Článek
V létě jsem cestovala po Evropě a mohla se podívat, jak to chodí na jiných trzích, a hlavně, v jiných řetězcích s jídlem. Potvrdilo se mi, že takové množství slev, jaké najdeme v našich supermarketech, se hned tak někde jinde v Evropě nevidí. Vypadá to jako důvod k radosti, ale není tomu tak.
Ona totiž není sleva jako sleva. V Nizozemsku nebo v Německu, event. ve Francii, mají sice v supermarketech slev výrazně méně, ale když něco sleví, je to skutečná sleva. Je výjimečná a ojedinělá, je velmi dobře vidět a také je srozumitelná. Nevezmete si omylem jiný produkt v domění, že si berete ten levnější. Někdy mám skoro pocit, že to v našich supermarketech dělají schválně. Ve všem je takový bordel, že i při pozorném přebírání se v produktech, kolikrát člověk neví, jestli to, co drží v ruce, je produkt na který se sleva vztahuje nebo není. Někdy se u pokladny pak už jen divíme. V zahraničí, díky výrazně menšímu množství slev, je každá dobře vidět a nakupující nezapochybuje. Mimochodem, není to tak dlouho, co měl jeden řetězec tady v Česku akci, při které za nákup v určité hodnotě rozdával kupujícím samolepky se slevou 20 % (možná 25 %, to už nevím přesně). Každý si mohl nalepit při příštím nákupu samolepku na jeden libovolný NEZLEVNĚNÝ produkt. Slovo „nezlevněný“ je podstatné. Běhala jsem po supermarketu a hledala nějaký produkt, který není zlevněný. Sleva byla prakticky na všem. Samotnou mě to šokovalo. Nebylo vůbec snadné najít v supermarketu nezlevněný produkt.
V cenách jídla vedeme
Nemáme však jen největší množství slev, máme také téměř nejdražší jídlo v blízkém evropském okolí. Je dražší než v Německu, v Polsku, v Rakousku, ve Francii… A to přesto, že vyděláváme výrazně méně, než Němci, Rakušáci nebo Frantíci. Nebude to bez souvislosti. Kdyby u nás nebylo jídlo v poměru k platu tak předražené, Češi by nechtěli tolik slev. Ono ruku na srdce, kdyby měli třeba takoví Němci platit za jídlo v supermarketech tolik, kolik platíme my, možná by už byli v ulicích s transparenty. Minimální mzda při úvazku 40 hodin práce týdně je v tuto chvíli v Německu 2 150 euro. Při kurzu 25 Kč za euro se pohybujeme na minimální mzdě 53 750,- Kč. K tomu dodejme, že litr mléka tam stojí cca 18 Kč, bochník chleba 33 Kč, jedno vajíčko 3,80 Kč, kilo kuřecích prsou 183 Kč, kilo rýže 53 Kč, kilo brambor 24 Kč, kilo jablek 55 kč, kilo domácího (ne z dovozu) sýra 222 kč. Jinými slovy, i ten chudák s minimální mzdou si tam žije mnohem lépe než u nás člověk s průměrným pražským platem. A kdyby snad chtěl nějaký politik vykřikovat, že mají Němci drahé bydlení, tak se stačí podívat, kolik za něj platíme u nás.
Prý máme levnější bydlení?
V současné době je průměrné nájemné za byt v Německu 11 eur (275 Kč) měsíčně za metr čtvereční bez energií. Jedná se o takzvané ‚Kaltmiete‘. Nicméně v Mnichově (nejdražší město Německa) je to spíše kolem 22 eur (550 Kč) měsíčně. Je třeba připočíst dalších 2,50 eur za metr čtvereční na náklady za energie a další výdaje. K tomu si připočtěte nějakých 40-60 eur (1125 - 1500 Kč) měsíčně za elektřinu. Při použití těchto předpokladů vás průměrný byt v Německu (průměrná velikost je 68 metrů čtverečních) bude stát přibližně 970 eur (24 250 Kč) měsíčně za pronájem. Typická velikost studia v Německu je 30-45 metrů čtverečních, zatímco průměrný apartmán se dvěma ložnicemi má 65-90 metrů čtverečních.
A jak na tom jsme u nás? Průměrná cena za jeden metr čtvereční nájemního bytu je v Praze v tuto chvíli 395 Kč. Za byt o velikosti 70 m2 by tedy nájemce zaplatil 27 650 Kč. V nejlevnějších lokalitách, třeba v Ústí nad Labem, je cena za nájemního bytu za metr čtvereční cca 194 Kč. Za stejný byt tam tedy zaplatíme 13 580 Kč. Je třeba poznamenat, že zatímco výše uvedené ceny německé jsou včetně energií, tyto ceny české jsou pouze za pronájem bez energií. Sluší se také dodat, že zatímco v Praze je průměrná hrubá mzda v letošním roce 51 925 Kč (čistá mzda je tedy 40 671 Kč), tak v Ústí nad Labem je průměrná hrubá mzda 31 210 Kč. Ještě chce někdo tvrdit, že u nás máme výrazně nižší náklady na bydlení v porovnání s průměrnými příjmy než jaké je mají v Německu?
Co s tím?
Otázka, na kterou se špatně hledá odpověď. Dokud bude jídlo tak drahé, jak u nás je, budeme šílet po slevách. Může to mít Čechům někdo za zlé? Těžko. Bylo by zajímavé udělat sociální experiment, zvednout Němcům všechny ceny jídla v supermarketech na českou úroveň (příjmy versus ceny) a počkat si, co by se stalo. Pokud by to neshodilo německou vládu a lidi by nevyšli do ulic, zcela jistě by to zažehlo hlad po slevách. A čím víc slev, tím větší pocit uspokojení. Alespoň na ten první pohled. Na ten druhý už to tak často bohužel neplatí…
Anketa
ZDROJE:
