Článek
Já jsem toho sympatického chlapce z Hořovic spíše škádlil tím, že jedné z luxusních větších vil pod nádražím se někdy přezdívá, napůl snad v žertu a napůl jako důkaz úcty k jeho architektonickým hodnotám, také zámek. My se však budeme v následujícím textu především věnovat tomu s přídomkem Nový. Ten nahradil Starý zámek na skalním ostrohu nad Červeným potokem ze začátku třináctého století v době, kdy už původní areál přestal šlechtě vyhovovat. Proto se rozhodla vybudovat svoje nové sídlo jen dvě stě metrů od původně středověkého panského dvorce. I jeho přebudované pozůstatky ještě slouží k nejrůznějším účelům včetně galerie, muzea nebo knihovny, takže Starý zámek tím plní funkci jakéhosi kulturního a společenského centra města.
Silueta zámku v průhledu parkovou alejí
Naopak Nový zámek ze začátku osmnáctého století představuje klasické šlechtické sídlo svých majitelů. Jejich dlouhá řada počínala zakladateli areálu z rodu Bruntálských z Vrbna a končila knížaty z Hanau, jimž zámek patřil až do roku 1945. Nyní je národní kulturní památkou ve správě Národního památkového ústavu a z toho vyplývá, že je běžně přístupný veřejnosti. Zcela volně se lze procházet nápaditě založeným, a o to víc pečlivě udržovaným parkem. I když jenom v hodinách k tomu určeným, protože je oplocen a k návštěvám slouží uzamykatelné vstupní brány. Ten, kde prochází parkem od zámku ke Sluneční bráně na jeho opačném konci, se nemůže zbavit dojmu ztráty určité přírodní intimity. Zleva za parkovou zdí vykukuje bytová zástavba z druhé poloviny minulého století, kdy se vazby mezi krásným zámeckým prostředím a málo vzhlednými objekty plné bytů zase tak moc neřešily.
To na samotném konci parku už není přítomnost nedaleké hořovické nemocnice tak bolestná, ta z parku není ani vidět. A stejně, kdo dojde až sem ke Sluneční bráně, ten zůstane ohromen její tepanou mříží a nápaditým symbolem slunce na jejím vrcholu. A určitě si všimne i barokních sochařských prvků, údajně z autorského okruhu Matyáše Bernarda Brauna. Ne nadarmo nejde jenom o stavbu, umožňující vstup do parku. Jedná se o svébytné umělecké dílo, kvůli němuž si zaslouží jezdit do Hořovic, podobně jako kvůli Novému zámku.
Dekorativní Herkulova brána oddělující zámek od parku
Pečlivě udržovaná květinová výzdoba před zámkem
Jméno našeho nejznámějšího barokního sochaře Brauna potkáte i u samotné zámecké budovy. Od ní je park oddělen jinou branou, které se říká Herkulova. Ta má úplně jinou podobu než brána Sluneční, ale jeden prvek mají obě také společný – sochy z Braunovy dílny. Zámecký park byl původně založen jako francouzská zahrada a teprve později se měnil na přírodně krajinářský park s mnoha vzácnými stromy, alejemi, travnatými plochami a romantickými místy k odpočinku. Obě významné brány leží na hlavní ose parku, což ještě více umocňuje splynutí architektury s přírodním prostředím. Není divu, vždyť tolik působivých zámeckých areálů v České republice zase tolik nemáme…
Po skončení války sídlil v zámku v červnu 1945 štáb Rudé armády, a to se pochopitelně nepříznivě podepsalo na jeho stavebním stavu i na stavu movitého depozitáře. Zámek potom znárodnili na základě Benešových dekretů s tím, že po určitou dobu sem umístili instituce, jež neměly s jeho historií nic společného - poštu, archiv nebo průmyslovou školu. Teprve velice postupnými kroky se připravovalo částečné zpřístupnění sbírek, vyžadující ovšem rozsáhlé rekonstrukční práce.
Park je oddělen od další části města s nemocnicí tzv. Sluneční branou
Detail slunce na vrcholu brány
V roce 1989 se na zámku otevřel hlavní sál pod tehdejším názvem Slavíkův, čímž město vzdávalo hold slavnému houslistovi Josefu Slavíkovi, rodáku z nedalekých Jinců. V současné době nabízí zámek tři prohlídkové okruhy.
Zdroje:
Historie zámku v Hořovicích na oficiálním webu zámku dostupné online
PIKARTOVÁ, Táňa. Zámek Hořovice představuje téměř neznámou tvář. nasregion.cz. Dostupné v archivu. Archivováno na Wayback Machine.
Hlavní fasáda směrem k centru města je nezvykle jednodušší než ta zadní do parku
