Mateřská, rodičovská, důchod. Narodit se může, umřít musí. Stáří není volba

Pravdou je, že přístupy k podpoře rodin s dětmi a tedy i k placené rodičovské dovolené jsou ve světě hodně různé, a to nejen, pokud jde o její délku. Je celkem poučné podívat se alespoň na několik zemí, než si na celou problematiku člověk udělá názor. Jak to vlastně jinde mají s rodičovskou, mateřskou a otcovskou dovolenou při péči o dítě?

Mateřská práva jsou pro země Evropské unie stanovena ve směrnici o těhotných pracovnicích z roku 1992. Tyto právní předpisy EU stanoví minimální dobu mateřské dovolené v délce 14 týdnů se 2 týdny povinné dovolené před porodem a/nebo po porodu a s přiměřeným příspěvkem podle národní legislativy. Právo na 2 týdny otcovské dovolené je poměrně novou záležitostí, bylo zavedeno ve směrnici o slaďování pracovního a soukromého života pro rodiče a pečovatele, která vstoupila v platnost dne 1. srpna 2019. Členské státy měly do 2. srpna 2022 povinnost přijmout zákony, nařízení a správní opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí.

U našich nejbližších sousedů, tedy v Německu, mají pro maminky a těhotné tzv. mateřský příspěvek a k němu se váže mateřská dovolená, a pak následně rodičovský příspěvek, ke kterému se váže rodičovská dovolená. Od roku 2024 tu mají mít také otcové po narození dítěte nárok na dva týdny placeného volna (tzv. otcovská dovolená dle směrnice EU). Peněžitá pomoc v mateřství tzv. mateřská je určena pro ženy se zákonným zdravotním pojištěním a pobírají ji v těhotenství a po porodu. Vyplácí se šest týdnů před porodem a osm týdnů po něm (12 týdnů u předčasných a vícečetných porodů a také v případech, kdy lékař do osmi týdnů po porodu prohlásí dítě za invalidní a žena požádá o prodloužení ochranu).Výše peněžité pomoci v mateřství se vždy určuje podle mzdy za poslední zúčtované kalendářní měsíce před začátkem pobírání tohoto příspěvku. Je to maximálně 13 eur na den. Zaměstnanci, kteří nejsou účastníky státního zdravotního pojištění (např. jsou soukromě pojištěni nebo jde o ženy s rodinným pojištěním v rámci systému státního zdravotního pojištění), pobírají peněžitou pomoc v mateřství až do výše 210 eur (tzv. jednorázová peněžitá pomoc v mateřství). OSVČ, které si uzavřely soukromé nemocenské pojištění, mají v mateřství nárok na smluvně sjednané denní dávky. Po ukončení mateřské dovolené může přijít tzv. rodičovská dovolená. V Německu je pojata hodně solidárně a dle mého názoru to vůbec není až tak špatný nápad. Finančně dobře situované rodiny zcela jistě neřeší, jestli „si mohou dítě dovolit“ a zda finančně situaci zvládnou. Proč jim tedy platit rodičovskou? Není tu automatické, že když odejdete na rodičovskou, máte ji placenou. Jedna věc je nárok na uvolnění z práce po narození dítěte a úplně jiná záležitost je žádost o vyplácení rodičovského příspěvku tzv. elterngeld. Práce není podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek. O ten mohou požádat zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, státní zaměstnanci, nezaměstnaní i studenti. Nárok na něj však nemají lidé s vyššími příjmy. To znamená, že pokud vyděláváte více než 250 000 eur (nebo vy a váš spolurodič vyděláváte více než 300 000 eur) za rok, nemáte na tento příspěvek nárok . Rodičovský příspěvek se vztahuje na vaše biologické děti a biologické děti vašeho partnera, pěstounské a osvojené děti. Ve výjimečných případech můžete pobírat i rodičovský příspěvek na vnoučata nebo neteře a synovce. Stejně jako u nás, může být rodičovský příspěvek vyplácen po různě dlouhou dobu a podle toho se mění jeho výše. Nebudu zabíhat do podrobností, protože to by vydalo na samostatný článek. V zásadě však tzv. základní rodičovský příspěvěk mohou rodiče pobírat celkem 12 měsíců na jedno dítě. Pokud si zvolí variantu „Plus“, mohou ho pobírat po dvojnásobnou dobu, tedy 24 měsíců. Částka, kterou pak dostávají měsíčně, je polovina základního rodičovského příspěvku. Každý rodič může čerpat až tři roky rodičovské dovolené na jedno dítě, což znamená, že má nárok od svého zaměstnavatele dostat až 3 roky NEPLACENÉHO volna. O rodičovský příspěvek si však musí požádat na úřadu a aby ho dostal, musí splnit předepsané podmínky. Výše rodičovského příspěvku, kterou pobíráte, závisí na jeho zvolené variantě (jako u nás) a současně na vaší životní situaci. Podle zákona se odvíjí od výše měsíčního čistého příjmu každého žadatele za posledních 12 měsíců. Rodičovský příspěvek činí 65 až 100 % příjmu, který rodič míval před narozením dítěte. A teď to nejvíce překvapivé: Čím vyšší je předchozí plat, tím nižší je rodičovský příspěvek. Tedy pokud je rodič považován za nízkopříjmového, pobírá 100 % svého předchozího čistého příjmu. Rodiče, kteří vydělávají více, dostanou jako rodičovský příspěvek 65 % svého předchozího čistého příjmu. Dále jsou stanoveny minimální a maximální limity pro rodičovský příspěvek v závislosti na předchozím příjmu a typu zvoleného rodičovského příspěvku. Pohybují se minimálně od 150 eur až po maximálně 1800 eur měsíčně.

