Článek
Železniční stanice v městské části Holešovice zažila svoje nejtragičtější období od roku 1941 až do konce války, kdy se tu shromažďovali občané židovské národnosti, aby je v těchto místech okupanti naložili do transportních vlaků a odvezli do ghett nebo do koncentračních či koncentračních táborů, zpravidla bez možnosti dalšího návratu. Každé naše větší město mělo jedno takové podobné shromaždiště a pro Prahu se jím staly Bubny. Odtud úřady deportovaly za celou dobu okupace přibližně padesát tisíc osob a stěží si jenom představit jiné místo u nás, které by bylo zatížené tak tragickou minulostí. Symbolické schody směřující k nebi v podobě železničních pražců u původní nádražní budovy zůstanou a ta se v dohledné době promění v muzeum připomínající holokaust v té nejkrutější podobě.
Nicméně život musí plynout dál a celý areál kolem nádraží Praha – Bubny prochází úžasnou proměnou. Mnoho posledních let působil pozemek neutěšeným dojmem, pro pietně zamýšlený Památník ticha z roku 2015 docela jistě nedůstojným. To až modernizace železniční tratě směrem na Kladno i s plánovaným napojením ruzyňského letiště urychlila vznik nové nádražní bubenské budovy, jež v posledních letech vstala z popela a doslova vyrostla do nebývalé krásy. Tragičnost osudů našich židovských spoluobčanů z předcházejících generací se tu v Bubnech prolíná s tím nejkvalitnějším, co může současné železniční stavitelství nabídnout. Ostatně autora architektonického řešení není nutné odborné veřejnosti dlouho představovat. Společnost vedená architektem Jakubem Ciglerem si už vybudovala dostatečné renomé u mnoha jiných předcházejících akcích a projektech.
Hlavní vstup
Stavba uvedená do provozu v roce 2025 je odborníky oceňována nejen u nás, ale i prakticky v celé Evropě. Je jenom dobře, že Praha tak získala po mnoha letech zase jednu výjimečnou stavbu špičkových parametrů, kde se dopravní funkce ideálně propojuje s kvalitní a do posledních detailů promyšlenou architekturou. Trefou do černého by se dal nazvat nápad zastřešit nástupiště střechou s velkým množstvím světlíků kruhového tvaru. Ty nejenom že přivádí na perón dostatečné množství přirozeného světla, ale ta „sýrová struktura“ střechy působí na většinu cestujících pozitivně a útulně. Lidé, čekající na vlaky na prostorně řešeném nástupišti, si ani neuvědomují, jestli se nachází uvnitř interiéru nebo venku mimo něj. Také koncept, kdy přízemní vestibul s prodejními prostory napojují nástupiště v podlaží nad ním pohodlné eskalátory a výtahy, rozhodně stojí za pozornost. A bezbariérové řešení pro osoby se sníženou pohyblivostí, informační systémy nebo důraz na ekologii – to už patří ke všem novým stavbám jaksi samozřejmě a stává se přirozeným standardem.
Z bočních stran je nástupiště otevřené a nahoře jej zakrývá konstrukce připomínající ementál
Nádraží Praha – Bubny, to původní i to nově nedávno otevřené, získalo navíc urbanistický bonus z dopravního hlediska velice cenný. Je napojeno na stanici metra Vltavská, což z něj činí vyhledávanou přestupní stanici, jejíž význam po napojení železnice na letiště ještě násobně vzroste. Pokud vám tedy v hlavním městě chyběla nějaká opravdu kvalitní architektura z posledních let, tak neváhejte a zajeďte si do Holešovic s jejich novým bubenským nádražím. Nebudete litovat…
Vlaková souprava směrem do centra je připravena k odjezdu
Každý detail je vkusně a účelně promyšlen včetně zajímavě řešených sedaček pro cestující
Zdroje:
Železniční stanice Praha-Bubny. Inžinierske stavby / Inženýrské stavby. roč. 73, čís. 4/2025
ŠINDELÁŘ, Jan. V Praze začala čtyřmiliardová modernizace trati mezi Bubny a Výstavištěm. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2023-01-12
Jákobův žebřík byl vztyčen. Na Památník ticha už teď chybí jen peníze, iDNES.cz [online]. 2015-03-09
Památník ve tvaru schodů do nebe zůstal v blízkosti původní nádražní budovy, která se po rekonstrukci využije jako muzeum
