Článek
Přesto jsem neodolal a přijal pozvání dlouholeté kamarádky Aleny, která přišla s nabídkou provést mě zasvěceně „svým“ Úterým. Městečko a jeho historické a společenské prostředí zná lépe než kdo jiný, a navíc k tomu se historii a památkám věnuje dlouhodobě. Spolu se svým manželem Jirkou už mnoho let vlastní v samotném centru historickou nemovitost, kterou využívají jako rekreační chalupu během svých víkendových i dlouhodobějších letních pobytů. Pro místní možná už navždy zůstanou náplavami, svojí duší a náturou se ale určitě vypracovali do pozice zapálených patriotů a sympatizantů městečka Úterý, v němž i s okolními osadami Olešovice a Vidžín žije všehovšudy málo přes čtyři sta obyvatel.
Když si tak s Alenkou povídáme v jejich vzorně restaurované a v každém detailu pořádkem zářící chalupě, nemůže mě uniknout, jak moc ji baví narážky na neotřelý název osady. Ostatně jednu z variant podobných sloganů jsem použil už v názvu tohoto textu. A vysvětlení krajně neobvykle znějícího názvu není zase tak moc složité. Pravidelné trhy se tu již odedávna odehrávaly v úterý, proto tedy na české poměry to podivně znějící jméno s velkým písmenem Ú na začátku slova. Ani s používáním titulu město to nemá původní trhová a farní ves v údolí Úterského potoka úplně jednoduché. Je jisté, že městská práva získala osada už ve středověku, ale potom o ně přišla, aby je získala znovu zpět a využívala dodnes.
Nejvyšší budovou na náměstí je renesanční radnice s růžovou fasádou
Kostel pravděpodobně od architekta Kryštofa Dientzenthofera, otce ještě slavnějšího Kiliána Ignáce, na snímku z protějšího návrší
Místo, o němž mnozí naši spoluobčané možná ani nikdy neslyšeli, dalo základ osadě už v jedenáctém století. O jednom ze tří hlavních důvodů už byla řeč: pravidelné úterní trhy. Je zajímavé, že německý název města „Neumarkt“ český ekvivalent tržního dne v týdnu nerespektoval a upřednostňoval vyjádření termínu ve smyslu nový trh. A obchodování by přirozeně nebylo možné bez důvodu druhého - existence dálkové cesty. Ta v daném případě vedla od toho času říšského Chebu přes klášter premonstrátů v nedaleké Teplé a dále na Plzeň a do vnitrozemí. Klášter nejenom že Úterý z právního hlediska dlouhá léta vlastnil, ale ovlivňoval tu celý hospodářský a náboženský život. V jednom z domů na úterském náměstí se narodil Karel Kašpar Reitenberger (1779-1860), budoucí opat premonstrátského kláštera v Teplé a hlavně zakladatel rovněž budoucích Mariánských Lázní.
Ten třetí faktor je spojený s hornictvím a podle nepodložených legend se dokonce traduje, že osadu založili němečtí horníci, kteří v okolních lesích objevili zlato. Těžba nerostných surovin se tu skutečně rozvíjela a památky na ní se dochovaly. Opevněný objekt pro ochranu horníků stával už na počátku 12. století v místech současného kostelního návrší. Nyní se tam vypíná kostel Narození svatého Jana Křtitele, v nejnovější podobě po všech přestavbách úžasná barokní stavba z konce 17. století a nejvýraznější dominanta široko daleko.
S mojí zasvěcenou průvodkyní Alenou si jej prohlížíme z kopce od Olešovic i od druhého úterského kostela svatého Václava z jiné vyvýšeniny. A také z bezprostřední blízkosti přímo na kostelním návrší. Autorství tohoto církevního skvostu nelze stoprocentně doložit, ale pravděpodobně pochází od architekta Kryštofa Dientzenthofera, otce ještě slavnějšího Kiliána Ignáce. Oba dva patřili k tomu nejlepšímu, čím české stavební baroko disponovalo.
Pod kostelem Narození svatého Jana Křtitele
Odtud to není daleko k hlavnímu náměstí s jinou charakteristickou stavbou, hezkou renesanční radnicí. Kdyby nic jiného, už jenom kvůli působivému historickému náměstí by stálo Úterý za zvídavou návštěvu. Střídají se tu měšťanské domy různých stylů, barev i výškových hmot, které ale v kombinaci s kamenným povrchem celého prostoru vytváří dojem úžasné urbanistické jednoty. Domy roubené, zděné či hrázděné vytváří městskou památkovou zónu, vyhlášené už od roku 1992.
Zejména objekty s hrázděnými konstrukcemi už působí ve vnitrozemí Čech poněkud exoticky, sem do blízkosti německého pohraničí však zapadají takřka dokonale a jsou na místě. Západoevropský styl stavění domů s dřevěnou nosnou konstrukcí, jehož kostra se prokreslila na fasádách a mezi hlavními trámy vyplnila hlínou, cihlami nebo kamenivem, jsme si s Alenou a jistě i s jinými návštěvníky Úterý vychutnali beze zbytku.
A všemu dominuje radnice z roku 1561. Je mi velice sympatické, že můžeme i mimo úřední hodiny vstoupit dovnitř a detailně si prohlížet interiéry radničních prostor, které tu však pojali trochu jako muzejní expozici. Opět kombinace hladkých ploch zdiva, dřevěných prvků a historicky cenných předmětů. Z patra renesanční radnice se z výšky dívám dolů na náměstí a pravidelné týdenní trhy jako kdyby se mi na kamenné dlažbě odehrávaly přímo před očima. Nejenom dnes s Alenou, ale i při všech mých předcházejících návštěvách je však náměstí pusté a prázdné. Jenom ta kašna pro zásobování obyvatel vodou a Mariánský sloup, časté vybavení veřejného prostoru našich měst, zůstaly jako tiché memento z dávných časů, kdy tržní ruch kolem nich překypoval rušným životem.
Pohled ke kostelu z místa zvaného Plácek
A ještě jedno zajímavé místo si v Úterý zasluhuje určitou pozornost. Říká se mu Plácek a leží poněkud dále od náměstí. Tady historicky provozovali hostinec, odvěké společenské centrum života ve městech podobného typu. A nyní v jeho blízkosti stojí Základní a Mateřská škola Úterý, neklamný důkaz toho, že starobylé městečko má ještě tu nejperspektivnější část budoucnosti před sebou…
Jestli vás tento text inspiroval k návštěvě míst, které jste ještě nestačili poznat, návod je prostý. Úterý leží asi třicet kilometrů severozápadně od Plzně a sedmnáct kilometrů od kláštera Teplá.
Nejdůležitější místa Úterý: 1. Radnice na náměstí, 5. Hlavní kostel, 6. Plácek
Zdroje:
MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie; WASKA, Karel; WASKOVÁ, Eva. Historia Novoforensis. Dějiny města Úterý. 1. vyd. Plzeň, Úterý: Úterský spolek Bart, 2023
MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie; WASKA, Karel. Počátky Úterý. Minulostí západočeského kraje. 2019, roč. 54
Město Úterý z výšky od obce Olešovice na protějším kopci, která je rovněž jeho součástí
