Článek
USA má ve svém čele opět vůdce. Může nebo nemusí se nám „nový“ prezident zamlouvat, faktem však zůstává, že v porovnání s předchozím prezidentem jde o vůdce v pravém slova smyslu. Ze základních charakteristik vůdce jich Donald Trump vykazuje hned celou řadu. Vůdci se totiž vyznačují například tím, že:
- jsou velmi ambiciózní a sebevědomí lidé
- se nehroutí, pokud věci nejdou zcela podle plánu
- milují volnost, neradi si nechávají poroučet
- jim nedělá problém vydávat rozkazy a činit i nepopulární rozhodnutí
- se dokáží rychle rozhodovat a skočit střemhlav rovnou do akce (to nám ukázal nový prezident hned po svém jmenování)
Vůdci jsou již ze své podstaty velice výrazní lidé a ti často národ rozdělují na poloviny. Jedna vůdce zbožňuje a druhá ho úplně stejnou silou nenávidí. S výraznými vůdčími typy to tak bylo i u nás, vzpomeňme třeba na Václava Klause, ale našli by se i další. Mohou však být i vůdci skvělí, i takové už tato planeta zažila. Vůdci, kteří za sebou zanechají dlouho trvající odér obdivu a vděčnosti. Takovým byl například pro Británii kdysi Winston Churchill. Vůdci však nemusejí být jen politici. Nezapomenutelným lídrem byl bez pochyby také Steve Jobs, který naprosto změnil způsob, jakým interagujeme s technologiemi.
Efektivní leadership nepředstavuje pouze uplatňování autority a dominance, ale především schopnost nadchnout a povzbudit druhé k naplňování sdílených vizí. Opravdové vedení lidí tedy spočívá v harmonickém propojení vrozeného potenciálu a charakterových kvalit, díky nimž může lídr úspěšně navigovat svůj tým nebo na politické úrovni svou zemi k vytyčeným metám. To je tzv. ideál vůdce, lídra. Realita? Často svět nemá buď žádné vůdce, nebo (bohužel) ty špatné, kteří vedou národy do záhuby (jak nám mnohokrát historie již ukázala).
V Česku už nějakou dobu žádného vůdce nemáme. Není tu charismatický člověk, který by měl silné vize a vůdcovské kvality, člověk, který by dokázal ukázat směr a strhnout (nadšené) davy, aby ho následovaly. Vůdce většinou nemívá poloviční fanoušky, které nenadchne ani neurazí a kterým je tak nějak fuk, jestli ve vedení země je nebo není. Vůdce buď milujete nebo nesnášíte, zrovna podle toho, do jaké míry se váš pohled na svět shoduje s tím jeho.
Každá mince má ale vždy dvě strany. Mít vůdce je fajn, stejně jako to je i nebezpečné. Nebezpečné v tom, že se to může zvrhnout v diktátorství mnoha různých forem a fajn v tom, že vůdce dává pocit ochrany a bezpečí a často dokonce nejen pocit.
Ani v naší zemi není málo lidí, kteří považují Green Deal za cestu do pekla, nebo rovnou za podvod, stejně jako prezident Trump. I naše země by potřebovala směrem k ostatním zemím a zejména směrem k Bruselu mnohem větší zastání, než jaké od politiků dostává. Vyhádání dobrých podmínek a výhod, to není úplně jejich doménou. Bez ohledu na jakékoliv okolnosti vždy platilo a platit bude: bližší košile než kabát. America first. Česko na prvním místě. Zní to tak moc blbě? A komu vlastně?
Přehnaná korektnost, rasismus naruby a mnoho dalších nešvarů, kterých si všímají lidé po celém světě, určitě není to, co by většina občanů chtěla. Bohužel, klima je ve společnosti takové, že člověk často raději mlčí, než by to řekl nahlas. Není nic špatného na tom, když pro nás budou naše vlastní zájmy na prvním místě. Ač mám mnoho výhrad k názorům prezidenta Trumpa, zrovna tímhle bychom se inspirovat mohli. Každý psycholog vám řekne, že aby mohl člověk dělat spokojené a šťastné lidi kolem sebe, musí být v prvé řadě spokojený a šťastný on sám. Musí věnovat péči sám sobě. Musí se o sebe starat. Je to princip, který známe všichni z letadla: „…v případě poklesu tlaku v kabině letadla, nasaďte prosím nejdříve kyslíkovou masku sobě, teprve pak svému dítěti.“ Proč? Protože abyste se mohli o dítě postarat, musíte být hlavně v pořádku sami. Se zeměmi je to podobné. Abychom mohli pomáhat jiným, musí být naše země, naše ekonomika, zdravá. Nejdříve se musíme postarat o sebe, o vlastní zemi. Ne, není to korektní a ani se to dnes příliš nevyslovuje nahlas, ale je to sebezáchovné.
