Stát může svými intervencemi zničit trh, malé firmy a živnostníky

Představte si náměstí ve starobylém městě, kde každá budova zastupuje nějaký aspekt podnikání. Některé z nich jsou ošoupané a chátrající, zatímco jiné září novotou. Často se zdá, že vládní opatření a regulace jen přispívají k lesku nových budov, zatímco ty ošoupané budovy, které zastupují malé firmy a živnostníky, jsou postupně ponechávány svému osudu. Správu města vůbec nezajímají. Někdy to dokonce vypadá, že se někteří i těší na jejich zbourání, protože bude více místa pro další zcela nové budovy.

Je důležité si uvědomit, že živnostníci, malé a střední podniky jsou v mnoha zemích páteří ekonomiky, včetně České republiky. Podle Českého statistického úřadu zaměstnávají přes 60 % všech zaměstnanců.

Malé podniky (tj. do 50 zaměstnanců) jsou klíčové pro růst a inovaci. Jsou to ony, které se obvykle dívají na nové a inovativní způsoby, jak řešit problémy, a často přicházejí s novými produkty a službami. Jsou také flexibilní a schopné se rychle přizpůsobit měnícím se tržním podmínkám, což je klíčové pro přežití v nestabilních ekonomických časech.

Navíc malé podniky hrají klíčovou roli ve vytváření pracovních míst. Mnoho lidí zahajuje svou kariéru v malých firmách. Malé firmy také často poskytují pracovní místa v místních komunitách, které by jinak mohly být velkými korporacemi přehlíženy nebo poskytují specializované produkty a služby, které velké korporace nejsou schopny nabídnout.

Živnostníci a malé podniky, i přes svoji důležitost, jsou však často znevýhodněny ve srovnání s velkými korporacemi. Čelí mnoha výzvám, včetně obtíží se získáním financí, náročných právních a regulačních požadavků, silné konkurence a problémů s přizpůsobením se technologickým změnám.

Je důležité, aby vláda a ostatní instituce podporovaly různorodost na trhu, a tedy živnostníky a malé firmy. Všichni víme, co to znamená, protože se o tom mluví stále, ale realita je bohužel přesně opačná. Jde o snižování byrokracie, poskytování finanční podpory nebo vzdělávacích programů pro malé podnikatele a zajištění, že malé podniky mají přístup k nejnovějším technologiím.

Živnostníci a malé firmy jsou důležitou součástí ekonomiky a jejich přínos by měl být uznán a podporován. Stát by měl přijmout opatření k jejich podpoře, aby se ujistil, že mohou prosperovat a přispívat k ekonomickému růstu a inovacím. Místo toho to v poslední době spíš vypadá, že chce stát co nejvíce živnostníků a malých firem svými opatřeními zlikvidovat. Tím posledním pokusem jsou změny týkající se Dohod o provedení práce (DPP) ve schváleném vládním konsolidačním balíčku.

Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ) jsou dva druhy pracovních smluv, které jsou v České republice velmi oblíbené, zejména mezi malými podniky a živnostníky. Obě tyto formy umožňují podnikatelům zaměstnat pracovníky na flexibilní bázi, což je ideální pro malé podniky, které nemají prostředky nebo potřebu zaměstnat pracovníky na plný úvazek.

DPP je typ smlouvy, který je obzvláště oblíbený pro brigádníky. Je to dohoda mezi zaměstnavatelem a pracovníkem na konkrétní práci, která má být provedena za určitou cenu. DPP má několik výhod pro malé podniky. Například neexistuje minimální hodinový limit, což znamená, že podnikatelé mohou zaměstnat pracovníky jen na několik hodin týdně, pokud je to vše, co potřebují. Navíc, pokud je práce provedena nesprávně, může zaměstnavatel požadovat, aby byla práce provedena znovu bez dalších nákladů.

DPP vždy byly pro malé podniky a živnostníky jako pružné houpačky, protože jim umožňovaly najímat pracovníky podle svých potřeb a zdrojů. Zaměstnávání na DPP bylo rychlé a jednoduché, poměrně přehledné. Tyto smlouvy byly výhodné kvůli jejich flexibilitě a nízkým nákladům. To však s tímto vládním balíčkem definitivně skončilo.

