Článek
Že jsou Češi národem milujícím slevy, to je známé. Těžko bych však někdy očekávala, že se slevová filozofie mezi obchodníky natolik rozmůže, že bude složité se ve slevách vyznat nebo najít produkt, který by se zkrátka jen prodával za svou standardní cenu. Na co si stěžuji? Možná na to, že ona nikdy žádná sleva není tak úplně zadarmo…
V naší vesnici máme prodejnu jednoho známého supermarketového řetězce. Nějaké ty slevy v něm byly i v minulosti, tak jako všude. Ovšem to, co se v něm děje v poslední době, bych nazvala džunglí slev. Nejen, že kromě klientských karet už samozřejmě mají i aplikaci a v ní jsou další slevy, které bez aplikace zákazník nezíská, ale hlavně, zavádějí stále další a další typy slev, aniž by bylo jasné, jakým způsobem je může člověk kombinovat. Běžně tak dostávám u poklady nálepky na slevu 20 % z ceny vybraného produktu. Tuto nálepku mohu nalepit na nejvýše dva produkty v nákupu a podmínkou je, že musí jít o zboží, které není ve slevě. Srozumitelné a jasné, tahle sleva se mi zalíbila. Mé nadšení opadlo v okamžiku, kdy jsem pobíhala po prodejně a hledala nějaký produkt, který není v akci nebo v nějaké slevě. Nakonec jsem našla, ale dalo to celkem práci. Kromě toho na pokladní bloku mám téměř vždy napsáno, že získávám slevu pět nebo deset procent na další nákup a na tom posledním dokonce stojí, že mám u příštího nákupu nárok na jeden produkt zdarma. Netuším, na jaký ani za jakých podmínek a pokud budu chtít nabídku využít, budu se muset „pídit“ po informacích. Nálepky, slevy na další nákupy, akce na samotné prodejně…
Nebo všimli jste si někdy, jak se prodávají knihy? Vyjede knižní novinka z tiskárny a ještě, než je naskladněna na e-shopy, můžete si ji koupit v předprodeji, což znamená se slevou. Když je pak naskladněna, ještě se ani neohřála v nabídce, je tam první den a už na ni dává prodejce několik procent slevu! Proč? Je to naprosto nepochopitelné chování, protože není důvod dávat slevu na novinku. Kniha by měla být nějaký čas na trhu, alespoň dva tři měsíce, než dostane jakoukoliv slevu. To se však neděje. Takto by se dalo pokračovat u mnoha dalších druhů zboží.
Možná si říkáte, proč mi vadí slevy. Nevadí mi slevy, vadí mi, když je slev tolik, že se z nich stanou „běžné ceny“. V zásadě pak můžeme říct, že některé zboží je předražené, to je to, co není ve slevách. Co se asi stane, když obchodník tuto hru zná a ví, že ji bude muset se svými produkty hrát? Samozřejmě, bude s tímto faktem pracovat při cenotvorbě. Dá na výrobek cenu, za kterou ho chce prodávat, pak přičte nějaká ta procenta na všechny ty slevy, které ho čekají, a hurá, vlk se nažral a koza zůstala celá. Žádná sleva se ve skutečnosti nekoná, obchodníci prodávají za tolik, za kolik prodávat chtějí, jen zákazníci mají u výrobků svou oblíbenou cedulku.
Je také na místě se zamyslet, co by udělalo s cenotvorbou všech prodejců, kdyby slev nebylo tolik a oni si nemuseli přirážet procenta, o která vědí, že stejně vzápětí přijdou. Kdyby do slev šel jen nějaký ten výrobek jednou za čas, když to má svou obchodní logiku. Ač se to nezdá, ono všechno něco stojí a takováto cenotvorba, která musí počítat se slevovou horečkou a chovat se podle toho, vyžaduje minimálně větší péči, tedy více práce, kterou musí někdo udělat a někdo další ho za to musí zaplatit, což se logicky ve finále opět promítne do peněženek zákazníků. Bez zajímavosti není ani fakt, že by pro nás všechny bylo mnohem lepší, kdyby mezi sebou obchodníci soutěžili kvalitou, a nikoliv jen cenou. Na to vám ale mnoho z nich řekne, že „průměrný Čech“ kvalitu neřeší a chce slevu. Opravdu jsme takoví?
U většiny slev platíme ztrátou soukromí, dnes již téměř všichni. Je nás většina, kteří máme slevové karty a aplikace, obchodníci vědí, co nakupujeme, kde a za kolik, i jak často. Jak dobře jsou tato data schraňována, to téměř nikdo z nás neví. Jak složité by bylo dostat se k nim, kdyby někdo chtěl? A proč by to dělal? Co všechno by se asi tak o vás nebo vaší domácnosti dozvěděl z detailních údajů o vašich nákupech? Minimálně to, kolik členů asi tak může tvoři vaši domácnost, jestli v ní jsou děti nebo mimina, zda máte nějaké domácí mazlíčky, jak moc si můžete dovolit utrácet a z toho lze také usuzovat na výši příjmů, a ještě by se dalo chvíli pokračovat, protože nejde přece jen o supermarkety s jídlem. Vyčíst se z těchto informací dá i to, jestli máte dům se zahradou, zda zrovna stavíte apod. Často si myslíme, že když jsme doma za zavřenými dveřmi, nikdo o nás nic neví. Dnes to však už dávno neplatí.
Kdo by v sobě našel sílu a karty i aplikace by odmítl, bude v mnoha prodejnách platit o dost víc, protože najednou nebude mít nárok „na běžné ceny“, kterým se říká „zvýhodněné“. Jinými slovy, ti, kteří o sobě nechtějí obchodníkům prozradit první poslední, jsou po zásluze potrestáni. Neřekneš, nedostaneš. Nebo možná spíš - dostaneš!
