Článek
Od roku 2025 mají začít platit změny týkající se důchodů, některé od roku 2026. Sám ministr Jurečka, ale také premiér Fiala a mnozí další vládní představitelé opakovaně slibovali národu, že se tyto změny nebudou týkat lidí, kterým již je padesát a více let. Podle důchodové reformy by se budoucí ročníky měly vždy 15 let před odchodem do důchodu dozvědět svůj důchodový věk. Ten nikdy nebude nižší než 65 let. Pokud to tedy dobře chápu, je to celkem jednoduchá matematika. Pokud začne reforma platit v roce 2025, pak by se v tomto roce měl ročník 1975 dozvědět v kolika letech bude mít nárok odejít do důchodu. Také by to měl být první ročník, kterého se budou změny týkat, protože všichni ostatní se informaci o důchodovém věku již nemají šanci dozvědět 15 let před tím, než nastane.
Jak úžasně pozorné, že vláda přišla s tabulkou, kde se mohou občané dočíst, kdy půjdou do důchodu ročníky 1965 až 1972! Ročník 1965 tak podle této tabulky půjde do důchodu v roce 2030 a informaci se dozvídá pět let předem místo patnácti. To je celkem velký rozdíl. Já sama se informaci dozvídám deset let předem místo patnácti. Má nás to uspokojit? Možná si to tak vláda myslí, ale sliby se mají plnit!
Jak dlouho se ještě necháme balamutit bez nároku na plnění slibů? Když dá politik slib, je to veřejný příslib a pokud je prokazatelné, že byl dán, pak by nemělo být těžké to prokázat a splnění slibu se dožadovat. Možná nastala chvíle, aby se poškozené ročníky spojily a podaly hromadnou žalobu.
Nejsem právník, ale možná by se nějaký našel, který by rád občany zastupoval v soudním boji za splnění slibů, které byly dány, ale prokazatelně nebyly dodrženy. Slibovala nám snad vláda něco, co už v té chvíli dobře věděla, že nebude schopná dodržet? V takovém případě by možná už ani nešlo jen o slib, ale pro mne, právního laika, už to zavání podvodem. Když někdo někomu něco slibuje a dobře ví, že to nebude moct dodržet, tak je to pro mě jednoznačně podvod.
Soud by se zřejmě ptal, co tím vlastně vláda získala, když nedodržela slib, který dala? Kromě špatné pověsti rozhodně nemalé peníze do státního rozpočtu. Kolik z těch peněz půjde přímo do rukou vládních představitelů? To je pouze hypotetická otázka, na kterou samozřejmě nejde odpovědět. Jako neprávník ani nedokážu říct, zda by vůbec bylo možné najít právní cestu, jak se dožadovat naplnění slibů, které vláda dala. To jsou otázky pro právníky. Za sebe mohu jen říct, že i kdyby měla být cílem jen veřejná omluva poškozeným ročníkům, tak by to stálo za to. Proč? Protože když už se vládní představitelé nedovedou za nesplněný slib omluvit, tak by jim to měl někdo nařídit. Důvody nedodržení slibu by poškozené ročníky nejspíš pochopily, stačilo by jim to jen slušně vysvětlit a přiznat, že došlo k chybě. Taková věta „Omlouváme se, původně jsme to tak skutečně zamýšleli, ale pak se ukázalo, že jsme to špatně spočítali a slib dodržet nemůžeme…“ by mohla v tom dnešním politickém marastu působit jako balzám na duši slušného občana. Sliby se totiž mají plnit nejen o Vánocích.
