Článek
Vyjádřit svůj názor můžeme kdykoliv a kdekoliv. To je na dnešní době tak skvělé. Jen bacha na to, jaké to může mít následky. Jsem žena, takže mi asi příliš nehrozí, že bych za svůj názor dostala v hospodě přes hubu. Ale říct stejnou věc můj muž, dost možná by odcházel s rozbitým nosem, monoklem, vyraženými zuby a boulí na hlavě. Anebo by ho oslavně vynášeli na ramenou ostatní štamgasti, jako jejich krále.
To je na názorech skvělé. Mohou být jakékoliv a vždy najdeme nějakou skupinu lidí, která s nimi bude souhlasit. Jsou lidé, co věří třeba i na placatou zemi, na chemtrails, i čipy ve vakcínách proti Covidu. Prosím, dnes žijeme v demokracii. Pokud nejste za hranou zákona, plácejte si jakékoliv blbosti. Já vám je mohu vymlouvat, já vám je mohu zpochybňovat, argumentovat. Ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.
A funguje to krásně i naopak, vy mě můžete zase vymlouvat můj názor na kulatou zemi, spaliny za letadly nebo neexistenci čipování. Pokud je to v mezích slušnosti, logiky, názorů a smysluplných argumentů, nemám s tím problém.
Já a moje pravda
Pokud se svou pravdou přijdu třeba do té zmíněné hospody, nebo na zahradní party, na rodinný oběd, nebo kamkoliv jinam mezi živé, skutečné lidi, nemám možnost tam „zakázat komentáře“. Nemám možnost říct svůj názor s jistotou, že ho nikdo neokomentuje, nenapadne. Každý bude mít možnost se k němu vyjádřit. A taky to udělá.
To internetový svět, to je jiná. Napíšete příspěvek na sociální sítě, nebo napíšete třeba článek na Seznam Médium. O tom, jak jedna paní povídala, co se jí stalo v lékařské ordinaci. O tom, jak hrozná byla sestra, na kterou narazila. Už jenom to, když příběh začíná slovy „slyšela jsem o sestřičce“, mu moc velkou důvěru nepřidává. Možná je to příběh autorky, možná ne. Pokud je, nechápu, proč se za něj stydí. Pokud není, kdo ví, jestli se něco podobného opravdu stalo a zda si vše autorka jen nepřikrášlila k obrazu svému.
Jak je ale vidět po dočtení článku, této anonymní, možná i nepravdivé skutečnosti, paní má ve všem pravdu. Nikdo jí v diskuzi neoponuje a vzhledem k anonymitě Seznam Médium jí nikdo ani nemohl kontaktovat osobně. Skvělá cesta, jak se utvrdit ve vlastní pravdě a nedat lidem sebemenší šanci k vyjádření svého názoru.
Proč?
Proč se někteří bojí slyšet jiný názor? Je snad jejich příběh, článek vymyšlený? Jsou natolik přesvědčeni o vlastní pravdě, že nechtějí dát příležitost k jinému názoru? Mají obavy z toho, jaká bude reakce lidí? V tom případě, milí autoři, předčítejte daná díla svým domácím mazlíčkům. Jakmile je pustíte do veřejného prostoru, je fér nabídnout možnost, se k nim vyjádřit. Zvláště, jde-li o váš osobní názor, byť zprostředkovaný ve stylu jedna paní povídala.
