Článek
V době, kdy svět čelí narůstajícímu problému s obezitou a s ní spojeným diabetem 2. typu, získává stále větší pozornost kyselina elenolová, která se přirozeně vyskytuje ve zralých olivách a extra panenském olivovém oleji. Její potenciál v léčbě těchto dvou rozšířených civilizačních onemocnění nedávno odhalil tým vědců z Polytechnického institutu a státní univerzity ve Virginii, který se zaměřuje na identifikaci bioaktivních látek v přírodních produktech. Výsledky svého výzkumu prezentoval na výročním zasedání Americké společnosti pro výživu NUTRITION 2024 a v časopise Frontiers in Nutrition.
Působivé účinky
V rámci výzkumu vědci podávali myším dávky kyseliny elenolové a po několik týdnů sledovali jejich hmotnost, hladinu cukru v krvi a další metabolické ukazatele. Rovněž prováděli laboratorní pokusy na různých typech buněk, včetně jaterních a svalových, aby pochopili, jak kyselina elenolová v těle působí.
Výsledky jejich studie byly ohromující. Už po jednom týdnu vykázaly obézní myši s cukrovkou výrazný úbytek hmotnosti a lepší regulaci hladiny glukózy v krvi oproti neléčeným hlodavcům. Během čtyř až pěti týdnů se u nich snížila obezita o 10,7 %, přičemž hladina cukru v krvi a citlivost na inzulin se zlepšily na úroveň srovnatelnou se zdravými, štíhlými jedinci.
Účinek kyseliny elenolové na snížení hladiny glukózy lze srovnat s účinkem liraglutidu, injekčního léku na cukrovku a obezitu, jenž se v České republice používá od roku 2019. A co je ještě lepší, kyselina dokonce předčila účinnost metforminu, jednoho z nejčastěji předepisovaných perorálních léků na cukrovku 2. typu.
Tato zjištění otevírají cestu k vývoji bezpečných a levných přírodních produktů pro léčbu nadváhy a cukrovky 2. typu. Dostupné léky jsou totiž drahé a mají nežádoucí vedlejší účinky. „Naším cílem bylo vyvinout bezpečnější, levnější a vhodnější víceúčelové látky, které mohou zabránit vzniku metabolických poruch a diabetu 2. typu,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Dongmin Liu v tiskovém prohlášení univerzity.
Lidé se závislostí na jídle často nadměrně konzumují potraviny s vysokým obsahem soli, tuku a cukru, které vedou k nadváze.
Jak kyselina elenolová funguje
Klíčovou roli hraje schopnost stimulovat uvolňování dvou významných střevních hormonů, jimiž jsou jednak glukagonu podobný peptid GLP-1 a dále peptid PYY. Tyto hormony zásadně ovlivňují regulaci chuti k jídlu a metabolismus. GLP-1 zpomaluje vyprazdňování žaludku, zvyšuje citlivost beta buněk na sekreční podněty, optimalizuje kvalitu sekrece inzulinu, snižuje sekreci glukagonu a omezuje produkci glukózy v játrech. Zároveň potlačuje chuť k jídlu.
PYY se uvolňuje po jídle a putuje krví až do mozku, kde se váže na specifické receptory. Tato vazba vede ke snížení chuti k jídlu a vyvolává pocit sytosti. PYY také zpomaluje pohyb potravy trávicím traktem v žaludku a střevech. Výzkumy ukazují, že myši s nedostatkem PYY trpí nadměrnou konzumací potravy a obezitou, zatímco doplnění PYY u nich obnovuje štíhlý fenotyp.
Vědci zjistili, že kyselina elenolová okamžitě stimuluje sekreci hormonů GLP-1 a PYY ve střevě, což výrazně snižuje příjem potravy. Zároveň redukuje produkci proteinu souvisejícího s agouti (AgRP), jenž se tvoří v mozku a je jedním z nejsilnějších a nejdéle působících stimulátorů chuti k jídlu. Kromě toho se zdá, že tato sloučenina má účinky podobné inzulínu a pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o synergický efekt, kdy se účinky střevních hormonů nejen sčítají, ale i násobí. To zajišťuje lepší výsledky, než jakých dosahuje samotný hormon nebo jeho agonista (látka, která ho svým působením připomíná).
„Celkově studie ukázala, že kyselina elenolová z oliv má slibné účinky na uvolňování hormonů a metabolické zdraví, zejména u obézních a diabetiků,“ zhodnotil Dongmin Liu. „Zdá se, že tato sloučenina napodobuje fyziologické podmínky stravování a přímo tak podporuje vylučování metabolických hormonů ve střevech, což pomáhá regulovat energetickou rovnováhu a metabolické zdraví.“
Řešení problémů s obezitou a cukrovkou se možná skrývá v olivovém háji.
Lék budoucnosti?
Výzkumy naznačují, že kyselina elenolová by mohla být nadějnou léčbou obezity a diabetu 2. typu. Díky svému mnohostrannému působení v těle se jeví jako obzvlášť vhodný kandidát. Jelikož jde o přírodní sloučeninu z oliv, nabízí potenciálně bezpečnější léčbu, kterou však bude potřeba ještě ověřit ve studiích na lidech.
Výzkumníci však upozorňují, že množství kyseliny elenolové použité ve studii bylo mnohem vyšší než co lze získat běžnou konzumací olivových produktů. Myši dostávaly prostřednictvím sondy 50 mg kyseliny elenolové na kilogram hmotnosti denně, což je farmakologická dávka. Pro ilustraci, obsah kyseliny elenolové ve zralých olivách je pouze 7–12 mg na gram suché hmotnosti a v extra panenském olivovém oleji se pohybuje mezi 5–22 mg na kilogram. Vědci zvolili dávku, která by u člověka o hmotnosti 60 kg odpovídala přibližně 243 mg denně, podle alometrické škálovací metody, jež slouží k přepočtu dávek mezi různými druhy. K dosažení srovnatelných účinků tak bude zapotřebí dalších zdrojů kyseliny elenolové nebo speciálních doplňků stravy.
Výzkumníci se nyní zaměřují na zlepšení efektivity výroby kyseliny elenolové, což by v budoucnu mohlo umožnit její širší využití jako doplňku stravy nebo léčiva. Levnější výrobní cesta spočívá v rozkladu jejího prekurzoru oleuropeinu, který se nachází nejen v olivových plodech, ale také v listech a semenech olivovníku. Nutno dodat, že tato hořká látka se z nedozrálých zelených oliv odstraňuje kvůli lepší poživatelnosti luhováním ve zředěném roztoku hydroxidu sodného, než se plody naloží do slaného nálevu. U většiny odrůd dosahuje obsah oleuropeinu svého maxima ve skvrnitých olivách těsně před jejich úplným zčernáním. Černé olivy se sklízí, až jsou plně zralé.
V současné době se kyselina elenolová tradičně používá díky svým antioxidačním vlastnostem na podporu imunitního systému, neutralizaci volných radikálů a úpravu cholesterolu. Kromě toho extrakt z olivových listů chrání DNA před poškozením, což přispívá k nižšímu riziku rakoviny.
