Švédsko. Vyzvalo je, aby byli připraveni na možnou válku. Měli bychom brát vážně, co řekl švédský ministr civilní obrany: „Civilní obrana není primárně teoretické cvičení. Povědomí musí být převedeno do praktických akcí, do opatření, která skutečně zvyšují odolnost.“
V lednu letošního roku agentura Reuters informovala, že Německo, Nizozemsko a Polsko podepsaly důležitou dohodu. Díky ní v případě jakýchkoli náznaků nebezpečí se budou moci vojáci a zbraně rychleji přesouvat přes hranice od Severního moře k východnímu křídlu NATO.
Dalo by se psát ještě celkem dlouho o tom, co všechno dělají evropské země v rámci přípravy na možnou válku. Ráda bych věděla, co děláme my. Vysílám výzvu šikovným novinářům - tohle je téma! Jak se připravuje Česko?
Nejde jen o kryty z nichž většina nám v tom stavu v jakém jsou, bude platná jako mrtvému zimník, jde také například o naše zásoby. Například Hospodářská komora ve svém tiskovém monitoringu ze dne 26. 6. 2024 uvádí, že norská vláda hromadí obilí. Norská vláda podepsala dohodu o vytváření zásob obilí. Jako důvod uvádí pandemii covidu-19, válku v Evropě a klimatické změny. „Cílem je mít do konce desetiletí uskladněno přibližně 82 500 tun obilí nutných pro tříměsíční spotřebu norského obyvatelstva,“ řekl ministr zemědělství a potravinářství Geir Pollestad norské televizi NRK. Jaké zásoby potravin máme nebo budeme mít my, abychom byli alespoň tři měsíce pro své lidi soběstační?
Pevně doufám, že se jednou neukáže, že místo abychom se pět let intenzivně připravovali na možný válečný konflikt, nedělali jsme nic. Až to přijde, bude už pozdě.
Jako ve většině případů bude pak nejspíš platit, že pomocnou ruku najde každý z nás na konci svého ramene. Proto udělejme každý sám za sebe alespoň to, co udělat můžeme. Dokud na to je čas…
