Článek
S tchyní jsme se nesnášeli od první vteřiny. Byla to ta klasická semetrika, která měla pocit, že pro její dcerušku není nikdo dost dobrý. Naše rodinné oslavy se musely dělat nadvakrát, protože jsme spolu nevydrželi v jedné místnosti bez toho, aby na mě nezačala štěkat. Moje žena to brala s nadhledem, ale já už měl zuby nehty plné toho, jak se mnou jedná jako s odpadem.
Usmíření nepřipadalo v úvahu. Jenže pak mi osud (a můj pes) nahrál do karet takové eso, o kterém by se mi ani nesnilo.
Šokující objev v temném sklepě
Pokaždé, když jsme k nim přijeli, se tchyně kamsi „uklidila“, abychom se nepotkali. Nikdo to neřešil, hlavně že byl klid. Jednoho dne jsem ale házel psovi na zahradě tenisák a ten zapadl do křoví u zdi domu. Jak jsem ho hledal, všiml jsem si malého, špinavého sklepního okénka těsně nad zemí.
Nakoukl jsem dovnitř a nevěřil vlastním očím. V tmavé, páchnoucí místnosti seděla moje upjatá a věčně moralizující tchyně, na klíně měla notebook a sledovala velmi, ale velmi lechtivé filmy pro dospělé. A rozhodně nezůstalo jen u sledování. Nechci zacházet do nechutných detailů, ale pohled na ženu před důchodem v této situaci mě málem stál oběd.
„Něco za něco, maminko“
V tu chvíli mi došlo, že tohle je moje životní šance. Obešel jsem dům, sešel do temného sklepa a rozrazil dveře.
„Tak co, maminko, dobrý film?“ zahulákal jsem. Trhla sebou tak, že jsem se lekl, aby nedostala infarkt. Hned začala hystericky ječet, pak plakat a prosit, ať to nikomu neříkám. Byla naprosto ponížená.
A já? Já vytáhl telefon a pro jistotu si těch pár vteřin jejího „filmového klubu“ natočil. Oznámil jsem jí, že její tajemství je u mě v bezpečí, ale má to jednu podmínku. Od této vteřiny se ke mně bude chovat jako k naprostému králi, nebude mít jedinou hloupou poznámku a přestane nám dělat peklo. Jinak to video pošlu na rodinnou WhatsApp skupinu.
Konec dobrý, všechno dobré?
Zafungovalo to dokonale. Z mé tchyně je rázem ten nejhodnější beránek pod sluncem. Na rodinné sešlosti mi nosí pivečko, usmívá se na mě a neřekne mi jinak než „Radečku“. Všichni si myslí, že došlo k zázračnému usmíření a ona konečně dostala rozum.
Samozřejmě jsem jí slíbil, že to nikomu neřeknu. Ale ruku na srdce – takovou bombu si přece nemůžete nechat pro sebe. Takže moje žena to samozřejmě ví a společně se tomu potají smějeme. Lidé možná budou říkat, že jsem hyena, ale upřímně? Měl jsem se dál nechat urážet, když jsem mohl celou situaci vyřešit jedním šikovným videem?