Schválené změny budou mít zásadní dopad na malé podniky a živnostníky, protože značně zvyšují byrokracii a ztěžují pružné řízení pracovních sil. Mohou způsobit značné komplikace zaměstnavatelům i zaměstnancům, a to zejména těm, kteří mají uzavřených více DPP u více zaměstnavatelů. Nyní budou muset všem svým zaměstnavatelům hlásit všechny DPP, které uzavřeli, a také oznámit, kolik si přesně na nich vydělají.

To znamená, že každá DPP se stává jakýmsi transparentním mechanismem, který musí být pečlivě sledován jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. Každý zaměstnavatel bude mít přístup k informacím o tom, kolik dalších DPP má zaměstnanec a kolik na nich vydělává. Stát i zaměstnavatelé budou mít větší kontrolu nad pracovní dobou a výdělky zaměstnanců. Vadit to může všem, kromě státu, samozřejmě. Ten jediný na tom vydělá.

Je důležité, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci srozumitelně komunikovali o tom, jak bude tento nový systém fungovat. Zatím to netuší ani daňoví poradci a čekají na další informace. Odpovědné státní instituce by měly poskytnout srozumitelné pokyny a také podporu, aby se jak zaměstnavatelé, tak i zaměstnanci, mohli přizpůsobit změnám.

Přechod z „pružné houpačky“ na „tuhý most“ může být pro mnohé malé podniky a živnostníky náročný. Musí se přizpůsobit novým pravidlům a zároveň se snažit udržet své podnikání rentabilní a konkurenceschopné.

Je jasné, že vládní konsolidační balíček představuje pro malé podnikatele a živnostníky výzvu. Musí se naučit fungovat v novém právním prostředí a přizpůsobit své podnikání novým pravidlům. To může znamenat najmout právníka nebo HR specialistu, nebo alespoň zaplatit školení a pochopit všechny změny a požadavky týkající se zaměstnávání lidí na DPP.

V tuto chvíli je také důležité, aby malí měli přístup k dostatečné podpoře a poradenství. To může zahrnovat informační semináře, vzdělávací materiály nebo poradenské služby poskytnuté státem nebo příslušnými organizacemi. To by jim mohlo pomoci lépe porozumět novým pravidlům a přizpůsobit se jim. Bohužel, jak už to tak bývá, většina vzdělávacích seminářů a kurzů bude pravděpodobně opět placená, a ne zrovna levná.

Jaké možnosti budou mít ti, kteří na to nebudou mít finance? Budou muset skončit nebo spolupracovat jen s těmi lidmi, kteří mají živnostenský list (ŽL). Ale pozor, nemělo by se jednat o tzv. Švarc systém, což v některých případech dodržet lze a v jiných už nikoliv. Při případné kontrole z úřadu bude záležet na štěstí a benevolenci úředníků, jestli vše jako Švarc systém vyhodnotí či nikoliv. Pro živnostníky a malé firmy půjde o pohyb po hodně tenkém ledě.

K tomu všemu ještě připočtěme fakt, že Evropský parlament na začátku letošního roku schválil směrnici, která by od roku 2024 měla zamezit firmám praktikovat Švarc systém. To je jako kdyby na naše metaforické náměstí starobylého města přišli stavitelé s plánem zbourat všechny ošoupané budovy. Pro malé živnostníky a rodinné firmy je spolupráce s lidmi na ŽL často otázkou přežití, protože si zaměstnance nemohou finančně dovolit.

Hranice mezi zaměstnáváním a samostatnou výdělečnou činností není ve všech případech jasná, mnohdy to není jednoduché rozpoznat. Kromě toho se ptám, proč vůbec má stát do něčeho takového mluvit? Není snad věcí lidí, jestli se spolu domluví nebo nedomluví? Těžko asi bude na ŽL pracovat někdo, kdo o to nemá zájem. Jde přece o dobrovolný souhlas dvou stran. Kromě toho, jasno v tom, kde leží hranice mezi zaměstnáváním a samostatnou výdělečnou činností, nedokázala udělat ani přijatá směrnice EU, jejíž finální verze se nyní ladí.

