Článek
Dientzenhoferové - otec, syn a širší rodina
Fenomén slavného jména Dientzenhofer, se kterým je spojena historie stavby kostela svatého Jana Nepomuckého Na Skalce pod Karlovým náměstím, se potvrdil jménem autora architektonického návrhu, tedy Kiliánem Ignácem (1689-1751). Ten navázal na dovednosti svého otce a rovněž architekta Kryštofa Dientzenhofera, dokázal jej v mnohém i překonat a stal se podstatně slavnějším. Ale ani otec nehrál na pražské scéně průkopníků barokních staveb druhé housle, jenomže jeho jméno neproniklo do dějin evropské architektury tak hluboko, jako se to podařilo až synovi Kiliánovi. Kryštof přišel do Prahy z Horního Bavorska z okolí města Pasov, ale syn Kilián se narodil už u nás. Celá širší rodina tvořila svým způsobem rozvětvený stavitelský klan, jehož někteří členové se proslavili na českých i na německých stavbách.
Lokalitě, kde se skalnatý výběžek prudce svažuje od okraje Nového Města směrem do nuselského údolí, se říkávalo Na Skalce už ve středověku. Ještě před současným kostelem tu stávala malá kaple svatého Jana Nepomuckého. Záhy po jeho svatořečení zájem o tohoto mučedníka v našich zemích prudce stoupal, takže nic nebránilo tomu, aby malou kapli vystřídal velkolepější a dominantní kostel. Základní kámen tu pro něj položili v roce 1730 a po šesti letech se stavební práce podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera zdárně dokončily, zbývalo už jen dodat interiérové vybavení. Zrodil se tak římskokatolický kostel svatého Jana Nepomuckého Na Skalce a nikdy ve své historii už nepřešel do vlastnictví jiné církve.
Pohled od protějšího Emauzského kláštera
Přesvědčivý dojem o zvláštní dynamice stavby je způsoben nakloněním půdorysu obou věží směrem k sobě
Okolní stavby, architektonické triky a jiné finty
V souvislosti s národnostním původem architekta se zdá být docela pikantní, že kostel je jedním z několika míst v Praze, kde je možné vedle těch českých navštívit i bohoslužby vykonávané v němčině, i když ne zcela pravidelně. Kostel svou vlastní faru původně neměl a správce svatostánku používal k tomu to účelu zadní trakt nedalekého Faustova domu na Karlově náměstí. Fara se nakonec jako samostatná budova v novobarokním stylu postavila, ale pro klasické bydlení kněží už stejně neslouží. Za touto farou vznikla zajímavá farní zahrada, do níž může veřejnost vstupovat při určitých kulturních a společenských příležitostech působivou barokní branou. Najdete ji na nároží Karlova náměstí s Vyšehradskou ulicí hned vedle Faustova domu.
Kostel se svojí dvojicí k sobě nakloněných věží a s masivním přístupovým schodištěm vyvolává u věřících i jiných návštěvníků neopakovatelný dojem. Natočení půdorysů samozřejmě nevzniklo náhodně a architekt dobře věděl, jak takový osvědčený barokní trik na ostatní zapůsobí. Vyvolává dojem živosti a pohybu. Zároveň takové optické objímání střední části s hlavním vstupem pomocí dvou postranních věží zdůrazňuje místo, kterým je návštěvník vyzýván ke vstupu dovnitř. Jednoduché a praktické. Všimněte si, že stavba nepůsobí nijak staticky, vytváří dojem pohybu, opticky zmenšuje hmotu kostela a co hlavního – „vlní se“. Všichni dobře víme, že v období vrcholného baroka to býval požadavek absolutně prvořadý.
Kostel byl postaven při poměrně úzké a strmé Vyšehradské ulici, takže nemůže být z dálkových pohledů vidět v celém svém objemu
Jedním z dominantních prvků je masivní schodiště mezi ulicí a vstupem do kostela
Po čem toužilo baroko
Co jsme ve výše uvedeném textu nazvali „barokním trikem“ samozřejmě neplatí jenom pro kostel Na Skalce, ale bylo použito i na mnoha jiných místech u nás i jinde ve střední Evropě. Baroko si libovalo v emocionálním působení, milovalo oválné půdorysy, zvlněné fasády či pootočené hmoty. Jaký to rozdíl se stylem renesance nebo klasicismu, tam se zase vyžadoval klid, pravidelnost, symetrie.
Až se půjdete projít ke Karlovu náměstí a ke kostelu svatého Jana Nepomuckého, všímejte si prosím podobných architektonických detailů. Potom zjistíte, že architekt Kilián Ignác Dientzenhofer dokázal uměleckými a technickými prostředky vyjádřit přesně to, co po něm vyžadovala doba, investoři a církev svatá. Opravdový mistr svého „stavitelského řemesla“. Vše zvládal s lehkostí na duši - emoce, pohyby, vlnění…
Od rohu Karlova náměstí se Vyšehradská ulice začíná prudce svažovat dolů ke kostelu s tím, že zleva od nárožního vstupu do farní zahrady se nachází známý Faustův dům
Zdroje:
Kolektiv autorů. Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu. Praha: Národní galerie, 1989
VLČEK, Pavel. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011
