Článek
Nejtypičtější předvánoční trh více než půl milionového města se jmenuje Dresdner Striezelmarkt a najdete jej na velkém náměstí v historickém centru Altmarkt. Je otevřen od konce listopadu až do 24. prosince a jeho předvánoční kouzlo přitahuje až stovky tisíc lidí denně. Prodává se tu široký sortiment pochoutek, známých i z jiných měst střední Evropy - tradiční svařené víno glühwein, perník, pečené mandle a divoce přeslazená vánoční štola Dresdner Christstollen. Každý den se tu otvírá adventní kalendář a odhaluje nové okénko, podobně jako si děti nedočkavě přibližují očekávaný Štědrý den. Jedním z vrcholů je Velká hornická přehlídka – Grosse Bergparade s ukázkou krojů a hudby.
Augustmarkt najdete v městské části Neustadt a uvítá vás v různých jazycích, třeba i v češtině
Jestli se vám bude zdát atmosféra hlavního trhu až moc uspěchaná a bouřlivá, máte možnost navštívit i seskupení stánků menší a klidnější, jako je Augustusmarkt nebo tržiště u Neumarktu. Výběr pochutin i nápojů je všude podobný. Pro Drážďany se za nejvíce charakteristickou považuje především již zmíněná štola, tedy ovocný chléb se sušeným ovocem, mandlemi a kandovanou citrusovou kůrou, to vše bohatě posypané cukrem. Posypané někdy až přespříliš, takže diabetici, pozor! Časté jsou i Pflaumentoffel, malé figurky ze sušených švestek jako dobré znamení pro štěstí každému, kdo se rozhodne do svého štěstí investovat. A potom je zde Pulsnitzer Pfefferkuchen, tradiční saský perník, nazvaný podle blízkého města Pulsnitz, často ochucený i marmeládou a čokoládou.
Pohled na klidnější a komornější trh za sochou Zlatého jezdce panovníka Augusta
Jsme v Německu a všichni víme, že by si tamní obyvatelé nikdy nemohli odpustit svoje oblíbené klobásy. Mezi nejvyhledávanější slané speciality u dřevěných drážďanských stánků patří Sächsische Bratwurst, tedy klobáska v housce s hořčicí nebo kyselým zelím. Zato Kartoffelpuffer představují typické bramborové placky, často s jablečným pyré nebo zakysanou smetanou. Kromě běžného kořeněného svařeného vína existuje také jeho slavnostní verze, kdy se rumem namočený cukr zapaluje přímo nad nápojem.
Semperoper na břehu Labe z roku 1841 postavili podle návrhu architekta Gottfrieda Sempera a patří k nejvýznamnějším památkám
Ve víru předvánočních nákupů dárků, suvenýrů a gastronomických dobrůtek by se nemělo zapomínat, že saské hlavní město Dresden proslulo nejen adventní atmosférou, ale i neopakovatelným urbanistickým dědictvím. Vděčí za to vývoji po dobu mnoha století, ale snad nejvíce za Augusta Silného, jednoho z nejvýznamnějších saských panovníků a také polského krále. To on tak intenzivně podporoval umění, kulturu a architekturu, že díky němu se městu přezdívá „Florencie na Labi“. Ostatně trh Augustmarkt stojí poblíž jeho sochy, které se tady říká Zlatý jezdec. Za tohoto Augusta, ve městě i jeho historii takřka všudypřítomného, vznikly takové symboly jako obrazová galerie Zwinger, nejznámější kostel Frauenkirche či Brühlova terasa na břehu Labe.
Historický kolotoč s charakteristickým větrníkem
Řeka Labe – Elbe je pro město požehnáním, i když nedávné zřícení mostu a návrhy o nové přemostění vedly UNESCO k úvahám, že by mohlo být vyškrtnuto ze seznamu jeho památek. Ostatně podobné hrozby známe i ve vztahu k Praze. Velká řeka dává sídlům nové dimenze a v Drážďanech si to přeložili po svém, když umístili říční přístav blízko městského centra, zatímco jinde jsou většinou lodní terminály situovány daleko od něj, aby jej příliš neohrožovaly. Nedaleko od břehu stojí i Opera jako reprezentativní kulturní stavba královského města a jeho záviděníhodná chlouba. Ta byla zničena hned dvakrát, naposledy v roce 1945 a postavena znovu podle původních plánů. Její orchestr patří mezi jedny z nejstarších na celém světě. Bez prohlídky Semperoper a náměstí před ní by odtud neměl žádný návštěvník odjíždět.
Panorama centra s říčním přístavem na Labi
Platí to i o další znamenité památce. Opětovné postavení Frauenkirche se stalo symbolem smíření, paměti a naděje. Kostel Panny Marie, jak se jeho název do češtiny překládá, byl zničen při bombardování v únoru 1945. Jeho trosky zůstaly jako památka na válku po celou dobu trvání Německé demokratické republiky, a teprve po sjednocení zesílily snahy jej obnovit. To trvalo od 1994 celých jedenáct let, dokud nebyl svatostánek definitivně vybudován znovu a nově vysvěcen. Na obnovu přispěla řada zemí a mezi nimi i Velká Británie, jejíž letci bombardováním cennou památku zničili.
Bylo by s podivem, kdyby se v Drážďanech nenašly nějaké vazby na naše hlavní město, protože obě tato sídla hrála ve středoevropském prostoru dominantní roli. Nejsilnější připomínku tady znamená Prager Strasse, ulice historicky směřující k nám už ve středověku jako důležitá obchodní a zemská stezka. V současné saské metropoli hraje roli hlavní pěší a nákupní třídy, směřující od centra až k hlavnímu nádraží. Od adventních stánků se tedy vracíme zase domů…
Frauenkirche byla v únoru 1945 totálně rozbombardována a potom postavena znovu do původní podoby. Na náměstí před kostelem se rovněž pořádají každoroční vánoční trhy
Zdroje:
BRUSCHKE, Gerhard. Drážďany. Překlad Lenka Svobodová. 1. vyd. Praha: Ikar, 2012.
SUCHER, Kerstin. Drážďany. Překlad Alice Kavinová. 4. vyd. Praha: Jan Vašut s.r.o., 2017
Pražská ulice je oblíbenou nákupní třídou obyvatel Drážďan i turistů
