Článek
Až přijedete do dánské Kodaně, tak si určitě nenechte ujít nejdelší kodaňskou ulici s pěší zónou Streget i nejstarší městskou část Staré město. Zajděte do Nového přístavu Nyhavn, do Královské čtvrti s hradem Amalienborg, vychutnejte si atmosféru z dob Christiana Andersena. A samozřejmě si nemůžete vynechat něžnou sošku malé mořské víly, umístěné na mořském pobřeží na motivy nejslavnějšího ze všech vypravěčů pohádek. To všechno jsou typické symboly hlavního dánského města. Jestliže k tomu všemu vyznáváte i netradiční až výstřední postoj k životu, potom už není jiná volba. Musíte zajít do Christianie…
Celá ta pověstná historie začala v roce 1971, kdy se skupina nejrůznějších osob s uměleckými sklony, vyznávajících ideály hippies a squoterství, rozhodla obsadit jeden opuštěný areál. Ten objevili ve čtvrti Christianshavn a už od devatenáctého století sloužil jako vojenská kasárna. Mladí lidé překypující touhou ke svobodě a odporem k tradičním společenským hodnotám se rozhodli, že si areál přizpůsobí k obrazu svému a nastolí v něm vlastní pravidla. Aniž by se někoho ptali, jestli je něco takového legální. Tak se v Christianii zrodily svobodomyslné myšlenky jiného uspořádání společnosti, které se tu praktikují nikoliv jenom teoreticky. Ať už vám jsou sympatické méně nebo více, můžete se o tom přesvědčit i dnes na vlastní oči.

Christiania používá i svou vlastní vlajku se třemi žlutými kruhy na červeném poli, Foto: Wikimedia Commons / volné dílo
Už při vyhlášení prvních a původních pravidel platilo, že komunita má být ekonomicky soběstačná, založená na pěstování zeleniny a také na nabízení služeb ostatní kodaňské veřejnosti. Zakladatelé si také vymiňovali právo užívat marihuanu a hašiš, protože s drogami vznik celého projektu pod pláštíkem nevázanosti úzce souvisí. Na druhé straně platila pravidla na svou dobu neobvyklá: zákaz všech motorových vozidel a zbraní, nebo také tolerance homosexuality. Počátkem sedmdesátých let se tudíž jednalo o pořádky při nejmenším kontroverzní.
Pravidla se tady v malém kodaňském areálu nemění ani po více než padesáti letech, potkáte tady podobné lidi i podobná zákoutí jako kdysi v dobách vzniku toho podivného společenství. Po celou tu dobu žije v Christianii zhruba tisícovka lidí, kteří mají vlastní samosprávu a o všem rozhodují na veřejných schůzích. Přibrat někoho nového není jen tak, i o tom se pochopitelně hlasuje kolektivním způsobem. Dánská vláda se z počátku snažila celou tu záhadnou komunitu zakázat a když se jí to nedařilo, tak obrátila. Raději připustila, že se jedná o pozoruhodný společenský experiment, jemuž by se nemělo bránit. Přestože mezinárodní tlak, zejména s ohledem na tolerování drog, byl v té době obrovský.

Na hlavní ulici platí striktní zákaz fotografování, jenž je vyžadován v podobě speciálních dopravních značek, Foto: Wikimedia Commons / volné dílo
Pokud se v Kodani rozhodnete „svobodné město“ navštívit, nic vám v tom nebude bránit a nebudete jediní. Vždyť se jedná o jednu z nejpopulárnějších místních atrakcí, kterou sotva kde jinde spatříte. Pokud dodržujete stanovená pravidla, nikdo vám v bezplatném vstupu do areálu nebude bránit a můžete se v jeho uličkách pohybovat kdekoliv, jak je libo. Základním pravidlem je přísný zákaz fotografování, zejména na hlavní ulici Pusher Street. A když už vás nutkání použít fotoaparát nebo mobil neopouští, určitě je třeba požádat „domorodce“ o povolení.
K návštěvě kavárniček, barů i uměleckých galerií budete srdečně zváni, protože turismus tohoto typu patří k tomu základnímu, jak si obyvatelé vydělávají na každodenní živobytí. Jinak nesmíte do zdejšího života nijak zasahovat a jeho pravidla musíte stoprocentně respektovat. V atmosféře svobodného a nevázaného života nejednoho z návštěvníků napadne otázka, jak to tady mají s užíváním drog nyní. Všudypřítomný nádech marihuany v ulicích vám odpoví sám o sobě, ale kvůli tomu nemusíme jezdit až do Christianie, na to si bohužel musíme zvykat i jinde. Podle dánského zákona je dovoz, vývoz, prodej, nákup, dodání, výroba, zpracování i držení zakázaných látek trestné, ale použití drogy samo o sobě není výslovně kriminalizováno. Je zřejmé, že dříve bylo zneužívání hlavně tvrdých drog ve „svobodném městě“ tím hlavním důvodem, proč se oficiální orgány snažily komunitu odtud vystěhovat.

Zákoutí svobodné Christianie překypují množstvím absurdních stavbiček vyzdobených graffiti, Foto: Wikimedia Commons / volné dílo
Před padesáti lety se k nestandartnímu životnímu stylu odhodlávali především mladí lidé, ale dnes tu potkáte všechny generace počínaje dětmi, studenty a ostatní až po seniory. Rodiny s dětmi nejsou ničím výjimečné, dokonce si tu zřídili vlastní mateřskou školku a dětské hřiště. A starší děti potom navštěvují běžné školy někde v okolních čtvrtích Kodaně. A pokud budete chtít platit v některém místním zařízení, platební karty vám poslouží jenom v některých. Samozřejmě po vás budou chtít dánské koruny, protože pokusy o zavedení „christianské měny“ se s velkým úspěchem nesetkaly. Za to návrhy používat vlastní vlajku i znak s trojicí velkých žlutých kruhů na červeném poli ano. Plechovky se žlutou a červenou barvou se prý našly při likvidaci kasáren a číslovka tři symbolizuje počet teček nad písmenem „i“ v názvu Christianie.
Jedním ze základních pravidel v otázce majetku je přísný zákaz soukromého vlastnictví půdy a nemovitostí. Všechno patří společné komunitě a tím připomínají pořádky „svobodného města“ tak trochu relikty minulosti. Kolektivismus se projevuje rovněž při výstavbě nových nebo opravě starších příbytků. K původně vojenským objektům se přistavují nové, často z recyklovatelných materiálů, ale vždy křiklavě barevné.

Pro graffiti platí jednoduché pravidlo: čím barevnější tím lépe, Foto: Wikimedia Commons / volné dílo
Kreativita místních obyvatel nezná mezí a nápadné plochy ve formě graffiti budou tím nejpůsobivějším, co si budete po návštěvě Christianie pamatovat. Společenský experiment tohoto typu asi nemá v historii lidstva velkou budoucnost, ale zažít jeho atmosféru, dokud ještě přetrvává, rozhodně stojí za to…
Zdroje:
Poznejte Kodaň, kolektiv autorů, nakladatelství Lingea s.r.o, Brno, 2016
MEJZROVÁ, Anita. Padesát let míru, lásky a trávy proti systému. Hippie čtvrť Christianie dál žije. Deník.cz. 2021-09-25




