Článek
Hlavní pilíře oslav jsou teprve před námi. Konkrétně ve středu 3. 5. se uskuteční snad nejatraktivnější část celé akce – přehlídka vojenských historických vozidel s přelety dobových armádních letadel. Populární „Convoy of Liberty“ odstartuje jako vždy ze čtvrti Bory, ale na rozdíl od všech předcházejících ročníků neskončí na hlavním náměstí Republiky, které se stalo kvůli probíhající rekonstrukci jedním velkým staveništěm. Zakončit přesun techniky na tomto tradičním místě by tedy nebylo příliš důstojné a z prostorových důvodů ani technicky možné.
Ke druhému vyvrcholení dojde ve středu 6. 5. na křižovatce „U Práce“ před památníkem Díky, Ameriko! Ten se stal symbolem oficiálních projevů a místem hlavního památkového aktu. Vzhledem k omezeným možnostem účasti většího počtu lidí se sem k památníku už tolik návštěvníků slavností nechystá. Ti raději postávají v okolních ulicích a zvedají hlavu k nebi, protože přelety současných letounů Armády ČR jsou přece jen vidět z větší plochy než politici před mikrofonem u památníku. A rovněž tento pohled bývá i o málo víc povzbuzující.
Galerie amerických a belgických osvoboditelů v Křižíkových sadech
Úvodní páteční den je za námi, proběhl v klidu a pohodě, návštěvníci i aktéři se skvěle bavili. Kromě bohatého doprovodného programu na odlehlejších místech připravili pořadatelé letošních oslav campy s vojenskou technikou buď přímo v samotném centru města, nebo i v jedné vzdálenější lokalitě. Ta se využívá každoročně za nákupním střediskem Plaza a za řekou Mží, kde mají „novodobí aktéři v rolích osvoboditelů“ nejvíce prostoru předvést návštěvníkům svoje znalosti i vzorně udržovanou techniku.
Právě amfiteátr za OC Plaza Plzeň letos sehrává roli hlavního pódia na místo tradičního náměstí Republiky. Podle mého osobního dojmu je tako změna ku prospěchu věci, amfiteátr je útulnější, není rušen okolní projíždějící dopravou a hlavně disponuje kvalitnějším zázemím pro účinkující i důstojnějším ozvučením. Okolní zástavba na náměstí přece jen takovou kvalitu zvuku neumožňuje. Kromě hlavního pódia se vystoupení odehrávala už od pátku na dvou dalších menších, jedno je v tzv. „Proluce“ v Křižíkových sadech pod náměstím a druhé pod Velkým divadlem ve Smetanových sadech.
Amfiteátr Plaza u řeky Mže se stal dějištěm hlavního odpoledního a večerního programu
Nepřehlédnutelnou postavou večerního zahájení s Plzeňskou filharmonií se stal její japonský šéfdirigent Chuhei Iwasaki
Zajímavý hudební program v amfiteátru probíhal po celé páteční odpoledne a vyvrcholil oficiálním zahájením v podvečer zdravicí primátora města. Největší potlesk však sklidil veterán americké armády, který letos zavítal do Plzně ve věku 101 let. Západní Čechy osvobozoval před neuvěřitelnými jednaosmdesáti lety. Ač na vozíku a s nejistou chůzí k místu pro čestné hosty, nezapřel v sobě jistou dávkou humoru. Svůj srozumitelný a logicky sestavený projev zakončil sdělením, že by už nejraději zůstal v Plzni a do USA se nevrátil, přestože to tam má hodně rád! Slova od muže v požehnaném věku vskutku neočekávaná.
A po oficialitách přišlo kulturní vyvrcholení nazvané „Plzeňská filharmonie v rytmu svobody“. Shodou okolností jsem absolvoval vystoupení této filharmonie o den před tím a mohl porovnat, jak se jí hraje při klasickém koncertu vážné hudby v Měšťanské Besedě ve srovnání s uvolněným prostředím pod širým nebem. Rozdíl jako nebe a dudy! Navíc při oslavách snímají kamery tváře jednotlivých hudebníků a promítají je na velkoplošnou obrazovku. Ta se v Besedě neznámo proč nepoužívá. Jako několikaletý návštěvník filharmonických koncertů jsem tak měl vlastně poprvé možnost pohlédnout díky kameramanům na muzikanty na jevišti zblízka.
Vojenský camp v lokalitě „Peklo“ před muzeem Patton Memorial
Miláček plzeňských posluchačů vážné hudby nezklamal ani v amfiteátru. Japonský dirigent a tokijský rodák Chuhei Iwasaki působí jako šéfdirigent Plzeňské filharmonie už od roku 2021. Každým koncertem potvrzuje, že jeho přirozený temperament muzikantům s téměř vždycky vážnou tváří vyhovuje a že si s nimi dokonale rozumí. V pátek se ujal muž s chlapeckou vizáží i konferování mezi jednotlivými skladbami, což v Besedě pochopitelně nepřichází do úvahy. Hovořil češtinou, jakou byste od člověka s tak odlišnou rodnou řečí ani nečekali. Je pravda, že před příjezdem do Plzně už také pár let studoval v Praze a že lidé s absolutním hudebním sluchem zvládají cizí jazyky nejlépe ze všech. Ale stejně, jeho výslovnosti a skladbě věty všechna čest!
Jeden z nejmladších aktivních účastníků oslav
Vojenský camp v lokalitě „U Zvonu“
Největším překvapením však pro mne byl dirigentův smysl pro humor a cit pro kouzlo okamžiku. Nemluvil z papíru ani podle předem připraveného konceptu. Jednoduše improvizoval a dirigentovy hlášky vyvolávaly v publiku výbuchy nefalšovaného smíchu. Ještěže kvalitní soubor Plzeňské filharmonie, kde mimochodem mají cizinci nepřehlédnutelné zastoupení, řídí člověk takového formátu. A také dobře, že páteční zakončení programu svěřili pořadatelé právě tomuto tělesu.
V amfiteátru Plaza hráli poprvé a lepší zahájení Slavností svobody si nelze ani představit!
Bojová technika před sochou svatého Jana Nepomuckého u Masných krámů
Zdroje:
www.slavnostisvobody.cz
Radniční listy, duben 2026, vydavatel Magistrát města Plzně
Obrázky připomínající květen roku 1945

