Článek
Jízda po dálnici z Prahy do Brna nám moc potěšení nepřináší
Na první československou dálnici mnozí její uživatelé po právu žehrají a nelíbí se jim, že čas strávený v kolonách někdy převažuje nad skutečně plynulým pohybem. Jinak řečeno, „dé jednička“ není tak populární, jak si to její projektanti zhruba před pětapadesáti lety představovali. Což o to, technické parametry typu poloměrů směrových či výškových oblouků, maximálních podélných sklonů nebo šířek příčného uspořádání nezaostávaly za běžnými standarty tehdejší doby. Mnohdy je dokonce převyšovaly. Také se stavělo pro poněkud jiné rychlostní parametry. Připomeňme, že až do roku 1979 se na našich dálnicích rychlost neomezovala, tak jako je tomu doposud v Německu. Potom platila maximálně povolená rychlost 110 km/hod a ta od roku 1997 byla zvýšena na současných 130 km/hod.
Kamenem úrazu se stala zejména kvalita povrchu a nedostatečná kapacita komunikace tohoto typu. Dálnice D 1 bývá veřejností často kritizována kvůli nikdy nekončícím opravám a dopravním zácpám. Ani drkotání přes dilatační spáry cementobetonové vozovky v úsecích, kde byla původně položena, si mezi řidiči právem nenachází mnoho příznivců. A právě to jsou vlastnosti, které řidičům v současnosti na naší první dálnici nejvíce vadí. Na druhou stranu, kdo z vás ještě pamatuje dopravní poměry mezi Prahou a Brnem v sedmdesátých létech, ten si musí čestně přiznat, že takový nárůst vozidel za další půl století se nedal očekávat ani náhodou. A to je nejmarkantnější bolest, počet jízdních pruhů současným podmínkám nevyhovuje a plánované rozšíření na 3 + 3 pruhy je pořád ještě v nedohlednu. Na některých úsecích rozšíření tolik nebolí, ale vezměte si takové mosty, na ty stávající už další dva jízdní pruhy určitě nevměstnáte.
Dálnice hlavním motorem mostního stavitelství
Ale dost bylo nářku, nyní k těm okolnostem příjemnějším. Provoz na naší první dálnici se otevíral postupně v období 1971 – 1980. Od nultého kilometru v Praze na Spořilově do exitu Brno centrum je to přesně 194 km a jedná se o nejvytíženější dálniční úsek v ČR s intenzitou asi osmdesát tisíc vozidel za den. To platí třeba u Brna, jinak vychází průměr zhruba na třicet jedna tisíc. Úsek zahrnuje přes sto mostních objektů, počítaje v to i konstrukce přiléhající k mimoúrovňovým křižovatkám. K těm větším mostům patří třeba ten přes řeku Jihlavu u Velkého Beranova nebo přes řeku Svratku u Brna.
Na prvním úseku D 1, která se ostatně mnohem později prodloužila až za Brno k Ostravě a Bohumínu, vynikají především mosty dva. První přes údolí u Velkého Meziříčí na kilometru 146, druhý přes Sázavu u Hvězdonic na kilometru 29. Právě mezi Humpolcem a Velkým Meziříčím čekal na stavbaře ten nejnáročnější úsek. Díky nevyzpytatelným rozmarům počasí Českomoravské vrchoviny je zároveň strašákem pro statistiky dopravních nehod.
Dlouhou dobu byl most Vysočina naším nejvyšším dálničním mostem
Most Vysočina, bývalý výškový rekordman
Nejtypičtějším vizuálním symbolem naší první dálnice D 1 z Prahy do Brna se stal most Vysočina u Velkého Meziříčí. Most v členitém terénu Českomoravské vrchoviny vyniká svou délkou přes 426 metrů, ale hlavně výškou 77 metrů nade dnem údolí řeky Oslavy. Ve vypsané soutěži zvítězila varianta dvou souběžných ocelových mostů pro každý jízdní směr zvlášť a konstrukce spojitých trámů o čtyřech polích. Prakticky to znamená, že nejsou trámy nad pilíři přerušeny a přechází přes ně plynule. Trojice pilířových párů se zakládala komplikovaně a pořízení základových jam se neobešlo bez odstřelů pomocí trhavin. Jedinečný most Vysočina uvedli do provozu v roce 1978 po pěti letech výstavby.
