Článek
Jan Macháček
Leccos může nasvědčovat tomu, že globální ekonomika se rozdělí na znepřátelené celní zóny. Různá média reportují, že v Bruselu převládá nálada, že obchodní dohodu s USA se uzavřít nepodaří. EU se údajně ocitá pod tlakem USA i Číny, má si prý vybrat. Donald Trump prý možná nabídne bezcelní dohodu některým zemím, ovšem jen těm, které uvrhnou na Čínu stejně drastická cla jako on sám. Čína na EU zase tlačí tím, že čínský zákaz vývozu vzácných kovů do USA se bude vztahovat i na ni – aby materiál nebyl přeprodáván do USA.
Na serveru eurointelligence.com zdůrazňují, že na USA je Evropa závislá ohledně vývozů a na Číně ohledně dovozů. Pokud se situace takto vyhrotí, bude to nepříjemné rozhodování. Polsko a Baltské země spoléhají na Spojené státy, Španělsko a Francie asi moc ne.
Leckdo z ekonomů je přesvědčen, že Trumpova celní politika brzy skončí totálním nezdarem. Uvidíme, hlavně v dlouhodobém horizontu. Možná je podle eurointelligence.com třeba brát vážně Trumpovo odhodlání odpoutat se od Číny. Trump může uzavřít výhodné dohody se zeměmi jako Indie, Jižní Korea, Vietnam apod. Předpokladem americké dohody s EU prý je, že EU vztyčí stejné bariéry vůči Číně jako USA a také slíbí Spojeným státům odstranění regulací, které slouží coby netarifní bariéry obchodu.
Tohle se prý dozvěděl obchodní vyjednavač EU Maroš Šefčovič v rámci jednání s Howardem Lutnickem nebo Jamiesonem Greerem. Nic takového ale nemůže Šefčovič slibovat a 90 dnů je příliš krátká lhůta na to, aby si EU něco takového vyjasnila.
EU také bude muset brát v úvahu pozici Spojeného království, kterému bude Amerika nabízet výhodnější podmínky než Unii. Na serveru konstatují, že EU se nepohrne do čínské celní zóny schválně, ale může tam skončit tak jako tak. Pokud je EU tísněna závislostí na dovozech a vývozech, jsou dovozy samozřejmě důležitější. Když nedovezete, co potřebujete, nemáte ani z čeho udělat produkt.
Pro EU je problémem i odveta za americká trestná cla. Všichni vývozci vzácných kovů z Číny budou muset mít zvláštní licenci. Než bude systém připraven, je prý jakýkoli vývoz vzácných kovů z Číny zakázán úplně. Handelsblatt cituje příklad berlínské firmy, jíž už byly dodávky vzácných kovů zastaveny v čínském přístavu.
...
Tolik eurointelligence.com. Už jsme to tu psali v úterý. Tohle je všechno důsledkem toho, že si do Trumpa všichni něco projektují. Mnozí v jeho okolí teď doufají, že se prezident uklidní a stane se předvídatelným, dlouhodobým a stabilním a izolátorem Číny. Jenže to se může za pět minut zase změnit a Trump uzavře s Čínou smír a dohodu. Jak dlouho taková dohoda bude trvat? Obchodní dohodu s Mexikem a Kanadou ve svém prvním volebním období taky sám novelizoval – a nyní ji de facto zrušil bez vypovězení. Proč by měla EU po vzoru USA uvalovat na Čínu trestná cla, když zítra – nebo už za pět minut – může být všechno jinak? Stejně zvláštní je představa, že za poslušnost a loajalitu vůči tomu, co v danou chvíli zrovna platí, budete nějak odměněni.
Je zvláštní, kam jsme se to dostali. V rámci soutěže o líbivost a krásu si člověk mezi Trumpem a Čínou nevybere. Byznys je ale většinou pragmatický, a když si byznysmeni dají vše na misky vah, může mezi dvěma „sympaťáky“ vyhrát ten předvídatelný.
Vůči spojencům, jako je Japonsko, Jižní Korea nebo Indie, používá Trump stejné výrazivo jako vůči EU. Tyto země se také třikrát rozmyslí, než se zúčastní nějaké mezinárodní izolace Číny, zvláště když může být každou chvíli všechno zase obráceně.
Gideon Rachman ve svém sloupku pro Financial Times upozorňuje, že ještě v neděli Trump opakoval, že výjimku nebude mít nikdo na nic. Přitom krátce předtím oznámil, že chytré telefony a spotřební elektronika výjimku mít budou. A tahle výjimka byla zase výjimkou z pár dní starých tarifů vůči veškerému čínskému zboží ve výši 145 procent.
Leckdo by si řekl, že jsme svědky chaosu v přímém přenosu. Trumpovi fanoušci ale stále věří nějakému mistrovskému strategickému plánu, který se z toho všeho nakonec vynoří. Ti, kterým to rozum nebere, jsou obviňování z toho, že trpí syndromem vyšinutí z Trumpa.
Rachman se v rámci vyšinutí přiznává, že v pokeru s Čínou mu připadá, že Trump tahá za slabší konec. Čím déle bude trvat, než mu to dojde, tím víc na tom USA prodělají. Základní Trumpův předpoklad je, že Čína je v nevýhodě. Scott Bessent, americký ministr financí, tvrdí, že Amerika vyváží do Číny jen pětinu toho, co Čína do Ameriky.
To ale nutně nemusí být nevýhoda. Amerika z Číny nedováží z nějakých charitativních důvodů, ale proto, že Američané čínské zboží chtějí. Když bude to zboží dražší nebo zmizí úplně, tratit na tom budou Američané.
Příklad s telefony je výmluvný. Možná Trump konečně pochopil, že cla neplatí vývozci do USA, ale dovozci daného zboží. 80 procent iPhonů se vyrábí v Číně. Den osvobození asi nebyl myšlen tak, že Američany osvobodí od chytrých telefonů. Trump také musí doufat, že v létě nebude v USA moc velké horko, protože z Číny se dováží i 80 procent klimatizací. A možná bude Bílý dům chtít mít obchodní válku ze stolu do Vánoc – 75 procent veškerých hraček, panenek i kol, se totiž dováží… z Číny.
Dá se to všechno vyrobit v USA? Samozřejmě! Ale postavit továrny bude trvat a ty produkty budou dražší. Trump nemá rád špatné titulky, a proto bude k seznamu výjimek přidávat další a další. Čína kromě toho stále vyrábí 50 procent antibiotik pro americký trh a taktéž letadla F-35 potřebují čínské vzácné kovy. Kromě toho je země po Japonsku druhým největší držitelem amerických státních dluhopisů. Americký trh představuje 14 procent čínského vývozu. Výpadek tak bude pro Čínu nepříjemný, ale jde o 550 miliard dolarů, přičemž každoroční HDP Číny je cca 15 bilionů dolarů.
V Bílém domě navrhují, ať jim jako první zavolá prezident Si Ťin-pching. Ten k tomu ale nemusí mít motivaci, a už vůbec nebude u Trumpa o něco žadonit. Čínský totalitní systém je asi také lépe vybaven proti ekonomické bolesti, zatímco v USA něco takového znamená okamžitý politický tlak.
Čína samozřejmě také může dělat a dělá velké chyby. Na podobný střet s USA se ale dlouho připravuje, zatímco USA improvizují za pochodu.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
