Článek
Probírám se staršími fotografiemi a vzpomínám, co jsem kdy a kde na cestách zažil. Přestože Egypt patří pro Čechy mezi snadno dostupné a poměrně levné destinace a většina cestovatelů od nás to tam dobře zná, říkám si: Kdo chtěl, ten už si tam zajel, jenomže každý se dívá na zahraniční lokality ze svého zorného úhlu pohledu. Co kdybych ukázal já ten pohled svůj. A tak přišel nápad vybrat z toho nepřeberného množství snímků jen takové, které by snad ještě mohly zajímat někoho jiného. Doprovodit je kratičkými texty a pustit do světa. Je toho tolik, že jsem svoje dojmy rozdělil do dvou samostatných částí.
Ukazovaná místa patří k těm, kde se turisté v Egyptě nejčastěji pohybují, jinak to tam vlastně až na malé výjimky ani nejde. Ten, kdo tuto historickými zkušenostmi bohatou, ale současnými finančními možnostmi chudou zemi zná už nazpaměť, může si srovnat svoje poznatky s těmi mými. A kdo tam ještě nebyl, třeba jej to naláká k návštěvě, nebo si alespoň vytvoří o ní mlhavou představu. Ještě pár základních geografických údajů.
Řekneme-li Egypt, máme tím na mysli stát s oficiálním celým názvem Egyptská arabská republika v severovýchodní Africe, který však přes Sinajský poloostrov zasahuje ještě do jihozápadního cípu Asie až k izraelským hranicím. Převážnou část území tvoří pouště, zatímco většina obyvatel žije v úrodném údolí a deltě Nilu, které zaujímají jen malou část rozlohy země. Podle nejnovějších údajů má tento stát asi 109 milionů obyvatel a hlavní město Káhira deset a půl, ovšem celá metropolitní oblast kolem ní až dvacet tři miliony. To z ní činí největší město v Africe a jednu z největších aglomerací na celém světě. Úředním jazykem je arabština. Přibližně 90 % obyvatel se hlásí k islámu, zatímco většinu křesťanské menšiny tvoří Koptové.
Mezi hlavní návštěvnická lákadla metropole patří staré Egyptské muzeum na náměstí Tahrír z roku 1902, které zůstává otevřené i po vybudování jiného supermoderního komplexu. Vystavěli jej mimo jiné i s českou účastí interiérového osvětlení. Tam byly převezeny největší monumentální sochy a rovněž i celý poklad populárního faraona Tutanchamona s více než pěti tisíci předměty. Novému muzeu se říká zkráceně GEM (Grand Egyptian Museum) a situovali jej pouhé dva kilometry od pyramid v Gíze.
Na otázku, zdali jsou podmínky v Egyptě pro turistický ruch dostatečně příznivé, není možné odpovědět úplně jednoznačně. Z hlediska památek a pokory k starobylé civilizaci, tak to není co řešit. Pro běžný pohyb na ulicích už je do očí bijící chudoba obyčejných Egypťanů včetně nejmenších dětí. Na jejich žebrání ve velkém nejsme v Evropě zvyklí, to velice obtěžuje a v podstatě není nikomu příjemné. A hlavně, nikomu nesmíte věnovat byť jen jediný bonbón, natož potom peníze. To se hned seběhne houf dětí jiných a ty jsou schopné se porvat i mezi sebou. Ani vyžadování bakšiše ze strany dospělých za jakoukoliv sebemenší službičku k cestovatelské pohodě příliš nepřispívá.
V neposlední řadě je tu jev zvaný „faraonova pomsta“, tedy průjem provázený žaludečními potížemi. Tím si prochází většina turistů ze zemí s odlišnými hygienickými podmínkami. Příčiny jsou známé: bakterie, někdy i viry nebo paraziti, kontaminace vody či běžných potravin, náhlá změna stravy. Zabránit se tomu dá jenom ve výjimečných případech. Nicméně žebrání dětí, bakšiše ani křeče v břiše by neměly zabránit v cestě těm, kdo chtějí vidět zemi na Nilu na vlastní oči…
Velká sfinga s pyramidami v pozadí, typické symboly starověkého Egypta
Cheopsova neboli Chufuova pyramida v Gíze u Káhiry
Nil v dýmem zahalené Káhiře, největším egyptském i africkém městě
Vstup do nejnavštěvovanějšího objektu v historické Káhiře - starého Egyptského muzea
Kolem archeologických exponátů muzea neustále proudí zástupy návštěvníků
Chrám královny Hatšepsut v exotické poloze pod strmými vápencovými útesy
Turisté na cestě z chrámu nebo k němu, ten se nachází nedaleko Luxoru (také Véset nebo Théby)
Egyptské památky lákají i po západu slunce, kdy se setmí a vzduch se ochladí prakticky okamžitě