U mostu Vysočina se v rámci celkových snah o rozšiřování dálnice přistoupilo v roce 2020 k unikátnímu technickému řešení. Ocelová konstrukce se tehdy rozšířila díky navařeným konzolám z každé vnější strany a zúžení dělící mezery mezi dvěma samostatnými mosty na pouhých 10 centimetrů. Svářečské práce jsou na otřesy od projíždějících vozidel obzvlášť citlivé, a proto se během nich každý most uzavíral úplně. Konstrukce vozovky nakonec dostala i nový cementobetonový kryt.
Ve městě na dohled od mostu, a tudíž nikoliv náhodou, sídlí Muzeum silnic a dálnic. Sice není jediné svého druhu u nás, ale přesto platí za neoficiální Mekku našich silničářů a mostařů. Expozice na téma „pozemní komunikace“ je instalována v prostorách místního zámku. Most je nejvyšší na D1 a dlouhou dobu držel rekord v této kategorii i v rámci celé republiky, to už však neplatí! Jeho výšku později překonal dálniční most jiný na D 8 u obce Prackovice nad Labem v Českém středohoří, jehož mostovka se tyčí 100 m nad terénem. Najdete jej ve směru Ústí nad Labem a Drážďany.
Před Vysočinou se stavěly Hvězdonice
Ještě o rok dříve před mostem Vysočina předali stavbaři do užívání nejdelší most na dálnici D 1, kterému se říká Hvězdonický. Ten má délku 462 metrů a překonává ladným obloukem údolí Sázavy ve výšce dvaceti pěti metrů. Při jeho výstavbě si u nás úplně poprvé vyzkoušeli odborníci metodu výsuvné příhradové ocelové skruže. Dálniční i silniční mosty abnormálně velkých rozpětí nabízelo možnost prověřit ve své době nové a doposud nepoužité technologie, což samozřejmě přináší nepostradatelné zkušenosti mostařům současným. Při rekonstrukci 2020 došlo k zesílení mostovky jinak železobetonového mostu.
Určitě stojí za to poznamenat, že Hvězdonický most byl rozestavěn ještě před druhou světovou válkou v rámci výstavby rychlostní komunikace Praha - Brno, začátkem války se však jeho stavba zastavila. Nakonec nebyl jediným, i jiné rozestavěné mosty zůstaly vlivem války nedokončené. Československo tak doplatilo na fakt, že s výstavbou velkokapacitní komunikace příliš pospíchalo a nedokázalo odhadnout blížící se válečnou hrozbu. A potom už bylo všechno jinak. Rozhodnutí odstoupit od staveb typu rychlostní komunikace a přeorientovat se na dálnice, to se považuje všeobecné za správné. Jenomže změna vedla k úpravě technických parametrů a ke zvětšení šířky, tedy k celkovému přehodnocení a modernizaci předválečného projektu. Kde to bylo možné, dřívější základy a části konstrukce se použily, kde ne, tam se musely investice odepsat bez náhrady.
Hvězdonický most vytváří nad údolím Sázavy ladnou křivku ve směrovém oblouku
Nejenom oba dva mosty, ale celý úsek naší první dálnice nám slouží dodnes. Často reptáme, ale ruku na srdce, jsme vždycky k dopravním stavbám ze sedmdesátých let spravedliví? Poměry se vyvíjí kontinuálně a nikdo nemůže vědět, kam to dospěje třeba za dalších padesát let…
Zdroje:
DUŠAN Josef, Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nakladatelství Libri, Praha 1999
Metrostav. Rekonstrukce mostu Vysočina na dálnici D1 [online]. Metrostav Infrastructure a.s., 2020-09-11 [cit. 2020-11-28]
DUŠAN, Josef. Encyklopedie mostů v Čechách na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha:
LIBRI, 1992. 471 s. Kapitola HVĚZDONICE (Benešov) - dálniční mosty
