Značka Světovar měla šířit slávu plzeňského piva, ale dlouho nevydržela

Nejvýše postavený muž na radnici dokázal, kromě dlouhé řady svých jiných aktivit, také přesvědčit spoluobčany o nutnosti vytvořit společnými silami Měšťanský pivovar. Šťastnou shodou okolností na plzeňské angažmá kývl i bavorský sládek Josef Groll, údajně nerudný samorost, ale odborník na svém místě, neoddiskutovatelný otec – zakladatel celosvětové slávy „plzeňského“. V době založení Měšťanského pivovaru jemu podobných ve městě fungovalo ještě sedm jiných, ale časem stačil převálcovat nejen je, ale i všechny ostatní v širokém dalekém okolí…

Pro Plzeňany se považuje datum první várky sládka Grolla dne 5. října 1842 za posvátné. Označení piva určitých vlastností podle domovského města „Pilsner“ nebo „Pils“ bude ovládat světové trhy suverénně i v době, kdyby se nad soutokem Mže s Radbuzou nevyrobila už ani jediná kapka. Měšťanský pivovar, vnímaný jako produkt čistě českého kapitálu, si coby nový subjekt plzeňských právovárečníků musel nejprve poradit především s místní konkurencí. Bleskový úspěch Měšťanského pivovaru podnítil i jiné podnikatele, kteří se rozhodli založit ve stejném městě svoje vlastní výrobny piva a nepokrytě tak zkoušet profitovat z popularity toho prvního pivovaru před nimi. Věřili, že produkty označené jako „pivo z Plzně“ si v našich i cizích zemích najdou své zákazníky, kteří už nebudou dále zkoumat ze kterého konkrétního pivovaru ten nápoj pochází. A tak vznikly nové značky Gambrinus, Prior a Světovar, z nichž žádná se netajila značnými obchodními ambicemi. Jako značky nakonec pohořely v krátké době úplně.

V případě podniku se složitým názvem „První plzeňský akciový pivovar Gambrinus“, za nímž na rozdíl od Měšťanského pivovaru zase stáli spíše německy mluvící nebo s nimi sympatizující podnikatelé, se podařilo najít řešení nadmíru elegantní, když se oba pivovary po druhé světové válce sloučily. Gambrinus nemohl vycházet ze středověké tradice právovárečníků a měl naopak představovat moderní akciovou společnost založenou dvaceti obchodníky v čele s advokátem Vendelínem Říhou. Pivovar usiloval o vývoz značky Pilsner Nektar a největšího objemu výroby dosáhl počátkem dvacátého století, zhruba 35 let po zhotovení své první produkce.

Třetí z novodobě založených pivovarů ve městě piva se jmenoval „Plzeňský společenský pivovar Prior“ a sídlil pod Bílou Horou, čtvrtý „Český plzeňský pivovar Světovar“ zase postavili v městské části Slovany. Každý z obou těchto konkurentů nepokrytě kalkuloval s popularitou pojmů „plzeňský“ a „pivovar“ ve světě, ale jejich strategie ani jednomu nevyšla a pro autentický Měšťanský pivovar nakonec vážnou hrozbu nepředstavovaly a oba zkrachovaly dost krutým způsobem. Přemíra plzeňských pivovarů logicky donutila Měšťanský pivovar, aby změnil svou ochrannou známku „Pilsner Bier“, protože pod ní se de facto mohlo schovat jakékoliv pivo z Plzně. Proto byla koncem devatenáctého století uvedena na trh nová ochranná známka „Pilsner Urquell“, registrovaná dodnes ve sto dvaceti zemích světa, což samo o sobě hovoří o její kvalitě i popularitě.

Posledně jmenovaný závod Světovar byl ve své době považován za jeden z nejmodernějších pivovarů v Rakousku-Uhersku a v letech 1910 až 1913 jej postavila stavební firma Müller a Kapsa. Ta se specializovala na tehdy pokrokové železobetonové konstrukce, což je dobře patrné i po více než sto letech na podobě současného areálu. Pivo prodávané také pod německým názvem Weltbräu prožívalo nejjasnější momenty své slávy pouhých dvacet let, protože vlivem těžké hospodářské krize v pivovaru Světovar výrobu ukončili. A v roce 1933 se spojili s konkurenčním závodem Gambrinus. Nakonec všechno stejně pohltil ten nejúspěšnější z nich – Měšťanský pivovar.

Areál Světovaru po druhé světové válce využívala naše armáda a teprve koncem minulého století se po jejím odchodu začalo hledat nové a smysluplné využití. Našlo se v podobě technologického parku s názvem Tech Tower, jenž podporuje rozvoj začínajících podnikatelů a firem, zaměřených na technologický výzkum. Prvky dřívější kvalitní industriální architektury tak dostaly ve spojení s novodobou citlivou rekonstrukcí nový háv. Pivo se tu už dávno nevyrábí, ani armáda se sem nijak netlačí. A ti, kteří pamatují stav zanedbaných budov po odchodu vojenských složek nebo tu dokonce sloužili třeba svou povinnou základní službu, mají jen upřímnou radost, jak nyní areál moderně vypadá a jaké úctyhodné poslání plní…

Zdroje:
BĚLOHLÁVEK. Archív města Plzně. Průvodce po fondech a sbírkách. Západočeské nakladatelství, 1987.
KOLEKTIV. Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti. Plzeň: Plzeň (NAVA), 2013
Archiweb. TechTower Plzeň – historie areálu, dostupné na internetu
Památkový katalog – Pivovar Světovar, dostupné na internetu