Článek
Jan Macháček
Římský císař Konstantin ukončil perzekuce křesťanů. Walter Russell Mead se v komentáři pro deník The wall Street Journal táže, zda bude Konstantina následovat Peking.
Komunistická strana Číny o sobě prohlašuje, že nikdo na světě není tak mocný, moudrý a silný jako právě ona. Jenže čínské ekonomice se nedaří. Evropa je sice vyděšená z čínských elektroaut, rostoucích exportů a technologických investic, ale na fasádě jsou vážné trhliny. Nezaměstnanost v čínských městech činí 5,2 procenta. Investice do realit jsou oproti loňskému roku o 19 procent nižší. A růst HDP 4,3 procenta Čína naposledy zažila během pandemie.
Jeden světlý bod je, že export meziročně stoupl o 23,9 procenta, jenže většina ekonomik světa připravuje proti čínskému obchodu drakonické restrikce. Čínské problémy jsou důsledkem špatných politik komunistické strany. Politika jednoho dítěte způsobila demografickou katastrofu. Vládou sycená realitní bublina způsobila, že úspory a investice obyvatel roztály.
Nadvýroba státních podniků pokračuje. Způsobí to další deflační vlny a šoky. Přichází cynismus a odcizení. Přitom komunistická strana stále žádá veřejné uctívání vlastní moudrosti. Komunistická moc je pořád silná, ale veřejnost to nebude akceptovat věčně. Až se bude blížit změna, čínská křesťanská populace o sobě dá vědět.
Úspěch křesťanství v Číně patří mezi nejdůležitější příběhy naší doby. Prakticky se o něm ale skoro neví a nereportuje. Když na počátku komunistické vlády režim vyhostil misionáře a konfiskoval majetek církví, činili křesťané v počtu 3,4 milionu jedno procento z 540 milionů tehdejších obyvatel. Nyní je v Číně 44 milionů oficiálně registrovaných křesťanů. Nezávislé odhady ale mluví až o 130 milionech křesťanů, což je už 7 až 9 procent obyvatelstva. Členů komunistické strany je přitom 101 milionů.
Jsou to čísla srovnatelná s procentem křesťanů v římském impériu v době, kdy císař Konstantin ukončil perzekuci nové víry a nabídl svobodu všem náboženstvím. Posun od perzekuce k partnerství stabilizoval politický pořádek a nabídl novou éru v historii impéria.
Zatím to vypadá, že současný čínský režim bude spíše imitovat císaře Diokleciána, který zahájil největší perzekuci křesťanů v historii. Po čistkách proti buddhistům, Ujgurům a muslimům se zdá být jen logické, že čínští komunisté zatočí i s křesťany.
Minulé epizody perzekuce ale vždy selhaly a nakonec církev posílily. Až odejde Si Ťin-pching, budou noví čínští lídři potřebovat širší podporu, než může nabídnout komunistická strana. Podpora křesťanů může pomoci zemi stabilizovat.
Tolik W.R.Mead. Dodejme, že tady jsem se dozvěděl něco, co jsem opravdu netušil. Velmi zajímavé, a proto to sem dávám.
…
Editorial téhož listu vyjadřuje údiv nad tím, proč americký prezident Donald Trump oznámil omezení amerických vojenských cvičení s Jihokorejci.
Trump to oznámil – jak jinak – na sociálních sítích a za důvod označil „velmi dobré vztahy“ s lídrem KLDR Kim Jong Unem. Vojenská cvičení jihokorejců s Američany vysílají podle Trumpa signál, který je „nepřátelský k zemi, která nikoho neohrožuje a bere ohledy“.
Podle editorialu je to přesně naopak. Stažením se ze cvičení je vyslán vzkaz, že se oslabuje schopnost zastrašení a připravenost vůči režimu, který je známý hrozbami a agresemi. Ze strany Trumpa jde vůči Kimovi o „appeasement“.
Trump také vynadal Jižní Koreji, že nepomohla s „denuklearizací Islámské republiky Írán“. To implikuje, že Trump je ochoten omezit americkou odstrašovací sílu na Korejském poloostrově, protože Soul prý nepomáhá s Hormuzskou úžinou. Ještě v květnu ale americký ministr obrany Pete Hegseth chválil Jižní Koreu za „pragmatismus a leadership“, protože zvýšila výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP.
V Asii bude narůstat pocit, že Amerika je nespolehlivý spojenec. Bude se více volat po tom, aby Jižní Korea vybudovala silnější vlastní jaderné zastrašení. Trump to možná všechno takhle nemyslí, ale leckdo se bude tázat, zda chce Amerika zůstat silná.
Možná chce Trump odvést pozornost od Hormuzu. Možná chce usmířit Kima, protože zásoby americké munice se tenčí a stejně tak i možnosti reálného nasazení amerických vojsk tam, kde je to třeba. Američané momentálně přesunují letadlovou loď George Washington a celý svazek z Pacifiku na Blízký východ, aby bylo možné vystřídat letadlovou loď Abraham Lincoln.
V Číně jsou jistě spokojeni nejen proto, že letadlová loď George Washington odplouvá. Číňané teď mohou snáze přesvědčovat země v regionu, že na Ameriku se nemohou spoléhat.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