Dávky při narození dítěte dostávají lidé s nemocenským pojištěním, které je v Polsku povinné pro všechny pracovníky. Je možné se také dobrovolně pojistit. Existují tu 3 různé formy podpory rodin, kterým se narodilo dítě. Jsou to tzv. peněžitá pomoc v mateřství a s ní spojená mateřská dovolená, rodičovský příspěvek a k němu se váže rodičovská dovolená a nakonec tzv. otcovský příspěvek a s ním související otcovská dovolená. (O přídavcích na děti, které existují nějakou formou téměř ve všech evropských zemích, tento článek není, proto je neřeším.) Mateřský příspěvek a mateřská dovolená se přiznávají matce dítěte a ta může určitý podíl převést na otce. Ten má nárok na peněžitou pomoc v mateřství v plné výši, pokud matka zemřela nebo dítě opustila. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje pojištěnci, který má nebo adoptoval dítě do 7 let věku; nebo přijal dítě do 7 let za účelem jeho výchovy v nevlastní rodině (např. pěstounství). Délka mateřské dovolené závisí na počtu narozených dětí během jednoho porodu: při narození jednoho dítěte je to 20 týdnů (nejméně 14 týdnů po porodu pouze pro matku, zbytek může být přidělen otci). S počtem narozených dětí délka mateřské roste (až na 37 týdnů při narození více než pěti dětí). Před termínem porodu může matka vyčerpat max. 6 týdnů mateřské dovolené. Zbývající část lze čerpat po porodu. Rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená mohou začít po skončení mateřské dovolené. Poskytují se oběma rodičům, a to tak, že mohou čerpat dovolenou současně nebo střídavě. Délka garantované placené rodičovské dovolené je 32 týdnů v případě narození 1 dítěte a 34 týdnů v případě narození vícečat. Rodiče si ji mohou mezi sebe rozdělit na maximálně čtyři po sobě jdoucí části, které trvají minimálně 8 týdnů. Otcovský příspěvek a otcovská dovolená jsou nezávislé na mateřské dovolené a jsou poskytovány výhradně otci dítěte, který je může čerpat najednou nebo si je rozdělit na dvě části. Délka otcovské dovolené je 2 týdny a lze ji čerpat do 2 let věku dítěte. Výše dávek spojených s porodem se tu počítá jako průměrná měsíční mzda vyplacená za 12 měsíců předcházejících mateřské/rodičovské/ otcovské dovolené. Výše vyplácených dávek je paušální: peněžitá pomoc v mateřství činí 100 % průměru, rodičovský příspěvek 100 % průměru za prvních 6 týdnů rodičovské dovolené, a potom už jen 60 % průměru za další týdny a otcovský příspěvek činí 100 % průměru.