Plán je regulovat vztah mezi firmami a pracovníky zejména na digitálních platformách, protože tyto služby zažívají obrovský boom a je důležité zajistit, aby byly splněny pracovní a sociální normy. Směrnice by měla stanovit, jaká jsou kritéria pro určení, zda je pracovník zaměstnancem nebo samostatným živnostníkem. To lze pochopit, proč však z různých zdrojů a míst prosakuje, že se to týká například i chův, které hlídají děti?

Firmy, které provozují digitální platformy, mají obavy, že směrnice zúží jejich manévrovací prostor a budou muset místo samostatných živnostníků zaměstnávat pracovníky. To by zvýšilo administrativní zátěž, zdražilo služby a mohlo by to mít negativní dopad na celý systém.

Směrnice je stále ve fázi jednání a není jasné, jak přesně bude regulace vypadat a jaký dopad bude mít na jednotlivé platformy a pracovníky. V zásadě však zastávám názor, že čím je v podnikání méně regulací, tím lépe. Regulace, dotace a vůbec všemožné zasahování státu do trhu, přináší jen problémy.

Vládní opatření, která omezují zaměstnávání na DPP a spolupráci na ŽL, mohou mít výrazný negativní dopad na malé firmy a na živnostníky. Někteří podnikatelé mohou být nuceni ukončit své podnikání, protože nebudou mít finanční prostředky na zaměstnávání zaměstnanců na plný úvazek. Další mohou být nuceni zaměstnávat lidi načerno, což je nelegální a může mít vážné právní a finanční důsledky. Kromě toho je práce načerno i pro lidi ta vůbec nejhorší varianta. To jsou na tom podstatně lépe, když spolupracují na ŽL.

Je důležité, aby (nejen) živnostníci byli informováni včas o právních a daňových důsledcích těchto změn. Situace, kdy v listopadu 2023 ještě pořádně nikdo neví, jaká bude situace kolem zaměstnávání lidí na DPP v roce 2024 (jak vše vlastně bude fungovat), je pro podnikání to nejhorší. Kromě toho by měli mít podnikatelé zcela zdarma přístup ke vzdělávacím materiálům a seminářům, které je informují o změnách a poskytnou jim potřebné znalosti pro správné dodržování právních předpisů.

Celkově je třeba najít kompromis mezi ochranou práv zaměstnanců a podporou malých firem a živnostníků. Je důležité, aby se právní úprava zaměřovala na zajištění spravedlivých pracovních podmínek a zároveň umožňovala malým podnikům a živnostníkům flexibilitu a konkurenceschopnost na trhu.

Dnes vláda spoléhá na to, že se živnostníci a malé firmy se změnami nějak popasují, a ti, kteří se nepopasují, prostě zaniknou. Nikoho nezajímá, že každá nová povinnost, která vznikne a živnostník nebo firma ji musejí dodržovat, znamená práci navíc. Někdo ji musí udělat. Práce navíc = vyšší finanční náklady na provoz. Vyšší náklady na provoz generují vyšší ceny, protože jiné řešení neexistuje, pokud nechce živnostník nebo firma zaniknout. Vyšší ceny zvýší inflaci a ta sníží životní úroveň mnoha lidí.

Že nevadí, když slabí zaniknou? To je přece zákon přežití silnějšího. Jak ale bude trh vypadat, když na něm zůstanou jen velké firmy? Ubude konkurence a několik obrů bude diktovat ceny i podmínky, přizpůsobovat se budou zákazníci, místo aby tomu bylo naopak. Stačí se podívat, jak na tom je ČR v oblasti mobilních operátorů. Všichni bychom chtěli mít nižší ceny, jako je to běžné ve světě, ale nemáme je, protože cenám nevelí zákazníci, ale korporáty. Přesně tak by to jednou mohlo vypadat na celém trhu, pokud budou zlikvidováni živnostníci a malé firmy. To skutečně nechceme.

Zdroje:

Česká správna sociálního zabezpečení

Konsolidační vládní balíček

Práce na dohodu

Švarc systém - co je to

Směrnice EU o Švarc systému