Článek
V rozlehlé zemi a severu Afriky, zasahující menším výběžkem i do Asie, by se dalo najít leccos pozoruhodného, ale veletok Nilu tady představuje fenomén naprosto úžasný a jedinečný. Život se rodí tam, kde se vyskytuje dostatek vody, a to v egyptském případě znamená jedno slůvko: Nil, jedinou větší řeku široko daleko. Povodí zahrnuje celkem jedenáct zemí, jenomže ve světě si Nil spojují hlavně s tím státem finálním, kde také svou rozlehlou deltou u Alexandrie do Středozemního moře ústí. Historicky býval Nil považován za nejdelší řeku světa, což už dávno neplatí, když se podařilo přesněji zmapovat pralesy Amazonie. Zůstal celosvětově na místě druhém, ale primát v Africe mu pochopitelně zůstal.
Rozmach staré egyptské civilizace by nebyl bez řeky Nil a jejího kolísání hladin myslitelný. Postupem času se režim pravidelného zvedání úrovně řeky, přinášející životodárné živiny a nánosy, a opětovného opadání velké vody, narušil. Samozřejmě se musela existence velkých umělých přehradních nádrží, včetně té u Asuánu se známým Násirovým jezerem, nějak projevit. Třeba tam vykazují maximální průtok vody 15 000 m³/s a minimální 500 m³/s. Při obvyklých povodních stoupala hladina na egyptském území až o 7 metrů.
Ke kulminaci docházelo v létě a na podzim. Přehrady tento po tisíciletích zaběhlý režim změnily a záplavy už prakticky zmizely. Z hydrogeologického hlediska se z Nilu stala řeka s uměle regulovaným průtokem. Má to řadu výhod, ale i negativních rysů - úrodné naplaveniny musí zemědělci nahrazovat umělými hnojivy a delta Nilu se pravidelně nepročišťuje a podléhá tak podstatně větší erozi.
Nebýt Nilu, tak by egyptská civilizace nikdy nevznikla a ani dnes by stát bez něj nemohl fungovat
Jedna z mnoha vyhlídek nad vodou pro pozorování aktivit na řece
Ne náhodou žije až devadesát pět procent všech Egypťanů v údolí Nilu, tedy na celkem zanedbatelné rozloze ve srovnání s ostatními neúrodnými pouštěmi. Voda je zdrojem závlah, pitné vody, dopravy i elektrické energie. Pro staré Egypťany měla navíc náboj i čistě náboženský. Bez ní by nikdo nebyl schopen postavit města Luxor, Káhiru či pyramidy v Gíze. Bez ní by do Egypta nesměřovaly každoročně miliony zahraničních turistů. Pravda, těm se k plavbám po Nilu přidávají i možnosti cestovat po zemi vlakem nebo po silnici, ale…I ty se kdysi postavily jenom díky existenci Nilu. Jen tak mimochodem, v roce 2025 dosáhl počet zahraničních návštěvníků rekordních devatenácti miliónů a až na výjimečné roky pandemie covidu ten počet pravidelně stoupá. Vláda dokonce hovoří o třicetimilionové ambici do konce tohoto desetiletí.
Míjení dvou plavidel, kterými je Nil přeplněný
Autor těchto fotek a poznámek na cestě Egyptem
Někomu stačí zaletět si jenom do přímořských letovisek Hurghady nebo do Šarm aš-Šajchu a strávit celou dobu dovolené u moře koupáním a potápěním. Budiž, to lze také jinde, ale bez Nilu se věru ten skutečný Egypt zažít nedá.
Památky v obležení turistů
Zajímavé detaily jsou u starobylých památek k vidění doslova na každém kroku
Zdroje:
MYNÁŘOVÁ Jana, BÁRTA Miroslav a kol. Starověký Egypt. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009.
KRASLOVÁ, Radvana. Životodárný Nil. Země světa. 8. 10. 2023, roč. 22, čís. 10.
Pro cestu přes odlehlé části pouště se autobusy sestavují do kolon s policejním doprovodem, ale už ne tak často jako dříve