Jaké podmínky jsou u sousedů, kteří s námi kdysi sdíleli jeden společný stát? Překvapivě dost jiné než u nás. Mají tu tzv. těhotenské, dále mateřskou dovolenou (a s ní spojenou dávku mateřskou) a také rodičovskou dovolenou (s ní provázaný rodičovský příspěvek) a rovněž tu existují tzv. otcovské dávky (tzn. otcovská dovolená). Nárok na těhotenské vzniká ženě ode dne odpovídajícího začátku 27. týdne těhotenství před očekávaným dnem porodu (tedy od 13. týdne těhotenství). V roce 2024 může tehotná žena získat tuto dávku v nejvyšší možné výši 385,90 eur (resp. 398,80 eur za měsíc, který má 31 dní). Minimální těhotenské je letos ve výši 257,30 eur (resp. 265,90 eur za mesíc, který má 31 dní). Vyplácí se za kalendářní dny a na rozdíl od jiných nemocenských dávek i za dny, kdy má zaměstnankyně příjem nebo kdy pobírá jiné dávky. Může tedy chodit normálně do práce, event. podnikat, nebo pobírat podporu v nezaměstnanosti, ale také může už pobírat například mateřskou. Mateřská je tu zpravidla určena ženám od 34. týdne těhotenství. Nárok na těhotenské zaniká až dnem porodu. V této době má těhotná nárok na obě dávky. Pokud jde o tzv. mateřskou, kterou většina žen pobírá od okamžiku nástupu na mateřskou dovolenou, činí její výše 75 % denního vyměřovacího základu dosaženého v rozhodném období, kterým je zpravidla kalendářní rok předcházející roku, ve kterém vznikl nárok. Mateřská dovolená trvá 34 týdnů (37 týdnů v případě matky samoživitelky nebo 43  týdnů pokud matka porodila současně dvě a více dětí). Nárok na výplatu rodičovského příspěvku na Slovensku vzniká i v případě, kdy rodič vykonává výdělečnou činnost a pečuje o dítě buď sám, prostřednictvím druhého rodiče nebo jiné zletilé či právnické osoby. Příspěvek pobírá jen jeden z rodičů a ten musí být občanem EU. Nárok na rodičovský příspěvek máte, pokud pravidelně pečujete o dítě do 3 nebo 6 let (v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu). Pokud žena pobírala na stejné dítě mateřskou, má nárok na zvýšený rodičovský příspěvek. Základní výše rodičovského příspěvku je aktuálně 345,20 € měsíčně (tato částka se zvyšuje o 25% u každého současně narozeného dítěte, počínaje od druhého dítěte, tedy v případě vícečat). Pokud žadatel na stejné dítě pobíral (nebo mu vznikl nárok na) mateřskou, zvyšuje se přípěvek na 473,30 eur měsíčně. I v tomto případě se u vícečat příspěvek navyšuje od druhého dítěte o 25%. Zajímavostí je, že částka rodičovského příspěvku se snižuje o 50 % v případě, že starší dítě příjemce zanedbává plnění povinné školní docházky. O  rodičovskou dovolenou může požádat jak žena tak i muž, poskytuje se v  rozsahu, o jaký rodič požádá. Je to nejméně 1 měsíc, nejvíce většinou do 3 let věku dítěte. Od 1. listopadu 2022 mají otcové na Slovensku nárok na dva týdny placené dovolené, i když matka současně pobírá mateřskou nebo rodičovský příspěvek.

