Článek
Představa o tom, že československý průmysl byl vyhledávaný a naše výrobky chtěli všude na světě, je v české společnosti hluboce zakořeněná. Podobně se traduje, že zatímco za komunismu se sice nemohlo cestovat, podniky fungovaly a vyrábělo se. Tato „neotřesitelná představa o úspěšnosti socialistického hospodářství“ je však konfrontována s realitou fungování československého průmyslu před rokem 1990, která se mnohdy značně lišila od idealizovaných obrazů ze seriálů 70. a 80. let.
Zrození centrálního plánování v Československu
Ekonomický model, kde výrobu a ceny neurčuje zájem nakupujících, ale stát, se poprvé objevil v Rusku po revoluci a skončil hospodářskou katastrofou. Československo si první zkušenost s prvky centrálního řízení zažilo už v roce 1939 se vznikem Protektorátu Čechy a Morava v rámci válečného hospodářství. Po druhé světové válce, navzdory relativně dobré hospodářské situaci ve srovnání se sousedními zeměmi jako Rakousko v roce 1945, vznikl v roce 1946 první československý centrální ekonomický plán, tzv. dvouletka. Ta se však vztahovala jen na strategické suroviny a předpokládalo se, že její platnost po dvou letech skončí.
Skutečnost byla ale jiná. I když znárodňování velkých podniků po válce probíhalo i jinde v Evropě, Československo se po únorovém převratu v roce 1948 definitivně přiklonilo k sovětskému modelu a zavedlo centrálně řízenou ekonomiku.
Vliv sovětské sféry a důsledky pro průmysl
Začlenění do sovětské sféry vlivu znamenalo radikální přizpůsobení všeho, včetně průmyslu, přípravě na válečný konflikt se Západem, ve který Stalin nepochyboval. Lehký průmysl, který u nás dříve převažoval, byl pro válečný konflikt k ničemu, a tak bylo nutné změnit průmysl od základů na těžký průmysl. Sovětští poradci dokonce tvrdili, že absence surovin je jen „kapitalistická lež“.
Jako nejvyspělejší část východního bloku (společně s NDR) bylo Československo nuceno vyrábět velkou šíři strojírenských výrobků – údajně až 80 % celkové nabídky, což bylo více než v USA. To vedlo k neefektivitě, neboť se bránilo specializaci a soustředění na hloubkový vývoj, což podkopávalo investice do vývoje.
Jak fungovalo (a nefungovalo) plánované hospodářství
Stát se stal jediným vlastníkem, výrobcem, ekonomem i plánovačem. Pro občany měla tato praxe zdánlivou výhodu stabilních cen, které se dlouho nemusely měnit, protože je neurčovala poptávka, ale cenový úřad. Ceny základních potravin byly fixní, například chleba stál 15 let stejně v celé republice. Rostoucí náklady byly kompenzovány „zápornou daní z obratu“ subvencemi výrobcům, které mohly dosahovat až 300 %.
Tato výhoda měla však své hranice. Nízké dotované ceny se týkaly jen základních potravin; cokoliv dalšího bylo výrazně dražší. Systém také trpěl „nedostatkovým zbožím“. I malý výkyv zájmu způsobil, že plány nestačily a oblíbené zboží zmizelo z pultů, což vedlo k nutnosti podplácet prodavače.
Problémem byla i nepřesnost statistických údajů, na nichž byly plány založeny. Oficiální statistiky, například v zemědělství, byly záměrně zkreslovány („house numera“), aby vykazovaly trvalý růst výroby a finančních výsledků, i když se ve skutečnosti nezvyšovaly. Pokud plány vznikaly na základě pochybných údajů, celý systém nemohl fungovat efektivně.
Podniky nemohly jednoduše reagovat na poptávku zvýšením výroby nebo nákupem nových strojů. Nákup stroje, zejména ze západní ciziny, byl složitý proces schvalovaný na krajské úrovni, často vyžadující devizové koruny a schválení zahraničního obchodu, což mohlo trvat i dva roky.
Výsledkem bylo, že se většina podniků vyhýbala inovacím a novým výrobkům. Cílem bylo plnit plán, protože na tom závisely prémie zaměstnanců. Zavádění novinek znamenalo riziko a problémy, a tak se preferovala konzervativní výroba toho, co už se umělo a kde se plán plnil spolehlivě. Motivace k uspokojování poptávky nebo vytváření nových produktů chyběla.
Mýtus o světové proslulosti československých výrobků
Navzdory všeobecně rozšířené představě, že československé výrobky měly ve světě „správný zvuk“, se jedná o jeden z největších mýtů o našem národním hospodářství. I když v minulosti zájem o československé výrobky byl a platily za symbol kvality, rozhodně to neplatilo pro období let 1948 až 1990.
Příkladem je Škoda, „národní rodinné stříbro“. Ačkoli se škodovky prodávaly například v Anglii, do poloviny 90. let měly punc auta „pro nezaměstnané chudáky“. I model Favorit, vyráběný na západních strojích s italským designem, byl v anglických recenzích srovnáván s ojetým Fordem Escortem.
Exportní schopnosti byly velmi slabé, což se projevovalo všudypřítomným nedostatkem deviz a celkovou neefektivitou ekonomiky. Většina úspěšného exportu směřovala do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), sdružující země východního bloku, kde československé výrobky získaly dobrou pověst, často však jen proto, že neměly konkurenci ze Západu.
Nefunkční reformy a jejich důsledky
Komunistická strana si byla vědoma, že celý systém kulhá na obě nohy a několikrát se ho pokoušela reformovat. Byly minimálně tři až čtyři pokusy o reformu, jejichž základní myšlenkou bylo dát podnikům více svobody a zvýšit jejich efektivitu. Ani v jednom případě to ale nefungovalo, protože do programů se nedostala, ani nemohla dostat, myšlenka privatizace a širšího soukromého vlastnictví. Státní vlastnictví se ukázalo jako velmi demotivující.
Jediným argumentem pro československou ekonomiku byla její minimální zadluženost. To však bylo vykoupeno tím, že se téměř neinvestovalo do nových technologií a infrastruktury, protože na nic nebyly peníze. Výkon československé ekonomiky v roce 1990 tak dosahoval ani ne třetiny výkonu rakouské ekonomiky.
Závěrem lze říci, že idealizovaná představa o prosperujícím socialistickém hospodářství je spíše mýtem, který se lišil od složité a často neefektivní reality centrálně plánované ekonomiky.
Zdroje:
Příběh hospodářské politiky v Československu 1945–1989. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80-271-2462-9.
Doba nevědomosti: Komunismus – ztracené iluze a realita. Praha: Fragment, 2021. ISBN 978-80-253-5391-1
Hospodaření v Československu v letech 1948–1989. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-6024-3
