Článek
Adresa: Klatovská 19, Plzeň, objekt v blízkosti křižovatky této ulice s Americkou třídou. Záměr zřídit zrovna tady muzeum není nikterak jednoduchý. Za hlavní historickou budovou se už v současné době staví ještě jedna nová. A tam na ploše vnitřního dvora budou mít návštěvníci muzea možnost sledovat jeho nejzajímavější exponát - tank Sherman jako symbol osvobození celé západočeské oblasti v roce 1945. Před několika týdny lidé přímo na Klatovské i diváci televizního zpravodajství s úžasem sledovali, jak se tento nemotorný kolos vznáší nad střechou architektonicky cenného domu a jak jej dostatečně únosný jeřáb pokládá na plochu vnitřního dvora. Úzkým průjezdem by se do dvora Sherman, stojící před tím dlouhá léta v místní zoologické a botanické zahradě, nemohl dostat. A proč dříve stál v ZOO? Dobrá otázka, protože tam dříve než zvířata sídlilo středisko nacistické protivzdušné obrany.
Objekt pro sídlo budoucího muzea nebyl vybrán náhodou. Zástavba podél plzeňské Klatovské třídy dříve patřila, alespoň v dolním úseku blíže centru, nejmovitější honoraci. S horním úsekem dále od středu města už to tak jednoduché nebylo. Dopravní spojení s městem Klatovy bývalo pro Plzeň vždy mimořádně významné. Navzdory vší logice se tu proháněly tramvaje ještě dříve, než postavili okolní domy, které by měly tuto třídu obklopovat. Zato od Chodského náměstí, založeného s pozoruhodnou zahradní architekturou, vedla Klatovská jako dopravní cesta se zelenou čtyřřadou alejí…
V novodobějších dějinách sehrála třída směřující na jih roli symbolickou, a to v souvislosti s událostmi posledních dnů druhé světové války. Ne náhodou při ní stojí oba dva památníky americkým osvoboditelům ve městě, ne nadarmo z Klatovské mávají špalíry nadšených diváků konvojům armádní techniky při každoročních májových oslavách osvobození. Stala se němým svědkem posledních záchvěvů německého odporu, a hlavně definitivní a nevratné kapitulace okupantů.
TŘÍDA REINHARDA HEYDRICHA. Přesně tak okupační správa pojmenovala Klatovskou v prvním roce výročí atentátu na tohoto zastupujícího říšského protektora. Po vlastním útoku na něj toužili nacisté demonstrovat, podobně jako v jiných městech, odhodlání místních obyvatel, že tento „teroristický akt“ jednoznačně odsuzují. Na plzeňském hlavním náměstí se údajně tehdy v červnu 1942 sešlo na šedesát tisíc lidí a jejich „upřímné rozhořčení“ nad popravou nejvýše postaveného pohlavára v protektorátu měl posílit hlavní řečník, ministr školství Emanuel Moravec. Jedna z několika budov, z nichž okupační správa řídila administrativní chod města, se nacházela právě na současné adrese Klatovská třída 19. Sem si okupanti umístili svoje vojenské velitelství a tady dne 6.května 1945 ve 14,00 podepsal nacistický velitel města Georg von Maewski kapitulaci. Jenom krátce na to se zastřelil. Připomeňme si, jak probíhaly plzeňské události v posledních dnech války.
Památník osvobození s názvem „Díky, Ameriko!“ se nachází na křižovatce ulic Klatovská a Americká nedaleko od budoucího muzea
První americký tank vjel do vnitřního města v den kapitulace kolem 8,10 hod a už kolem deváté utichla na náměstí a v přilehlých ulicích poslední střelba. To už Němci dobře věděli, že jakýkoliv odpor bude proti dokonale vyzbrojeným jednotkám US Army zbytečný. A abychom zůstali dostatečně korektní, kromě Američanů osvobozovali Plzeň i příslušníci jiných národů, třeba Belgičané. Ovšem nejdramatičtější okamžiky se odehrávaly už o den dříve 5.května, kdy ještě nepřátelské velení doufalo v zoufalý obrat před tím, než sem spojenecké jednotky vůbec dorazí. Ten den od samého rána česká policie nejdříve dostávala pod svou kontrolu některé služebny a brzy na to zaváděla i pořádek ve městě samotném. Když ještě během dopoledních hodin obsadila poštu, telefonní ústřednu i soudní budovy, zdálo se, že čas osvobození Plzně lze odpočítávat na minuty. Doposud ilegální Revoluční národní výbor obsadil radnici, aby se ujal vedení města. Kolem poledne se v centrální zóně bojovalo kromě Klatovské třídy také nedaleko u 35. kasáren, u Saského mostu a na jiných místech širšího centra.
Ke všeobecné euforii ještě přispělo obsazení rozhlasového vysílače Na Obcizně nad soutokem Mže s Radbuzou. Davy Plzeňanů obsadily ulice, vítězně strhávaly německé nápisy a okupační symboly. Rovněž vyjednávání s velitelem jménem von Maewski vypadalo nadějně. Jemu podřízené jednotky se však zmohly k poslednímu odporu a znovu začaly obsazovat před pár hodinami ztracené pozice. Hlavní a rozhodující útok měl přijít na druhý den, tedy šestého května, hned ráno. A kdyby se v tu dobu nepřiblížilo spojenecké vojsko, odhodlané zničit společného nepřítele definitivním úderem, kdo ví, kolik neštěstí by si ještě musela Plzeň vytrpět.
Pohled od připravovaného muzea ke křižovatce s památníkem osvobození americkou armádou
Objekt vojenského velitelství a svědek kapitulace okupantů nedaleko křižovatky U Práce s Americkou třídou sloužil armádním účelům až do roku 2005 a dnes jeho fasáda nijak nevybočuje z okolní řadové zástavby. Snad jen velikostí, protože vznikl spojením dvou sousedních domů. Přesto se může pochlubit ještě jednou pozoruhodností. A to interiérem bytu v 1.patře, který navrhoval vídeňský architekt s československým občanstvím Adolf Loos. Mezi mnoha jinými interiéry, jež umělec světového jména projektoval hlavně pro nejbohatší plzeňskou židovskou klientelu, patří tento ten na adrese Klatovská 19 k těm nejcennějším… Přestože by bylo možné s jistou mírou nadsázky považovat světoběžníka Loose díky své třetí plzeňské manželce a zdejším aktivitám za téměř místního, hlavním architektem definitivní podoby celého prostoru se stal opravdu domácí profesor tehdejší německé průmyslové školy v Plzni Adolf Hrussa, používající i počeštělou formu příjmení Hrůša.
Po období prvorepublikové slávy, spojeném s Loosovým interiérem, po kapitulaci a sebevraždě nacistického velitele koncem druhé světové války, a nakonec i po dlouholeté přítomnosti Vojenské správy v poválečném období, ta zajímavá a momentálně modernizovaná stavba vstoupí do dalších desetiletí své existence jako muzeum snad už v roce 2027. A není pochyb, že to bude etapa velice úspěšná…
Výzdoba Velkého divadla na Klatovské třídě během každoročních oslav osvobození
Zdroje:
PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1995
BARTOŠEK, Karel; PICHLÍK, Karel. Američané v západních Čechách v roce 1945. Svazek 38. Praha: Mladá fronta, 1953