Také v Rakousku existuje pro zaměstnankyně tzv. peněžitá pomoc v mateřství (Wochengeld), která je v přibližně stejné výši, jako byla rakouská průměrná mzda za posledních 13 týdnů před okamžikem, než pro zaměstnankyni začal platit absolutní zákaz zaměstnávání. Od 1. ledna 2008 pobírají v Rakousku peněžitou pomoc v mateřství i nezávislí podnikatelé. Tzv. ochranná doba (Mutterschutz) pro těhotné zaměstnankyně obvykle začíná osm týdnů před porodem a končí osm týdnů poté. Po celou tuto dobu pro ně platí absolutní zákaz zaměstnání, což znamená, že během této doby nesmí být zaměstnankyně vůbec zaměstnána. V ochranné době pracovní poměr trvá, ale žena nesmí žádné zaměstnání vykonávat. Matky a otcové mají také nárok na rodičovskou dovolenou (= propuštění z práce výměnou za pozastavení mzdy/platu) do doby, než dítě dosáhne věku 24 měsíců (maximálně) a pokud rodič na rodičovské dovolené žije ve společné domácnosti s dítětem. Minimální délka rodičovské dovolené jsou dva měsíce. Ochrana před výpovědí ze zaměstnání končí čtyři týdny po skončení rodičovské dovolené. Po dobu rodičovské dovolené a za splnění stanovených podmínek, lze čerpat příspěvek na péči o dítě (Kinderbetreuungsgeld). Poskytuje se matkám a otcům, kteří také mají nárok na rodinný přídavek na dané dítě (a pobírají ho), sdílejí s dítětem společnou domácnost a stejné bydliště. (Na přeshraniční případy v rámci Evropské unie se vztahují zvláštní pravidla.) Rodiče mají na výběr ze dvou režimů: flexibilní paušální příspěvek na péči o dítě a příspěvek na péči o dítě podle příjmu. Flexibilní paušální příspěvek na péči o dítě lze pobírat flexibilně v délce 365 až 851 dnů (což je cca 12 až 28 měsíců) od narození dítěte jedním rodičem nebo od 456 do 1 063 dnů (cca 15 až 35 měsíců) oběma rodiči. U nejkratší varianty (základní varianta) činí příspěvek na péči o dítě 39,33 euro na den a u nejdelší varianty 16,87 euro na den. Čím déle se užívá, tím menší je denní výše příspěvku. Příspěvek na péči o dítě v závislosti na příjmu (druhá možná varianta) je primárně určen k tomu, aby lépe vydělávajícím rodičům, kteří se chtějí z trhu práce stáhnout pouze na omezenou dobu, dal příležitost získat určitou náhradu za ušlý výdělek v tomto období. Kromě obecných kritérií, zahrnují požadavky na způsobilost také 182 dnů nepřerušené pojistitelné práce před narozením dítěte. Pokud se při uplatnění nároku ta tento typ příspěvku střídají oba rodiče, přiznává se nejdéle po dobu 426 dnů od narození dítěte. Pokud si ji nárokuje pouze jeden rodič, je přiznána pouze na 365 dní od narození dítěte. Příspěvek na péči o dítě v závislosti na příjmu činí 80 procent naposledy dosaženého příjmu, max. 76,60 eur za každý den. Rozdíl mezi oběma variantami rodičovského příspěvku je také v tom, že při paušálním příspěvku může rodič navíc vydělávat až 60 procent svého posledního příjmu nebo alespoň 18 000 eur (hodnota od roku 2023) ročně. V rámci systému příspěvků souvisejících s příjmem mohou rodiče během daného kalendářního roku vydělat pouze dalších 8 100 eur (hodnota pro rok 2024). Kromě toho v Rakousku také existuje tzv. partnerský bonus. Jde o to, že pokud oba rodiče uplatňují nárok na příspěvek na péči o dítě téměř stejně, v poměru 50:50 nebo maximálně 60:40, a každý rodič o něj žádá alespoň na 124 dnů, mají rodiče (každý z nich) nárok na jednorázový bonus (příspěvek) ve výši 500 eur.

Jak vypadá situace za velkou louží u jedné z nejbohatších zemí světa? Nebo také můžeme říct, že jde o zemi, která je dodnes symbolem klasického kapitalismu a neomezených možností? V USA je legislativa týkající se placené rodičovské dovolené poměrně složitá, ale v zásadě je možné říct, že pokud je člověk federálním zaměstnancem, který odpracoval u svého zaměstnavatele minimálně 12 měsíců, vzniká mu nárok na 12 týdnů placené rodičovské, kterou může vyčerpat (a to i přerušovaně) během prvních 12 měsíců po narození nebo adoptování dítěte. Nárok se týká jak mužů tak žen a čerpat zmíněných 12 týdnů mohou postupně nebo i současně oba rodiče. Nejste-li fedrálním zaměstnancem? Pak máte nárok na 12 týdnů NEPLACENÉ rodičovské. To jediné vám je garantováno. Mimo jiné to znamená, že když o ni požádáte, zaměstnavatel musí vyhovět a je povinen umožnit vám návrat na stejnou pozici, ze které jste na rodičovskou odešli. Pokud nejde o federální zaměstnavatele, ostatní nemají povinnost platit svým zaměstnancům rodičovskou a jedná se o typ firemního bunusu. Při hledání zaměstnání tak u mnoha Američanů hrají firemní bonusy velmi významnou roli, protože mezi ně patří právě placená rodičovská, nebo třeba spoření na důchod nebo různé typy výsluhových důchodů po odpracování určitého počtu let u jedné firmy apod.

Jako příklad těch několik zemí jistě stačí. (Kdo chce vědět víc, v odkazech v tomto článku najde informace prakticky o všech zemích EU.) Rozhodně bych neprohlašovala, že jsme nejlepší v tom, co těhotným ženám a následně oběma rodičům po narození dítěte nabízíme, ale je jisté, že patříme ve světě k tomu lepšímu. Vždy při posuzování totiž záleží na rodičovských prioritách. Někdo chce víc peněz, někdo touží po kariéře, někdo má děti proto, že se to „tak má dělat“ a netouží trávit s nimi přiliš času, další se naopak těší na roky, které s narozeným dítětem stráví a chce využít čas do absolutního maxima. Někdo shání jesle hned, jak to jen je možné a jiný by tam své dítě nedal, ani kdyby to znamenalo, že se bude muset rodina hodně uskrovnit. Každý to zkrátka má jinak.

