Článek
Málokteré naše město si můžete takto přehledně prohlédnout „z ptačí perspektivy“ jako právě Most z Hněvína. Samozřejmě je dobře vidět centrum současného města, jeho paneláky a nová výstavba. Ne že bych nepřiznával novému Mostu urbanistické kvality a také si uvědomuji, jak si na výstavbě úplně nového města dávali architekti ve své době záležet. Ne každému se poštěstí vymýšlet a realizovat zástavbu na zelené louce tam, kde před tím nikdy nebyla. Většinou se běžná města rozrůstala kontinuálně, třeba už od středověku, kdy jeden architektonický styl navazoval na ten předcházející.
Ne tak ve městě Most. Až hrůza mě jímá z toho, jak cenné domy tady ještě do roku 1965 stávaly a jak už po nich nezbyla téměř jediná památka. A to vše kvůli hnědému uhlí. Historický Most by se dnes vyrovnal všem našim nejkvalitnějším památkovým rezervacím, a to i včetně Prahy, jenomže měl neskutečnou smůlu a musel k zemi. Uhlí se ve své době cenilo víc než historická města a politické špičky neváhaly Most kvůli povrchové těžbě obětovat. Zřejmě si tehdejší papaláši říkali, že postavit nové město snad obyvatele potěší více než náročně opravovat to staré, a ještě se tím zbavit možnosti vyčerpat uhelné zásoby. V současné době se na roli uhlí pro národní hospodářství díváme naštěstí z poněkud jiného zorného úhlu…
Kostel na levé straně snímku je nyní od centra města oddělen železniční tratí i automobilovým obchvatem
Od hradu Hněvín je možné přehlédnout město Most i jeho nejbližší okolí
Jedno celé větší město muselo být tedy až do roku 1987, pouhé dva roky před změnou našeho politického systému, zdemolováno. Tu jedinou zachovalou památku z vrcholu Hněvína zřetelně vidíme. Dříve tady nestála a absolvovala neskutečný přesun z původní polohy do té současné o 841 metrů. Gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie se v roce 1975 proslavil ve všech světových médiích, a dokonce jej zapsali do Guinnessovy knihy rekordů jako nejtěžší stavbu, která kdy byla na světě po kolejích přemístěna. Dvanáct tisíc tun vážící kostel přesouvali od 30. září do 27. října výše vzpomínaného roku s průměrnou rychlostí něco málo přes dva centimetry za minutu.
Pozoruji ten kolos z Hněvína a za okamžik ještě k němu sjedu až dolů. Přemítám, co si o tom všem myslet. Jistě že člověk musí být hrdý na naše inženýry, kteří podobně „divokou“ akci s přesunem dokázali vymyslet, zorganizovat, a ještě k tomu úspěšně realizovat. Na druhé straně, stálo to úsilí vůbec za ty tuny vyrubaného uhlí? Stačilo se ložiska vzdát a měli bychom kostel na svém původním místě a k tomu staré město, jež by se bezpochyby řadilo u nás k těm nejcennějším a určitě by dnes zářil starý Most novotou po zdařilých rekonstrukcích. Z toho všeho zbyla jen pachuť a jistota, že už nelze nic z dokonaného před několika desetiletími navrátit. Kostel se ocitl v poloze vůči zbytku současného nového města poněkud nešťastné, oddělený od něj silničním i železničním koridorem.
Výšková poloha hradu vyniká už cestou k němu
Na plošině kolem hradu se najdou mnohá romantická zákoutí
Novotou to září i na vrcholu Hněvína, kterého se likvidace starého Mostu naštěstí nedotkla. Výhledy se odtud otevírají daleké a člověk neví, na jakou stranu se dívat dříve. O nové zástavě už tu byla řeč a jednotvárné paneláky z výšky asi nikoho moc neohromí. Zajímavější už je pohled na mostecký autodrom nebo na zašpičatělé vrcholky Českého středohoří. Od Hněvína rovněž vynikne průmyslový charakter Mostecka spolu s nedalekým Litvínovem. Ještě dobře si pamatuji, jak těžce se tu v dobách bez důsledné ochrany ovzduší a bez filtrů dýchalo. Nepříjemný zápach byl cítit všude a místní jej snad už ani nevnímali. Ten problém již také odpadl, přestože průmysl zůstal.
Ačkoliv vrcholu Hněvína zbývá do čtyřsetmetrové výšku ještě jeden metr, nepatří tedy mezi žádné velikány, viditelnost je odtud úžasná. Kromě Mostu jako takového a přemístěného kostela můžeme zahlédnout kromě již zmiňovaných míst také jezero Most, vodní nádrž Matylda, Mosteckou pánev s povrchovými doly i rekultivovanou krajinou, panorama Krušných hor a při vhodné viditelnosti i Milešovku nebo vrch Bořeň nad městem Bílina.
Autodrom Most z ptačí perspektivy od Hněvína
Za přírodní scenérií kolem hradu se ukrývá průmyslové zázemí mostecké oblasti
Vzorně upravený Hněvín i jeho zahrady stojí za návštěvu i sám o sobě. Z jeho vyhlídkové věže získá návštěvník tu nejlepší představu, jak se Mostecko proměňuje po útlumu těžby hnědého uhlí. A milovníci historie jistě ví, že jméno hradu je spojováno také s pobytem alchymisty Edwarda Kellyho, bývalého oblíbence císaře Rudolfa II. Tohoto znelíbeného Angličana s podvodnými sklony nejdříve zatkli a věznili na hradě Křivoklát, odkud se pokusil utéct. Poté jej převezli na mostecký hrad a tam také v roce 1597 zemřel. Na Hněvíně si jej připomínají nápaditým kamenným památníkem.
Kromě průmyslu nabízí pohled od Hněvína také pozoruhodné přírodní útvary
Zdroje:
ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. Kapitola Most.
Pyšná sídla mocných. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2014. Kapitola Zapomenuté hrady.
DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. Heslo Most.
SLÁMOVÁ, Lenka. Přesun mosteckého kostela. Okulta. 2025, roč. 1, čís. 2, Dostupné online
