Článek
Někteří se radují ze dne pracovního volna, jiní z příležitosti zamyslet se nad životním posláním, vykonaným dílem a neslavným koncem jedné z nejčastěji vzpomínaných postav našich dějin. A k těm, kdož se zajímají o místa, kde MJH skutečně fyzicky působil, patřím i já. Z tohoto prostého důvodu jsem – pokolikáté už – zavítal pár dní před letošním svátkem na pražské Betlémské náměstí a připomenul si kapli, jež je s jeho jménem bytostně spojována. Při tom jsem se zároveň ubezpečil, že kaple nezůstala jen vyprázdněnou historickou schránkou, ale spolu se stavbami kolem ní i životem kypícím areálem, kde se naštěstí schází také nastupující generace…
Kaple ke svému jménu, na středoevropské poměry trochu neobvyklému, přišla díky svému zasvěcení památce betlémských neviňátek. Město Betlém u Jeruzaléma (v latinské podobě Bethlehem) se po narození Ježíše stalo podle biblické tradice svědkem vraždění všech novorozených dětí, a to ze strany vládce jménem Herodes Velký. Ten se obával, aby nově narozený „král Židů“ nemohl ohrozit jeho vlastní vládu. Sám název kaple tedy s pražskými reáliemi nijak nesouvisí, zato s křesťanskou tradicí rozhodně ano. Svatostánek v hlavním městě Českého království postavili a otevřeli pro kázání v českém jazyce v roce 1394, tedy jen krátce před tím, než v ní začal Mistr přednášet svoje plamenné proslovy. Slovo kaple mělo zdůrazňovat skutečnost, že nešlo o prostor určený k bohoslužbám, ale pouze pro kázání.
Betlémské náměstí představuje velice frekventované místo v centru Prahy
MJH se stal správcem kaple od roku 1402 a kázal tu dalších jedenáct let, zejména proti velkému nešvaru tehdejší doby – odpustkům. A vzhledem k tomu, že kazatel působil v určitém období i jako rektor pražské university, začala být kaple spojována rovněž s universitním prostředím. Po událostech, spojených s upálením v Kostnici na břehu Bodamského jezera, divokém období husitských válek a negativního vnímání „kacířských Čech“ ze strany většiny evropských vládců, se pozornost veřejnosti od kaple na Betlémském náměstí odvracela. Došlo to až tak daleko, že naprosto zchátrala a koncem osmnáctého století musela být z větší části zbourána. V podstatě z ní zůstala jen část obvodových zdí. Prázdná parcela se využívala pro skladování dřeva a vrchol všeho dokonal rok 1837, kdy na památném místě našich dějin postavili tuctový třípodlažní dům. Zásadní obrat přinesl až rok 1948, konkrétně znárodnění domu, jeho likvidaci a rozhodnutí kapli připomínající památku MJH obnovit.
V té době už sama kaple dávno nestála a zůstalo jenom u otázky, jestli se podaří pomocí dochovaných rytin její podobu alespoň trochu věrně, ale zároveň moderními prostředky stavebních technologií, uvést do původního stavu. Projektu rekonstrukce se ujal šikovný architekt Jaroslav Fragner a už v roce 1954 se mohli návštěvníci Betlémského náměstí přesvědčit, jak se mu toto dílo zdařilo. Fragner patřil mezi čelné představitele českého funkcionalismu a mimo jiné studoval u jiného velikána české architektury Josefa Gočára. Při rekonstrukci kaple navazoval na své dřívější zkušenosti z jiných historických staveb, včetně Karolina a Pražského hradu. Dalo by se říci, že v padesátých létech dvacátého století Praha neměla kvalitnějšího odborníka, který by se měl Betlémské kaple ujmout.
Průhled uliční zástavbou k objektu kaple
Architekti pracují na rekonstrukcích historických objektů celkem běžně, jenomže v situaci, kdy už velká část původní stavby ani neexistuje, se dostávají před problémy úplně jiného charakteru. Musí pracovat s archeologickými výzkumy, historickými plány a písemnými prameny. Dochovaných částí zdiva bývá vždy žalostně málo, a proto jsou tak zvané vědecké rekonstrukce ohromnou výzvou i krokem do neznáma. Fragner důrazně rozlišoval mezi autentickými středověkými prvky a jejich novodobými doplňky. Jeho stavba přirozeně zachovává dřívější půdorys i výšku, bez toho by to asi nešlo, ale zároveň citlivě spojuje hodnoty historické památky s prvky moderní architektury. Kaple dodnes slouží jako důstojná připomínka památky Mistra Jana Husa a její interiér také jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického.
Interiér se využívá mimo jiné i při slavnostních akademických ceremoniálech
Cennou památku nelze vnímat jako jednu osamocenou Betlémskou kapli, vyznačenou na naší fotografii číslem (1). K areálu staveb kolem ní patří rovněž Svatováclavský sál (2), moderní víceúčelový prostor pro koncerty, konference, výstavy a jiné společenské akce, jenž s kaplí bezprostředně sousedí. Lapidárium (3) představuje podzemní prostor v suterénu Betlémské kaple, kde se dochovaly autentické části základů, zdí a kamenných prvků z gotického období. Muzeum MJH (4) najdeme v přilehlém Domě kazatele, kde Hus v době svého působení v Betlémské kapli bydlel, podobně jako všichni jeho následovníci.
A kdo se zajímá o nejnovější trendy v české architektuře, rozhodně by neměl vynechat prostor výhradně k tomuto účelu určený, jenž je zároveň velkou poctou autorovi rekonstrukce. Ten by měl pravidelně navštěvovat akce v Galerii Jaroslava Fragnera (5). Filmové fanoušky zase potěší komorní kinosál s neotřelým názvem Biograf Betlémský (6). Pod pojmem Klub Betlémská (7) nehledejte nic jiného než kavárnu a bar a název Underground Club Pitevna (8) vás zase naláká do komorního klubového prostoru v suterénu kaple, ten ale nic společného s pitváním ani jiným lékařským bádáním nemá.
Jak je snad z tohoto textu zřejmé, dovnitř samotné Betlémské kaple je možné se dostat při běžných a zpravidla každodenních prohlídkách, speciálních komentovaných návštěvách či kulturních akcích. Ovšem v době akademických promocí a obřadů se aula kaple vyhrazuje jenom účastníkům podobných akcí. Naštěstí skýtají okolní objekty a prostory dostatek pestrých možností, aby si člověk mohl říci: dnes jsem navštívil místa spojené s Mistrem Janem Husem…
Informační tabule s popisem okolní zástavby, který uvádí text tohoto článku
Zdroje:
KUBÍČEK, Alois. Betlémská kaple. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1960. (Pragensie a památky; sv. 11). Výsledky vědeckého výzkumu, vznik, význam pro husitství, osudy budovy, architektonické a archeologické rozbory
FRAGNER, Jaroslav: rukopisné poznámky in: Jaroslav Fragner náčrty a plány (výstavní katalog), Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 1999
Busta MJH od Daniela Paula z roku 2011 ve výklenkové zdi naproti kapli
