Článek
Jen jeden v dolní části široké ulice blízko Můstku se poněkud vymyká. Samotný palác svými tvary nepochybně působí honosně a elegantně, ale v současné době také neupraveně a mírně řečeno trochu omšele. Přitom Palác U Stýblů, zvaný též palác Alfa, patří k těm nejrozsáhlejším a také mimořádně zajímavým na Václavském náměstí. Jeho sedmipatrová funkcionalistická budova je chráněná jako kulturní památka a o jejích architektonických kvalitách málokdo ze znalců daného oboru pochybuje. V době svého vzniku byl palác jednou z nejmodernějších pražských staveb s tím, že kino Alfa jako jeho významná součást se vždy řadilo v hlavním městě k těm nejpopulárnějším.
Pozoruhodný palác byl vybudován jako železobetonová skeletová konstrukce v letech 1927 až 1929 Bohumírem Kozákem, Ludvíkem Kyselou a Janem Jarolímem. Ten první se považuje za hlavního architekta, ten druhý platí za autora výtvarného řešení a třetí za spoluautora a spolupracovníka. Na místě dnešního paláce se původně nacházely dva nízké domy, ne nepodobné těm, které na palác U Stýblů dnes navazují. V rámci multifunkčního objektu se tu provozovalo nakladatelství i taneční kavárna Boulevard, později Alfa, kterou vedl Jan Machálek. Od samého začátku palácem procházela obchodní pasáž, která je patrně jeho největší chloubou a udivuje všechny procházející svoji strohou nádherou. Horní patra potom sloužila pro umístění kanceláří. V šedesátých letech minulého století prošla budova první větší rekonstrukcí, zatímco relativně nedávno v roce 2012 probíhala již revitalizace druhá.
Vstup do pasáže z Václavského náměstí směrem k Františkánské zahradě
Za všechno dům vděčí knihám. Dnes už se ani nechce věřit, že podnikání v tomto oboru dokázalo nashromáždit takový kapitál, jenž stačil na vybudování exkluzivní budovy na tak prestižním místě. Svůj název získal palác podle populární rozvětvené knihtiskařské rodiny Stýblů. Tradici spojenou s vydáváním knih založil Bedřich Stýblo, který se narodil v roce 1817 ve Vídni a zemřel v roce 1891 v Praze. Byl to český tiskař, nakladatel a knihkupec, jenž od roku 1860 provozoval své nakladatelství jednak tady v dolní části Václavského náměstí, ale i na Novém Městě v Praze. Vydával především náboženskou a naučnou literaturu, ale kromě toho patřil k nejaktivnějším aktérům pražského veřejného života i komunální politiky. Jeho stopy by bylo možné vysledovat ve spolcích typu Sokol, Hlahol nebo Měšťanská beseda. Ve své době byl oceňován jako úspěšný podnikatel, vlastenec a filantrop.
Narodil se v metropoli na Dunaji jako syn českého řemeslníka, ale jeho otec brzy zemřel a matka se s rodinou vrátila do rodné Litomyšle. Mladý Bedřich se vyučil u strýce tiskaře a knihaře v Chrudimi a zakrátko si našel práci u F. Silbernagla na Vyšehradě. Poznal zde svou budoucí manželku Marii Jordánovou, oženil se s ní a dne 10. ledna 1844 otevřel vlastní knihařský podnik. Sídlo firmy měl nejprve na Vyšehradě, odtud se přestěhoval na Karlovo náměstí, roku 1849 na Příkopy a koncem roku 1860 na definitivní adresu v dolní části Václavského náměstí. Svůj obor podnikání rozšířil o knihkupectví a nakladatelství. Brzy disponovalo jeho knihkupectví největším výběrem modlitebních a náboženských knih v celé Praze. Postupně kupoval sousední domy na Václavském náměstí, takže nakonec se stal majitelem několika nemovitostí, které byly až dlouho po jeho smrti sloučeny roku 1929 do jediného Paláce U Stýblů. To už na tradici Bedřicha navazovali další potomci Stýblů, jeho syn Adolf jako druhá generace a František, Bedřichův vnuk, za jehož života palác na Václavském náměstí vznikl. To už šlo o generaci třetí.
Nejpůsobivějším architektonickým prvkem pasáže jsou prosklené plochy zastřešení – světlíky propouštějící denní světlo, známé i z jiných pražských průchodů
Palác po vzoru vídeňských nebo berlínských budov podobného typu vyplnil přechodovou roli od pozdní secese na pomezí „art deca“ k ranému funkcionalismu. Autoři jej už oprostili od dříve běžných dekorativních prvků a naopak na jeho fasádách do náměstí i do zadního dvora směrem k Františkánské zahradě zdůrazňovali velká okna, k čemuž jim skeletová konstrukce nabízela řadu příležitostí. Parter v úrovni chodníku na první pohled upoutal svojí komerční funkcí, zatímco horní patra nad ním mají naopak administrativní a kancelářský charakter.
V roce 1959 založili Jiří Suchý a Jiří Šlitr divadlo Semafor a právě kino Alfa bylo v osmdesátých létech přebudováno na jeho domovskou scénu. Každý, kdo v této době divadlo „sedmi malých forem“ miloval - a takových nás nebylo málo, tedy musel přijít za slavnými divadelníky domů sem do Paláce U Stýblů.
Neobyčejně elegantní efekt vzniká pomocí odrazu stropní konstrukce na níže umístěných zrcadlových plochách
Zdroje:
Historie paláce ALFA [online]. Palác U Stýblů [cit. 2019-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-24
Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-11-25]. Identifikátor záznamu 156920 : Jiná obytná stavba Palác Alfa. Památkový katalog.
Stýblo Bedřich. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. Svazek 24
Pohled na palác od dvorních traktů domů a od Františkánské zahrady, kde si ještě mnozí pamatujeme v levém křídle legendární divadlo Semafor
