Článek
Půjčování si na dárky na Vánoce aneb ekonomické šílenství v mašličkách
Půjčit si na Vánoce. To slovní spojení zní jako špatný vtip, který by člověk čekal v politické debatě nebo ve scénáři absurdní komedie, ale rozhodně ne v běžném životě. Přesto se každý rok objeví zástupy lidí, kteří skočí do reality show zvané „Jak si zadlužit budoucnost kvůli něčemu, co bude v lednu ve slevě o 70 %.“
Kdo tohle vymyslel? Marketingová oddělení, která pochopila, že největší slabinou člověka je pocit viny. A tak stačí pár vět typu „Ukažte lásku skutečně hodnotným dárkem“ a rázem se dospělí lidé nechají přesvědčit, že bez nové herní konzole za dvacet tisíc bude dítě emocionálně poškozené. Spoiler: Nebude. Maximálně z toho vznikne krátkodobý fňuk, který se dá vyřešit mandarinkou a cukrovím.
A proč je to povolené? Inu, protože dluhy jsou výnosné. Spotřebitelské úvěry jsou zlatý důl, hlavně ty, co vzniknou pod tlakem emocí. Banky a nebankovky se radují, protože vědí jedno: člověk, který v říjnu nakupuje dárky „na splátky bez navýšení“, si v lednu uvědomí, že navýšení přišlo ve formě jiných poplatků, které si ani nevšiml, protože mezitím balil kapra do alobalu.
Je smutné, že jsme se jako společnost dostali do bodu, kdy je půjčka na Vánoce považovaná málem za normu. Přitom dárky ztrácejí hodnotu rychleji než silvestrovské předsevzetí. V lednu končí pod postelí, ve skříni nebo na Marketplace. Zato dluhy nikam nemizí — ty se drží jako lepidlo z čínského e-shopu, které slibuje pevnost, ale realita je úplně jiná.
Možná je načase se ptát, jestli je normální nacpat se do finanční pasti jen proto, aby dárky na fotce vypadaly dostatečně „instagramově“. A jestli nemá větší hodnotu klid, pohoda a fakt, že leden nezačne panikou při pohledu na výpis z účtu.
Vánoce přece nejsou soutěž o to, kdo utratí víc — a rozhodně by to neměl být důvod pro zadlužení. A kdo si myslí opak, měl by si dát pod stromek něco skutečně hodnotného: zdravý rozum.
