Článek
Diskuse na online fórech pro těhotné ženy a čerstvé maminky se často točí kolem otázek, zda cvičení může negativně ovlivnit chuť mateřského mléka, jaké účinky může mít náročný intervalový trénink na laktaci a zda by se měly matky obávat o kvalitu svého mateřského mléka v případě namáhavé fyzické aktivity.
„O cvičení a mateřském mléce existuje tolik mýtů. Jednoduše potřebujeme více znalostí,“ říká výzkumnice Trine Moholdt z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU), která vede několik mezinárodních výzkumných projektů zaměřených na prevenci a léčbu civilizačních chorob prostřednictvím cvičení. Jeden z nejnovějších projektů se věnuje otázce, zda cvičení kojících matek může ovlivnit zdraví jejich dětí. „Hlavním cílem našeho výzkumu je zjistit, zda můžeme předejít nárůstu nadváhy u dětí,“ uvedla Moholdt.
Obezita ve světě
V roce 2020 Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila alarmující čísla: téměř 40 milionů dětí do 5 let má problémy s nadváhou nebo obezitou. A když se podíváme na starší děti a teenagery, čísla jsou ještě vyšší. Od roku 1975 do roku 2018 stouplo procento dětí a mladých lidí s nadváhou nebo obezitou ze 4 % na 18 %!
Toto strmé přibírání na váze má řadu příčin, ale jednou z nich je způsob, jakým stravujeme děti již od jejich útlého věku. První dva roky života jsou rozhodující pro vývoj dítěte a mohou silně ovlivnit jeho zdraví v budoucnosti. I když přesné mechanismy toho, jak strava v těchto raných letech ovlivňuje tělesnou hmotnost, nejsou úplně jasné, zdá se, že má vliv na chutě k jídlu, mění epigenetické vzory a ovlivňuje složení střevní mikrobiomy.
Proto WHO zdůrazňuje důležitost kojení během prvních šesti měsíců života dítěte. Studie totiž ukazují, že kojené děti mají nižší riziko vzniku nadváhy nebo obezity než ty, které dostávají umělé mléko. Avšak nová zjištění naznačují, že i obsah mateřského mléka hraje roli. U žen s různým indexem tělesné hmotnosti se totiž složení mléka liší, což může ovlivnit přenos rizika nadváhy či obezity z matky na dítě prostřednictvím kojení.
Chování matek a kvalita mléka
Životní styl matek, včetně faktorů, jako je kouření, index tělesné hmotnosti, výskyt těhotenského diabetu a stravovací návyky, má prokazatelný vliv na složení mateřského mléka. Tato souvislost mezi způsobem života matek a zdravím novorozenců se stává čím dál významnějším předmětem výzkumu. Nicméně existuje jen omezené množství studií zkoumající okamžité účinky cvičení na obsah mateřského mléka a aktuálně je k dispozici pouze málo pokynů ohledně vhodného cvičení pro kojící ženy. Nejnovější doporučení od Amerického gynekologicko-porodnického kolegia se omezuje na to, že pravidelné aerobní cvičení u kojících žen může zlepšit kondici kardiovaskulárního systému, aniž by to ovlivnilo tvorbu mléka, jeho složení nebo růst kojenců. Tuto mezeru se rozhodli norští vědci vyplnit.
Klíčový hráč v metabolismu novorozenců
Dvacet novopečených matek se zapojilo do studie, při níž dobrovolně poskytly 240 vzorků mateřského mléka. Tyto vzorky byly odebrány před cvičením a po dvou odlišných cvičebních aktivitách. Následně byly porovnány s těmi, které byly získány poté, co účastnice trávily více času v klidu. Díky tomu vědci odhalili první kousek skládačky, jímž je hormon zvaný adiponektin.
Tento proteinový hormon reguluje tělesný metabolismus a přispívá k přísunu energie a životně důležitých látek, nezbytných pro správné fungování organismu. Má vliv na to, jak tělo zpracovává cukry a tuky, a přirozeně se nachází i v lidském mateřském mléce. Nízké hladiny tohoto hormonu se dávají do souvislosti s inzulinovou rezistencí a výskytem diabetu 2. typu. Předpokládá se, že vyšší koncentrace adiponektinu v mateřském mléce mohou zabránit rychlému nárůstu hmotnosti v kojeneckém věku.
Hormonální stimulace
Výzkum norských badatelů přinesl zajímavé zjištění: matky, které prováděly vysoce intenzivní intervalový trénink, měly po cvičení významně vyšší (~ 22 %) hladiny adiponektinu v mateřském mléce, ve srovnání se dny, kdy necvičily. Toto zvýšení vědci zaznamenali i po středně intenzivním průběžném tréninku. Studie představuje první pokus prozkoumat, jak cvičení ovlivňuje přítomnost tohoto hormonu v mateřském mléce.
„Hormon je vylučován z tukové tkáně a vstupuje do krevního oběhu a mnohé z toho, co je v krvi, se dostává do mléka. Zjištění nás až tak nepřekvapila, ale teď už to víme jistě,“ konstatuje Trine Moholdt.
Není cvičení jako cvičení
Studie ovšem ukázala, že středně intenzivní cvičení nemělo na hormon adiponektin stejný účinek jako vysoce intenzivní trénink. „Intenzivní cvičení vedlo k vyšší reakci,“ uvedla Trine Moholdt, která novopečené matky ujišťuje, že není třeba mít obavy z přítomnosti kyseliny mléčné v mateřském mléce. Podle ní neexistuje žádný důkaz o tom, že by to mělo škodlivý vliv, navíc je kyselina mléčná bohatým zdrojem energie.
Vzhledem k tomu, že zvýšené množství adiponektinu v mateřském mléce může ochránit před příliš rychlým přírůstkem hmotnosti v kojeneckém věku, lze cvičení kojících matek považovat za prevenci obezity a vřele jim je doporučit. Nejlepší dobou pro kojení je přibližně jedna hodina po vysoce intenzivním cvičení.
Odkaz na studii: Mads Holmen, Guro F. Giskeødegård, Trine Moholdt: Vysoce intenzivní cvičení zvyšuje koncentrace adiponektinu v mateřském mléce: randomizovaná křížová studie. Frontiers, 18. prosince 2023. doi.org/10.3389/fnut.2023.1275508
