Článek
Jan Macháček
Není to ale kvůli přírodním rezervacím. Sasko-Anhaltsko je průmyslová pustina. Bývalo to centrum – nyní opuštěného – těžkého průmyslu ve východním Německu. Po sjednocení se zdejší populace snížila z 2,9 milionu na 2,1 milionu. Celkově se Německo během téže doby populačně zvětšilo. Ze Saska-Anhaltska odešly vzdělanější mladší ženy, zůstali nevzdělaní mladí muži. Ti budou v neděli volit AfD.
Vítězství AfD je v rámci statistické chyby. AfD má podporu v mezích 41–43 procent. Porazit AfD může pouze koalice CDU, SPD, Zelených a Levice (Die Linke). A to je možné jedině v případě, že Zelení přeskočí 5procentní práh, a BSW (levicová strana Sahry Wagenknechtové) nikoli.
V Sasku-Anhaltsku nyní vládne koalice CDU, SPD a liberální FDP. FDP se skoro určitě do parlamentu nedostane. Státní premiér Sven Schulze je populárnější než jeho rival Ulrich Siegmund z AfD. Ale tady nejde o soutěž popularity. Buď do budoucna povede CDU koalici se třemi levicovými stranami, nebo AfD povede koalici s CDU.
V obou případech bude muset CDU zbourat protipožární zeď, kterou vystavěla proti AfD a proti Levici. Už nyní víme, že jedna z požárních zdí nepřežije.
Někteří politici z CDU by možná rádi shodili jenom v zeď proti Levici, jenže to by posunulo CDU dál a dál doleva. Ponechme stranou otázku, zda se slučuje s demokracií, aby čtyři strany, které prohrály volby, vytvářely vládnoucí koalici. Větší problém je, že požární zeď vytvořila obrovský prostor na pravici. Důvod, proč CDU neplní své volební sliby, je ten, že se vždycky uzamkne do koalice na levici. Voliči to už dlouho vidí a slyší a prostě na to reagují. Důsledkem je, že se AfD stala s náskokem největší německou politickou stranou, a to převážně na úkor CDU. Od té doby, co je u moci, ztratil německý kancléř Friedrich Merz třetinu voličů.
Požární zeď je smrtící politická past, protože debata o ní je tolik emotivní a tolik vypjatá. V nedávném průzkumu se 20 procent Němců vyjádřilo tak, že by raději emigrovali, než aby pustili AfD k moci. Karin Prienová, místopředsedkyně CDU, chce také v podobném případě emigrovat. Existence požární zdi je patrně nejkontroverznější otázka v německé politice po roce 1989. Původně měla ochránit centristické politické spektrum před extrémy. Ale stala se z ní zjevně politická past.
Na hlubší úrovni to samozřejmě reflektuje narativ v německé politice, kterému se málokdo vzpouzí. Politická požární zeď by prý bývala zabránila Hitlerovi dostat se k moci. Nepohodlná pravda ale je, že v roce 1933 už byla Výmarská republika rozbitá.
...
Tolik eurointelligence.com. Uvidíme v pondělí. Vývoj a reakce na něj budou každopádně dramatické. To víme dopředu. Největší potíž AfD – i z pohledu zájmů České republiky – je její proruský postoj, kdy se nejedná pouze o nějakou relativizaci ruských hrozeb a imperiálních ambicí, ale vcelku běžně i o silnou adoraci Putina. S množícími se ruskými útoky a provokacemi na území Německa lze očekávat, že diskuse o zákazu AfD se bude jen vyostřovat a už tak vyšponované emoce se ještě vyhrotí. (Z pohledu ruských zájmů jsou množící se ruské útoky dosti nelogické. Chtějí snad Rusové opravdu spustit zákaz AfD, tedy strany která jejich zájmům přeje?) Pokud CDU zruší požární zeď – nejprve v nějaké spolkové zemi a časem i celostátně –, zbyde jediná možnost: klást si jako podmínku změny v programu a ideologii AfD, které se týkají NATO, evropské bezpečnosti a Ruska.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
