Článek
Jan Macháček
Komentátor deníku The Financial Times Gideon Rachman se domnívá, že relativní úspěch summitu NATO nemůže zastřít, že Ukrajina na tom není moc dobře.
„Taťka se vrátil domů,“ zopakoval i samotný Bílý dům po návratu Donalda Trumpa ze summitu NATO. Tento post na sítích triumfálně navázal na titul „Daddy“, jímž Trumpa nazval Mark Rutte, generální tajemník NATO. Rutte asi akceptoval, že se poníží a že je to relativně malá cena za to, že se Aliance udrží pohromadě.
A většina evropských lídrů s tím zhruba souhlasí. Nikdo nestál o to, aby Trump ze summitu odjel, nebo dokonce odešel z Aliance jako takové. Všichni členové NATO se zavázali vydávat 5 procent HDP na obranu.
Nejmenovaný evropský lídr, se kterým Rachman mluvil, spočítal tři hlavní úspěchy summitu. Zaprvé se NATO zaměřilo na svou klíčovou misi, jíž je odstrašení Ruska. Zadruhé se aliance vrací k úrovni zbrojení z dob studené války, a to v reakci na ruské vyzbrojování. A nakonec: tím, jak Evropa začne více zbrojit, se vyrovná rovnováha uvnitř Aliance mezi USA a Evropou.
To, že se summit konal až po amerických úderech na Írán, také pomohlo. Trump přijel v dobré náladě a tím, že byl ochoten bombardovat íránské zařízení ve Fordo, trochu uklidnil Evropany, kteří se báli, že už nikdy nepoužije sílu. Schůzka se Zelenským snad také proběhla v klidu a situace se po únorové katastrofě v Oválné pracovně poněkud zlepšila.
Zatímco se ale situace pro Ukrajinu vyvíjí lépe diplomaticky, se samotnou válkou je to pořád horší. Někteří lídři NATO se obávají, že situace na frontě se může dramaticky zhoršit na podzim. To pak bude daleko podstatnější samotný vývoj než cokoliv, na čem se dohodlo NATO v komuniké.
Vojenští analytici se shodují, že jak ruská, tak ukrajinská armáda se blíží vyčerpání. Jenže zatímco Rusko může pokračovat na současné úrovni kampaně ještě třeba rok, Ukrajina se může zlomit za šest měsíců, pokud nezíská výraznější vojenskou pomoc. Schůzka Trump–Zelenskyj proběhla bez incidentů, a tak leckdo doufá, že Ukrajina dostane čerstvé zásoby patriotů a raket HIMARS. Ukrajinská protivzdušná obrana potřebuje výrazně posílit, jenže jako obvykle se v této věci Trump vyjadřuje vágně, leccos si taky může rozmyslet nebo na to zapomenout.
Ukrajině se nedostává ani vojáků – a v tom jí Aliance nepomůže. Rusko má možná milion zraněných a zabitých, ovšem má pořád čtyřikrát víc obyvatel než Ukrajina. Zvýšená intenzita ruských útoků na Kyjev a další ukrajinská města také podlamuje tamní morálku. Bez jasné vize, jak válku ukončit, se začíná šířit beznaděj. Nálada se mění i uvnitř ukrajinské vlády. Rachman píše, že má informace, že stále více členů ukrajinské vlády soukromě volá po příměří, což by se ještě před rokem či dvěma považovalo za defétismus.
Rusko ale nemá na příměří náladu a spekuluje se, že hlavní ruský cíl je dobýt Oděsu, kterou Putin považuje za historicky ruské město. Bez Oděsy by Ukrajina ztratila přístup k moři. Skupina bývalých evropských lídrů v čele s bývalým švédským premiérem Carlem Bildtem nedávno Ukrajinu navštívila a hlásí prudké zhoršování nálady. Leckdo ze západních lídrů má v režimu „off the record“ ještě katastrofičtější vize, pokud se vojenská a finanční pomoc zemi dramaticky nezvýší.
Války jsou samozřejmě nepředvídatelné a leckdo zase upozorňuje, že ruský postup je pomalý. Za poslední rok Rusové dobyli jen 0,25 procenta ukrajinského území. Ukrajina má skvělou expertizu v dronové válce, znemožňuje masový postup Rusů a umí dobře inovovat. I kdyby se Rusům podařil průlom, nemají mechanizované divize, aby na svých ziscích mohli stavět.
Jestli ale bude pesimismus na Ukrajině a ohledně Ukrajiny narůstat, může se dobrý pocit ze summitu NATO zase velmi rychle vytratit. Mark Rutte je znám pro svou bojovnou povahu a permanentní úsměv. Ale možná i on se koncem roku přestane smát.
...
Tolik Rachman. Je to článek v duchu „povedlo se, ale…“. Možná nejde vše najednou. Trump se rozhodl jasně ohledně cílených útoků na Írán a válku mezi Izraelem a Íránem zastavil, summit NATO byl úspěšný. Hrozba drastických cel také opadá. Třeba nakonec taky přitvrdí proti Rusku a pomůže Ukrajině.
Anebo ne a pravdu budou mít ti, kteří tvrdí, že Trump bude vždy podporovat silnějšího a vítězícího. Uvidíme. Chleba se teprve začne lámat.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
