Článek
Jan Macháček
Nejdůležitější zpráva posledních dnů je to, s čím přišly včera Financial Times. Páteční Trumpova schůzka se Zelenským byla podobná neslavné schůzce z února letošního roku. Jediný rozdíl byl, že tentokrát se schůzka konala za zavřenými dveřmi.
Trump údajně během schůzky vybuchoval vzteky a zuřil a dokonce smetl mapy Ukrajiny ze stolu. Oba státníci zvyšovali hlas, křičeli na sebe a Trump prý neustále klel.
Podle dostupných informací tlačil na to, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, a během jednání opakoval požadavky, které mu Putin předal v telefonátu den před schůzkou. Jeho postoje tak ostře kontrastovaly s výroky o Rusku a Putinovi, které veřejně pronesl ještě několik dní předtím. Naděje, že by Trump mohl zvýšit tlak na Rusko a inspirovat se úspěšným mírovým úsilím ohledně Gazy, se nenaplnily.
Potvrdilo se, že Putin je velice chytrý a zkušený a telefonát inicioval a načasoval na pravou chvíli: získal čas a prostor působit na Trumpa, aniž by to kdokoliv korigoval, a mohl počítat s tím, že na následné schůzce se Zelenským Trump jeho argumenty převezme. Podobně jako mnoho lidí, používá vždy argumenty toho, s kým mluví naposledy.
Na druhou stranu i Ukrajinci mají své analytiky a zpravodajce. Chtěli využít mementa z Gazy, Trumpa chválit a žádat tomahawky, ale mohli přece předpokládat, že Putin je dost chytrý a zkušený a podobný protitah předvede. Mimochodem se ukázalo, jak Rusové odpovídají na tlak - stačilo mluvit o tomahawcích a Putin okamžitě zvedl telefon a volal Trumpovi.
To ale Trumpovi nedochází. Místo aby si Putina „vychutnal“ a zavolal mu zpět až po schůzce se Zelenským, podrobil se podrobně tříhodinovému „brainwashing“ ze strany zkušeného ruského zpravodajce.
Ukázala se ještě jedna věc: normální člověk se cítí zahanben, že dnes říká úplně něco jiného než včera a tento týden něco jiného než před týdnem, pokud tedy nevysvětlí logické změny názorů. Trump si z něčeho takového vůbec, ale vůbec nic nedělá a nikdy dělat nebude. S tím musíme do budoucna počítat jako s konstantou.
…
I na serveru eurointelligence.com konstatují, že schůzka Trump-Zelenský byla bez přehánění naprosto zásadní. Tomahawky Zelenský nezískal a prý podle serveru to Trump ani nikdy nemyslel vážně.
Nejdůležitější je, co řekl Trump po schůzce - a sice, že základ pro mír je „příměří podél současné linie konfliktu.“ To přece každý rozumný člověk ví už dávno. Možná se nějaká území budou časem vyměňovat, ale jinak než příměřím podél linie konfliktu a podle situace na bojišti začít nelze.
Financial Times píší, že Trump naléhal na Zelenského, aby akceptoval Putinovy podmínky „nebo ho Rusko zničí.“ Kdo je zdrojem těchto citací? Určitě někdo z okolí Zelenského nebo Zelenský sám. Účelem asi má být posílení evropské podpory Ukrajiny.
Na eurointelligence.com se obávají, že to tentokrát nezabere. Britský premiér Keir Starmer už se nechal slyšet, že „Ukrajina potřebuje mírový plán po vzoru dvacetibodového Trumpova plánu pro Gazu.“ Německý kancléř Friedrich Merz zase tweetoval, že „Ukrajina nyní potřebuje mírový plán.“
Předlužené evropské země těžko mohou financovat válku samy donekonečna. Merz by prý raději upřednostnil nepoužívat zabavené ruské rezervy jako kolaterál pro půjčku 150 miliard dolarů Ukrajině, protože dobře ví, že nakonec bude stejně ručit Německo, a ne Rusko. Prozatím se plánu drží, ale ten bude schválen až po budapešťském summitu. O ruských rezervách se tam prý bude jistě jednat.
Podle serveru západní média špatně odhadla změnu Trumpova postoje po summitu na Aljašce. Trump prý nikdy pozici nezměnil. Vždy měl blíže k Putinovi než k Zelenskému. Hrozby Indii nebo dodávky tomahawků Ukrajině nebyly nikdy míněny moc vážně. Trump nemůže antagonizovat Rusko, Indii a Čínu najednou. Odpalování tomahawků by Rusové mohli vyložit jako vyhlášení třetí světové války. A za to Ukrajina Trumpovi nestojí. Trump nestojí na straně Putina, spíše prý chápe, že Rusko nelze porazit.
Mír na linii příměří má možná šanci. Leckdo se může přepočítat. Putin možná věří tomu, že dokáže dosáhnout zásadního vojenského průlomu v Donbasu a zmocnit se pak celého regionu. To se nestane. Zelenský si zase možná špatně vykládá vlídná slova podpory ze strany evropských partnerů.
Tolik eurointelligence.com. Zní to zajímavě a v lecčem přesvědčivě, ale možná se jedná jen o další pokus o intelektualizaci Trumpa. Sjednání míru v Gaze a propuštění rukojmích je skutečně výjimečná věc, a to především proto, že Trump dal prostor profesionální práci diplomatických týmů, které navíc dobře chápou americký zájem v regionu. Nic takového v případě Ukrajiny a Ruska vůbec neexistuje. Ale není to nic výjimečného. Pochopitelného není nic třeba na Trumpově politice vůči Číně.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
