Článek
Jan Macháček
V plné síle se logicky vrátily vyhlídky vysoké inflace tažené cenami energií. Podle Donalda Trumpa válka skončí až po volbách do Kongresu, takže benzin ani nafta do té doby levnější nebudou.
Takhle začíná dnešní zpravodajská analýza Bloombergu. Podle ní nemá Írán žádný záměr stáhnout se kvůli americké blokádě. Sedm měsíců trvající konflikt nesměřuje k deeskalaci.
Cena ropy Brent vyšplhala letos o 70 procent. Krátkému výkyvu směrem vzhůru z dubna (126 dolarů za barel) se ale zatím neblížíme, a to především proto, že nějaká surová ropa za Zálivu proudí. Poptávka z Asie prudce roste, nabídka se zužuje. Maloobchodní ceny nafty v USA jsou na rekordu (6 dolarů za galon). Americké ceny benzinu se opět letošním rekordům blíží.
USA se snaží zmrzačit íránskou ekonomiku skrze námořní blokádu, která zastavila íránský ropný export. Spolu s tím jsou tu americké hrozby, které nařizují tvrdě penalizovat vlády a firmy, které udržují s Íránem vztahy (nevíme, ale zda to platí pro Čínu pozn. aut). Íránci oficiálně přiznávají rostoucí ekonomické trápení, ale jejich vedení věří, že nemá na výběr než bojovat a provádět protiútoky, dokud se Američané neunaví natolik, že už nebudou chtít na jejich zemi útočit znovu.
Mnoho Trumpových poradců – včetně viceprezidenta J. D. Vance – varuje privátně Trumpa (zdroj WSJ), že válka se může táhnout po zbytek jejich termínu. Americký ministr energetiky Chris Wright tvrdí, že v příštích týdnech se situace s naftou o něco zlepší, protože Američané zvýší kapacitu rafinerií.
...
Jiná analýza Bloombergu upozorňuje na prudce rostoucí ceny za přepravu ropy tankery, která dosahují rekordů jak kvůli Hormuzu, tak kvůli dlouhým náhradním trasám. Majitelé supertankerů na trase Blízký východ – Čína inkasují až 800 000 dolarů za den. Obchodníci a přepravci předpokládají, že zbytečně dlouhé trasy a neefektivní způsoby dodávek budou pokračovat. Vytěžené ropy je dost. Stres na trhu je způsoben nervozitou kolem nakládky, a hlavně přepravy. Lodí je proti situaci před válkou méně a ceny za přepravu jsou vysoké.
...
Bloomberg je americká agentura a Američany zajímá hlavně ropa. Evropany ale stejně tak zajímá zemní plyn. Server Tradingeconomics píše, že ceny zemního plynu dnes vzrostly na 80 eur za MWh, což je nejvyšší cena od prosince 2022. Naplnění zásobníků je pod historickými normami a íránské útoky narušují přepravu zkapalněného plynu (LNG) skrze Hormuzský průliv. Tudy před válkou proudilo 20 procent světových dodávek, především z Kataru. V Norsku se provádí údržba na plynovodech a momentálně jsou i nižší objemy plynu proudící z Alžírska do Itálie. Přitom končí doba, kdy měla Evropa v létě naplňovat zásobníky. Během zimy lze očekávat zvýšený konkurenční boj o dostupný plyn.
...
Tolik Tradingeconomics. Zopakujme ještě něco co, co jsme psali minulý týden. Historie sankcí od 1. světové války dodnes je taková, že buď se obcházejí, nebo jsou tak zničující, že postižený stát se nebojí riskovat protiútok (Japonsko a útok na Pearl Harbour v roce 1941). Írán může být ten druhý případ.
John Authers na Bloombergu se ještě vrací k ropě. Trhy pořád věří, že příští rok se ceny vrátí na 80 dolarů za barel, jejich prudký nárůst v posledním týdnu ale před pár týdny nikdo nečekal. V USA vše dopadá především na produkty z rafinerií, cena nafty je vyšší než po začátku ruské agrese na Ukrajinu. Vyšší ceny ropy zvyšují inflaci rychle, přímo a mechanicky. Pokud benzin zůstane tam, kde je, vzroste americká inflace na meziročních 4,9 procenta.
To zní jako velmi špatná zpráva. Vyšší ceny energií fungují jako daň, která přímo snižuje ekonomický růst. Jenže z nějakého záhadného důvodu si to trhy nemyslí. Inflační očekávání pro příští rok jsou zatím nízká, oproti prvnímu momentu, kdy v březnu ceny ropy vylétly letos poprvé nad 100 dolarů za barel a inflační očekávání pro příští rok okamžitě poskočila na 5 procent. Akcie jsou také o 14 procent výš, než byly v březnu.
Proč jsou trhy tak blazeované? Všichni jsou asi přesvědčeni, že k celkové válce ve stylu Iráku či Vietnamu nedojde, protože si to Američané jednoduše nepřejí. Eskalace a zničení infrastruktury arabských zemí v Zálivu Íránem – ani to ještě neproběhlo. Jenže pokud se neuskuteční nejstrašlivější scénáře, extrémně špatné scénáře jsou podle Autherse stejně před námi – anebo se už dějí.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
