Článek
Dům kupovali hlavně kvůli přízemí a zahradě. Po letech v bytě se těšili na dveře přímo ven. Bazén na fotografiích obklopovala světlá dlažba a pod pergolou stála dvě lehátka.
Při prohlídce už ale vodu zakrývala plachta. Prodávající řekl, že zařízení několik let nepoužívají. Milan počítal s výměnou pár součástek. Doma si představoval, jak bude v létě stát ve vodě a po obědě si na hodinu lehne pod pergolu.
Po nastěhování našli popraskanou fólii a filtraci, kterou technik nedoporučil znovu spouštět. Oprava vycházela na podstatně víc, než si Milan představoval. Bazén celé léto zůstal zavřený. Irena zatím pěstovala bylinky v truhlících na dlažbě kolem něj.
Trávník měl být nejjednodušší
Na podzim se dohodli, že místo bazénu bude trávník. Milan čekal, že nejdražší bude doprava zeminy. Firma ale rozepsala také úpravu nádrže, zásyp vhodným materiálem, hutnění a konečnou vrstvu pro zahradu.
Celkem by zaplatili přes padesát tisíc. Milan řekl, že za tolik peněz se mu nechce zbavovat věci, kterou už mají. Irena připomněla, že zatím platili jen za odčerpání vody a čištění. Na léto jim tam zůstávala zakrytá jáma.
Když před zimou sklízela poslední bylinky, dívala se znovu na prázdnou nádrž. Byla zhruba metr a půl hluboká a od domu na ni většinu dne svítilo slunce. Napadlo ji, že by nad ní mohla stát průsvitná střecha a uvnitř by se dalo pěstovat.
Milan se zeptal, jak chce dostat záhony do bazénu. Irena odpověděla, že zatím neví. Tentokrát ale neobjednali ani opravu, ani zásyp. Rozpočet odložili do zásuvky.
Střecha ještě neznamenala skleník
Přes zimu Irena hledala příklady zapuštěných skleníků. Ukazovala Milanovi fotografie a přitom si dělala seznam. Zastřešení, větrání, přístup, nádoby na pěstování.
Milan jí na papír přidal vodu. Po každém větším dešti totiž museli nádrž znovu odčerpávat. Irena namítla, že po zakrytí už dovnitř pršet nebude. On ukázal na zahradu nad bazénem. Při lijáku odtamtud stékala voda přes okraj.
V březnu k nim přijel stavební technik. Prohlédl nádrž a okolní terén. Upozornil je, že nejdřív potřebují vyřešit vodu a ověřit stav konstrukce. Teprve potom má smysl řešit zastřešení. Irena si jeho poznámky zapisovala na druhou stranu svého seznamu.
Před návštěvou měla pocit, že najde levnou střechu a Milan ji pomůže postavit. Teď přibyla prohlídka konstrukce, úprava okolí a řešení odvodu vody. Když technik odjel, Milan se jí zeptal, jestli pořád chce pokračovat.
Úsporu už neslibovala
Seděli v kuchyni nad dvěma nabídkami. Jedna vracela zahradu do roviny, druhá počítala s přestavbou. Skleník nakonec vycházel dráž než zasypání. Irena chvíli zkoušela od částky odečítat práci, kterou by mohli udělat sami.
Milan připomněl, že podobně začínali s bazénem. Tehdy také počítal jen s několika díly a volným víkendem. Irena papír otočila zpátky. Částku nechala celou. Řekla, že to tedy nebude úspora, ale něco, co by chtěla na zahradě mít.
Milan si přitáhl nákres. Zeptal se, kudy se bude chodit dovnitř a jak vysoko budou nádoby s rostlinami. Na dně by na některé dopadalo málo světla. Začali proto s technikem řešit rozmístění vyvýšených pěstebních nádob a pohodlnější schody místo starého žebříku.
Odsouhlasili si rozpočet i to, co odloží. Pergola zůstane bez nové krytiny a nábytek do ložnice počká.
První rajčata málem uvařili
Úpravy zabraly část jara. Firma vyřešila odvod vody a okolní terén, následovala konstrukce s průsvitným zastřešením a otevíratelnými částmi. Milan uvnitř dokončoval pěstební nádoby. Irena zatím držela sazenice v kuchyni, kde už překážely při každém otevření okna.
Jedno teplé dopoledne Irena zalila a odjela na nákup. Milan opravoval polici v garáži. Po návratu našla svěšené listy rajčat. Pod střechou bylo mnohem tepleji, než čekala. Větrání zůstalo zavřené.
Otevřeli ho a Irena několik minut stála mezi rostlinami. Na fotografiích, které si v zimě ukládala, nikdo podobné dopoledne neukazoval. Od té chvíle se před odjezdem domlouvali také na tom, kdo zkontroluje skleník.
Část první výsadby museli nahradit. Další už se ujala a po letních deštích na dně nezůstávaly louže. Soused, který se během stavby ptal, proč bazén prostě nezahrnuli, si přišel prohlédnout, jak vyřešili schody. Přinesl jim dvě sazenice paprik.
Lehátko si nechali
Rajčata sklízeli postupně, salátu měli chvílemi víc, než stačili sníst. Irena několikrát rozdala sousedům menší tašku. Milan jí připomněl, že podle účtenek zatím vypěstovali nejdražší zeleninu v ulici. Nehádala se s ním. Účtenky měla uložené stejně pečlivě jako on.
Na podzim prostor uklidili. Irena nepořídila elektrické topení, které prohlížela na internetu. Zimní rajčata už nikomu neslibovala. Připravila si semena na jaro a zapsala, co se jim osvědčilo.
Jedno z původních lehátek nechali pod pergolou. O rok později si na něj Milan po obědě konečně lehl. Irena se dole u pěstebních nádob skláněla nad salátem. Zavolal na ni, jestli už toho dnes nenechá a nepřinese si ven kávu.
Podala mu přes okraj cedník s utrženými listy. Vzal ho, položil vedle lehátka a posunul druhou židli do stínu. Irena si umyla ruce u zahradního kohoutku a šla pro dva hrnky.