Rozhodně však není důvod nadávat na to, že je u nás rodičovská dovolená příliš dlouhá. Čerpat ji není povinnost, ale volba. Je moc dobře, že naše ženy tu volbu mají. Ať si každý má kolik dětí chce a zůstane s nimi na rodičovské, jak dlouho chce (až do možného maxima). To, že víceletá péče o dítě ničí kariéry, není tak úplně pravda. To je jen nářek rodičů, kteří si nedovedou věci domluvit a naplánovat. Mám dnes jen mezi spolužačkami, se kterými jsem kdysi studovala na gymnáziu, několik špičkových lékařek a světe div se, žádná z nich nemá méně než 3 děti a některé dokonce mají děti i čtyři. Žádná z nich o kariéru nepřišla, jen si dokázaly věci dobře rozplánovat, domluvily se také s manželem na střídání na rodičovské dovolené a jejich děti nikam do jeslí nemusely a šly až ve třech, některé ve čtyřech letech do školky. Kde je vúle, tam je cesta. Čím víc možností však rodiče mají, tím lépe. Rodičovskou si nikdo zvolit nemusí. Pokud žena chce, může se po šestinedělí vrátit do zaměstnání. Otázkou je, proč si vlastně dítě pořídila…

Závěrem už jen jedna poměrně zásadní připomínka k množícím se verbálním útokům na důchodce. Rodiny s dětmi se v poslední době v médiích často rozličlují, že si důchodci údajně žijí jako prasata v žitě, zatímco oni, chudáčci, třou bídu s nouzí. Vynechejme samoživitelky, pokud opravdu jsou samoživitelkami (což často není pravda, jen výhodný status pro úřady), ty to mají skutečně složité. Rodiče (úplné rodiny) s malými dětmi to však v této zemi nijak složité nemají. Pokud dovedou hospodařit a nemají přemrštěná očekávání (typu jedna dovolená ročně na horách a druhá u moře), mohou tu žít solidním životem střední třídy. Narozdíl od důchodců mají jednu neskutečnou východu: sami se mohli rozhodnout, kdy a kolik dětí budou mít. O stáří se nikdo rozhodnout nemůže. Staří budeme jednou všichni (pokud neumřeme v mladém věku), a pak před důchodcovským věkem neuteče nikdo. Nikdo si ho nemůže vybrat nebo nevybrat. Není to volba a bohužel pro mnoho lidí ani spoření na důchod není volba, protože jsou často schopni spořit jen nízké částky, které jim následně v důchodu až tolik nepomohou.

Nemá každý průměrný a dokonce ani mediánový plat, průměr i medián jsou hodně zavádějící a velmi mnoho lidí na něj ani náhodou nedosáhne. Nemá každý vysokoškolské vzdělání a zejména vysokoškoláci žijící v Praze si málokdy uvědomují, kolik lidí pracuje ve všech továrnách na území ČR. Lidí, kteří často mají základní vzdělání, nebo jsou vyučení a díky kterým jsou plné obchody, protože stojí za nejedním produktem, který je na trhu ke koupi. Stejně tak si neuvědomují, kolik lidí pracuje v zemědělství, starají se o zvířata, o dobytek, o polnosti, sady, o to, aby bylo zaseto a sklizeno, ať už jde o jakoukoliv plodinu. Bez těchto lidí bychom měli nejen prázdné talíře, ale nejspíš i mnohé skříně. Nemohu ani vyjmenovat všechny obory a profese, kde se lidé celý život pořádně nadřou, ale na průměrný český plat se nikdy nedostanou. Tito lidé většinou nejsou schopni naspořit na důchod částky, které by pro ně měly větší význam (i když každá kačka je dobrá), natož aby mohli nakupovat investiční nemovitosti. Takové úvahy jsou trochu jako z jiné planety.

Co teprve ten geniální nápad důchody úplně zrušit?! No, to je opravdu báječné… To mě skutečně „pobavilo“, když jsem si to přečetla. Naše legislativa obsahuje i ustanovení o vyživovací povinnosti dětí vúči rodičům. Tato povinnost již nyní existuje a vztahuje se na ty případy, kdy jsou na tom rodiče tak špatně, že si nezvládají ze svých příjmů zajistit své nutné životní potřeby. Pokud by důchody byly zcela zrušeny, musely by se o rodiče, kteří si během pracovního života nedokázali vytvořit finanční polštář na stáří, kompletně postarat jejich děti. Už vidím, jak by byly šťastné. Teprve pak by měly rodiny s malými dětmi důvod křičet, protože by musely ze svého zvládnout uživit ještě i své rodiče. Ne, milé mládí, to opravdu nechcete.