Článek
Mít velkou knihovnu plnou skvělých knih, to bývalo kdysi pro mnoho lidí známkou oduševnělé domácnosti. Dnes se tisíce knih vejdou do jedné malé čtečky a místo knihovny si člověk může pořídit něco jiného. Mladí prý papírové knihy už téměř nečtou a když už je čtou, dávají přednost zahraničním autorům a prý angličtině před češtinou. Je to skutečně tak?
Podle Zprávy o českém knižním trhu 2022/2023 se poměr překladů vůči původní české literatuře pohybuje kolem 40 %. Mezi jazyky, z nichž se knihy překládají, tradičně dominuje angličtina s němčinou. Stále tedy vychází méně překladů než původní literatury. To ale nic neříká o tom, kolik se u nás prodá překladové literatury (v kusech) a kolik původní české literatury. Faktem ale je, že nejen mladá generace dává přednost zahraničním autorům a mladí (dvacátníci) často také angličtině. Podle výzkumu „Češi a jejich vztah ke knihám“ z roku 2023 se u českých čtenářů v žebříčku TOP 7 autorů objevili E. M. Remarque, Jules Verne či J. R. R. Tolkien. Zbylé příčky obsadili Agatha Christie, Jo Nesbø, Stephen King a jako jediný český autor pak Vlastimil Vondruška.
V poslední době nemalý počet začínajících českých autorů sahá po zahraničním pseudonymu. Chtějí, aby jejich kniha vypadala jako kniha překladová. Proč? Protože věří, že si čeští čtenáři raději kupují zahraniční autory, a to i v případě, že jde o autory neznámé. Bohužel nejsou daleko od opravdy. Český čtenář si velmi často raději koupí neznámého George Comminga než neznámou Marii Novákovou. Nikdo netuší proč, ale je to tak.
Když mluvím se svými studenty, kterým je mezi devatenácti a pětadvaceti lety, dvě třetiny z nich mi říkají, že si kupují nejraději literaturu v originále, čtou své oblíbené americké nebo britské autory přímo v angličtině. O české autory příliš zájem nejeví. Nevím, jestli se to časem změní, nebo jestli přichází generace, která českou současnou literaturu prostě nebude potřebovat a ani ji nebude vyhledávat. Nebojím se, že by nastal výrazně menší zájem o překladovou literaturu, protože Čechů, kteří si netroufnou číst beletrii v angličtině, bude ještě nějaký ten pátek dost, minimálně mezi padesátníky a staršími. Bojím se však, že bude stále menší zájem o české autory a bude stále těžší se prosadit. Proč?
Protože čeští čtenáři nemají příliš velkou chuť kupovat si prvotiny neznámých českých autorů a nakladatelé zase nemají chuť do těchto prvotin investovat peníze, tedy zaplatit pro ně reklamu, aby se o nich vůbec čtenáři dozvěděli. Přitom nejedna česká prvotina je lépe napsaná, než mnohé zahraniční novely a romány, které k nám přicházejí.
Nedávno se mě jedna studentka, která sama píše a pokouší se proniknout se svou prvotinou na knižní trh, zeptala, proč vlastně platí nakladatelé reklamu na knihy známých autorů. Divila se, jestli to ta známá jména skutečně potřebují. Každý by si totiž logicky řekl, že reklamu daleko více potřebují začínající neznámí autoři než ti etablovaní. A je to samozřejmě pravda. Bohužel, pravda také je, že když zaplatíte padesát tisíc za reklamu na knihu etablovaného autora, prodají se jí desetitisíce, zatímco za stejně drahou reklamu na úplně neznámého autora se těch knih prodají nejvýše tisíce. Tady je odpověď na položenou otázku.
Každý nakladatel vám řekne, že vydání prvotiny jakéhokoliv autora je investice. Jeho investice do budoucnosti. Je to sázka na autora. Když nevyjde, nakladatel prodělá nemalé peníze. Když vyjde, tak ještě i u druhé knihy téhož autora jde o investici do budoucnosti, která se s velkou pravděpodobností nijak extra bohatě ještě nevrátí. Pokud byly první dvě knihy úspěšné, tepre třetí kniha skýtá šanci na opravdu dobré prodeje a vyplatí se u ní uvažovat o větší reklamě. Dopracovat se však ke třetí knize, to není vůbec jednoduché. Pokud se prvotině nedařilo, nakladatel do druhého pokusu většinou nepůjde. Tak to na našem malém knižním trhu chodí.
Co nám za dvacet nebo třicet let ukáže odpověď na otázku "Ukaž mi, co čteš, a já ti povím, co jsi za člověka"? Je možné, že třeba to, že stále méně Čechů čte knihy v češtině a ještě méně jich vyhledává české autory. Zatím je to jen hrozba, kterou stále jde odvrátit. Pro českou kulturu by bylo hodně špatné, kdyby zmizely knihy českých autorů…