Staronový americký prezident je bez pochyb hodně kontroverzní postava. Pokud ho ale posloucháte, zjistíte, že chce hlavně peníze do státní kasy pro Ameriku, úspěch pro Ameriku, investice pro Ameriku a v tom se od něj máme co učit. My jsme na sebe tak trochu zapomněli. Jsme malá zemička, pro svět celkem nepodstatná. Jsme dokonce celkem nepodstatnou zemí i pro EU. Jsme ale jejím plnohodnotným členem a na to by naši politici neměli zapomínat. Rvát se za české zájmy jako lvi, to by měl být jejich prvořadý úkol, protože proto si je v EU platíme (a ne málo). Může se mi tisíckrát prezident Trump nelíbit, ale kdyby se i mezi našimi politiky zabydlelo „Česko na prvním místě“, vůbec bych se nezlobila. Protože už jen hlasité vyslovení této věty by v důsledku znamenalo mnoho změn.
Prezident Trump má vliv nejen na Ameriku, ale na celý svět. Rozhodl se říkat nahlas nepopulární věci. Green Deal je podvod, na zbrojení se v NATO budou muset dávat mnohem větší finance a nebude živit Světovou zdravotnickou organizaci (o jejíchž (ne)kvalitách se mohl svět přesvědčit zejména v době pandemie covidu 19). Lidi v Americe si budou kupovat auta, jaká budou chtít a nikdo je nebude nutit do elektroaut. A Evropa? Pokud se neprobudí, tak dopadne hodně špatně. Protože zatímco Amerika, ale i Čína a nejspíš i mnohé další země za mořem, budou dál vesele vyrábět a prodávat klasická auta (ale nejde jen o auta), v Evropě to zřejmě časem skončí na nějakých přiblblých dotacích, protože elektroauta budou tak drahá, že si je rozhodně nebude moci pořizovat střední třída, tak jako dnes benzínové nebo naftové vozy. Evropa se řítí se svým Green Dealem do ekonomické záhuby. Myslím, že už to dávno všichni politici v Bruselu vědí, tak hloupí nejsou. Vědí to, ale už nevědí, jak z toho ven bez ztráty kreditu (netuší, že ten stejně dávno už ztratili). Dokud se i v Evropě nenajde nějaký „Trump“, který praští rukou do stolu a probudí ostatní evropské politiky, tak proces ekonomického úpadku Evropy se bude prohlubovat. Možná, že chování amerického prezidenta některé evropské politiky povzbudí v tom, aby to také zkusili. Aby se pokusili jít proti proudu a začít říkat pravdy, které až do této chvíle nikdo moc nechtěl slyšet. Neprobudí-li politiky, pak třeba probudí evropské občany.
Uvidíme, co to s Evropany udělá, až uvidí výsledky Trumpovy práce za rok nebo dva. Mohou třeba být mizerné a řekneme si, že to bylo mnoho povyku pro nic. Mohou ale také být dobré a přinést Americe návrat na světový vrchol. Amerika má mnohem více problémů než má Česko a než v zásadě mají jakékoliv evropské státy. Máme vyřešené zdravotní pojištění, nemáme stanová městečka plná bezdomovců, ani ten rasismus u nás nemáme tak velký, jako to mají dodnes tam (a dalo by se ještě pokračovat dál). Na druhou stranu jsme nikdy nebyli zemí, která by patřila mezi nejsilnější světové ekonomiky, tak nás až tak netrápí, že mezi ně nepatříme ani dnes a nejspíš mezi ně ani v dohledné době patřit nebudeme. Ameriku to trápí a Trump ji tam chce opět dostat. Pokud se mu to povede, může se stát, že se Evropané naštvou a začnou požadovat „moje země na první místo“. Zatím si o tom můžeme alespoň přemýšlet.
Anketa
Zdroje:
