Článek
Dlouhá cesta k populačnímu růstu: Historické souvislosti
Historie ukazuje, že zvyšování porodnosti nikdy nebylo jednoduché, a to ani dnes. Pro pochopení tzv. Husákových dětí je klíčové podívat se do minulosti:
• Dopady první světové války: Během první světové války zaznamenalo Československo nejnižší porodnost ve 20. století, s poklesem o 40 % oproti předválečnému období, způsobeným nedostatkem potravin, nejistotou a odvodem mužů na frontu.
• Populační vlna po první světové válce (1921): Překvapivě však už v roce 1918 začala a v roce 1921 vyvrcholila další populační vlna, kdy se narodilo 257 000 dětí, což bylo nejvíce v historii samostatného Československa i České republiky. Tato vlna se nesla na vlně euforie z konce války, končící epidemie španělské chřipky a očekávání klidného období. Přestože v roce 1924 Československo zavedlo první opatření na podporu porodnosti (šestitýdenní mateřská dovolená před a po porodu s možností prodloužení na 12 týdnů při kojení, daňové zvýhodnění pro státní zaměstnance), porodnost od roku 1921 neustále klesala, jelikož lidé upřednostňovali práci a kariéru pro zvýšení životní úrovně.
• Hospodářská krize a druhá světová válka: Ve 30. letech, s nástupem hospodářské krize a rekordní nezaměstnaností (až 33 % v únoru 1933, reálně zřejmě přes 2 miliony nezaměstnaných), porodnost prudce klesala. Přesto se další populační vlna objevila v roce 1944, kdy se narodilo 230 000 dětí. Důvody byly praktické: děti narozené na počátku 20. let dosáhly vhodného věku, zprávy z války byly příznivé a lidé si na situaci zvykli. Klíčové bylo, že manželství a mateřství byly výjimkou z nucených prací pro ženy starší 19 let v Protektorátu, a šířila se fáma o německém zákazu sňatků. Tato vlna narychlo uzavřených sňatků však vedla k obří vlně rozvodů v roce 1946.
Socialistické plánování a jeho úskalí
Komunistické plánování si vytyčilo za cíl zvýšit porodnost pro zajištění pracovní síly desítky let dopředu.
• Počáteční opatření (konec 40. let): Již v roce 1947 se zavedl příspěvek na narození dítěte, novomanželské půjčky a v roce 1948 byla mateřská dovolená prodloužena z 12 na 18 měsíců.
• Přetrvávající problémy: I přes tato opatření počet narozených dětí klesal.
◦ Měnová reforma (1953): Ožebračila obyvatele a výrazně zvýšila náklady na děti.
◦ Nedostatek bytů: Tento problém se projevoval již od 20. let, ale ve 40. a zejména 50. letech narostl do obřích rozměrů. Propagandistické stavby se soustředily na oblasti s těžkým průmyslem, zatímco ve velkých městech se stavělo minimálně, což nutilo mladé rodiny bydlet s rodiči nebo v malých bytech, a demotivovalo je od pořízení dalších dětí. V důsledku toho počet narozených dětí klesl z 210 000 v roce 1946 pod 130 000 v roce 1959.
◦ Zákon o umělém přerušení těhotenství (1957): Přispěl k výraznému poklesu porodů, jen za prvních pět let se počet narozených dětí snížil o 25 %. Stát reagoval zpřísněním podmínek po roce 1962, což vedlo k nárůstu nechtěných dětí a rozpadu manželství.
Opatření 60. let a nástup 70. let
V první polovině 60. let si představitelé uvědomili nutnost zvrátit demografický pokles a začali připravovat rozsáhlý plán na podporu porodnosti.
• Prodloužení mateřské a půjčky: V roce 1964 byla placená mateřská dovolená prodloužena na 22 týdnů s možností neplacené dovolené až do jednoho roku dítěte. Objevily se státní novomanželské půjčky (až 7200 Kčs), které se po narození dítěte staly bezúročnými a z nichž byla odepsána šestina.
• Nenaplněné sliby: Byly slibovány i přednostní byty pro rodiny s více dětmi či těhotné manžele, na což lidé slyšeli. V letech 1963 až 1965 došlo k růstu počtu narozených dětí na 154 000. Většina slibů se však neuskutečnila a sehnat byt bylo stále téměř nemožné, což opět vedlo k poklesu porodnosti.
• Rok 1968: Invaze vojsk zhatila nejen naděje na demokracii, ale i plány na založení rodiny kvůli nejisté situaci. Populační vlna složená z lidí narozených v silných ročnících konce války, kteří dosáhli vhodného věku, se v druhé polovině 60. let odložila a čekala na jakýkoli impuls.
Skutečné příčiny „Husákových dětí“
Tento impuls přišel v děsivých 70. letech, kdy k moci nastoupila technokratická skupina kolem Gustáva Husáka.
• Implementace připravených opatření: Nová garnitura „jen“ vzala a uvedla do praxe opatření připravovaná již v první polovině 60. let, přičemž některá už byla zavedena v letech 1968 a 1969, ale zapadla.
◦ Od roku 1968 byla mateřská prodloužena na 26 týdnů, zvýšily se dětské přídavky a začali je dostávat i družstevníci.
◦ Od roku 1969 byla prodloužena neplacená mateřská až na dva roky a zavedl se mateřský příspěvek 500 Kčs matkám se dvěma dětmi.
◦ Od roku 1971 se zvýšilo porodné a prodloužilo vyplácení mateřského příspěvku.
◦ Od roku 1973 se zvýšil dětský příspěvek.
◦ Symbolem Husákovy éry se staly účelové půjčky na zařízení bytu pro novomanžele, zavedené od dubna 1973.
• Výsledek a skutečný důvod: Počet novorozenců vzrostl ze 148 000 na začátku 70. let na více než 194 000 v roce 1974. Avšak Gustáv Husák a jeho politika měli s touto vlnou jen málo společného, maximálně jí drobně napomohli. Populační vlna 70. let byla především vlnou, která by se za normálních okolností objevila již v druhé polovině 60. let. Hlavním důvodem zvýšené porodnosti v 70. letech byla stabilizace politické situace po okupaci, a ti, kteří narození dítěte odložili na konci 60. let, už nechtěli déle čekat.
Konec trendu v 80. letech
Od počátku 80. let bylo jasné, že trend vysoké porodnosti skončil. Ti, kteří si děti chtěli pořídit, si je pořídili.
• Konec státní podpory: Státní podpora se nezvýšila, spíše naopak; v roce 1979 skončily dotace na ceny dětského oblečení, což vedlo k několikanásobnému zdražení.
• Přetrvávající problémy: Přetrvávající nedostatek bytů a stabilizace životní úrovně (lidé měli dost prostředků na základní potřeby, ale pořízení dítěte by znamenalo ztrátu nadstandardu) také nepodporovaly zakládání rodin. V centrálně plánované ekonomice navíc nebyla šance na výrazné zvýšení platu.
• Pokles: Porodnost během 80. let neustále klesala až na 128 000 novorozenců v roce 1989.
Závěrem, stejně jako neměl sám Gustáv Husák s populační vlnou v 70. letech ve skutečnosti nic moc společného, nebyla ani sama tato vlna ničím neobvyklým – nebyla největší ani nejvýznamnější v historii. Její odlišnost spočívá v tom, že zůstává v živé paměti a získala své pojmenování.
Zdroje:
Vliv populační politiky na demografický vývoj v ČSSR (Eva Gildainová)
Česká republika v historicko-demografické perspektivě: Interpretace k současnému vývoji (Michaela Culková)
DPMČR - Demografický portál municipality www.demografickyportal.cz
