Článek
Jan Macháček
Dnešní zpravodajský článek deníku The Wall Street Journal konstatuje, že Donald Trump v kampani tvrdil, že hodlá snížit americké angažmá ve světě. Ovšem od té doby, co se ujal úřadu, to vypadá, že jeho světový názor se blíží spíš expanzionismu než izolacionismu.
Nejnověji šokoval myšlenkou, že USA by mohly dlouhodobě kontrolovat Pásmo Gazy. Navrhuje, že by Palestinci mohli být odsunuti, než se z Gazy stane „Riviéra Blízkého východu“. Ministr zahraničí Marco Rubio pak na sociální sítě napsal, že Trump „udělá Gazu opět krásnou“.
Převzetí kontroly nad nejkomplikovanějším teritoriem světa by postavilo Ameriku do samého centra diplomatických a horkých bezpečnostních konfliktů. Země by se upsala přesně k těm zahraničněpolitickým zápletkám, kterým se Trump sliboval vyhnout. V kampani se velmi vymezoval vůči americkým neokonzervativcům, kteří v uplynulých dekádách prosazovali přímé angažmá USA na Blízkém východě. V době svého prvního termínu mluvil o regionu jako o „krvi a písku“. Účast amerických vojáků na případné misi v Gaze teď ale nevyloučil. Přitom znovuvybudování Gazy je podle jeho poradců práce na deset až patnáct let.
Deník WSJ konstatuje, že nápad kontrolovat Gazu cirkuloval mezi Trumpovými nejbližšími poradci a spojenci už několik dní. Lidé, kteří mají v jeho administrativě Blízký východ na starosti, o ničem nevěděli.
Trump tvrdí, že jeho nápad „může změnit historii a opravdu stojí za to touto cestou jít“. Dříve přitom prosazoval politiku „Amerika na prvním místě“ a zmrazil zahraniční pomoc s tím, že Amerika posílá do zahraničí až příliš mnoho peněz.
...
Epizoda s Gazou podtrhuje podle WSJ asertivitu, s níž Trump ke svému druhému mandátu přistupuje. Má dojem, že pohodlné listopadové vítězství mu zajišťuje pevné politické krytí, aby mohl následovat své instinkty. Už prohlásil, že chce získat strategicky důležité Grónsko, Panamský průplav (když na to přijde, tak i bojem) a z Kanady udělat 51. americký stát. Podle nejmenovaného poradce tohle všechno myslí smrtelně vážně.
Ukazuje se, že Trump navazuje i na svou historii developera. Vidí svět jako plátno, na které může projektovat růst amerického vlivu, a zabetonovat tak své dědictví. USA mají podle něj převzít vlastnictví TikToku, a když mluví o Ukrajině, sice lamentuje nad ztrátami na životech (včetně těch ruských), ale zároveň – coby developer – neustále připomíná tamní „ničení krásných měst“.
Na serveru eurointelligence.com se táží, kdo by Trumpův nápad vlastně podporoval. Palestinci? Hamás řekl očekávané ne. Chce Amerika Palestince z Gazy odsunout násilím? Chce toto území vlastnit proti jejich vůli? Egypt a Jordánsko už před deseti dny odmítly Trumpův nápad ubytovat na svém území odsunuté Gazany alespoň dočasně. Trump už přitom nemluví o dočasném přemístění, které je součástí dohody o příměří v Gaze (fáze 3), ale o nějakém stálém řešení. Na některé arabské země má páku vycházející z bezpečnostních garancí, ani ta ovšem není nekonečně silná.
Čerstvé rozbory toho, proč tenhle Trumpův plán není dost dobře uskutečnitelný, se vynořují skoro všude. Naopak žádnou rychlou analýzu, která by nápad hájila nebo naznačila, jak na to, jsem zatím nikde nenašel. Ale určitě se někde nějaká brzy najde, a až ji objevím, budu o ní s potěšením informovat.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
