Článek
Do kolonie jezdila přes třicet let, dvakrát nebo třikrát týdně. Brzy ráno odemkla chatku, uvařila kávu a pustila se do práce. Věděla, kde se drží vlhkost a který záhon na jaře připraví první.
Nahoře měla přes tři sta metrů čtverečních zahrady. Vedle chatky nechávala místo na posezení, u plotu pěstovala květiny. Ostatní se jí ptali, co vysadila. Na jejích záhonech už něco rostlo, když oni teprve začínali.
Jen cesta od auta ji začínala unavovat. Z parkoviště nahoru musela dvakrát zastavit a tašku s nákupem přendávat z ruky do ruky. Když nesla pytel substrátu, rozdělila ho dole do dvou menších nádob. Pro jednu se pak vracela.
Doma hledala fotografie pro případné zájemce. Zahrádku měla pronajatou od spolku, chatka a vybavení byly její. Chtěla se domluvit na předání. Zatím o tom mluvila jen s dcerou.
Nabídka přišla ve špatnou chvíli
Radek ji potkal u schodů. Přinesla si novou hadici a držela ji pod paží, aby měla volnou ruku na zábradlí. Nabídl, že ji vezme nahoru. Božena mu poděkovala a řekla, že to zvládne.
Navrhl výměnu za svou zahrádku dole. Měla by blíž k autu a tolik se nenamáhala. Božena se zeptala, proč má pocit, že jí může vybírat jiné místo.
Radek začal vysvětlovat, že to myslel jako nabídku. Božena odpověděla, že pokud bude potřebovat menší zahradu, najde si ji sama. Došla nahoru a hadici položila před chatku. Rozbalila ji až po kávě.
Dceři večer řekla, že ji mladší soused považuje za nemohoucí. Dcera se zeptala, jestli je jeho zahrádka ta přímo u cesty. Božena odpověděla, že ano, ale sotva poloviční. Nechápala, proč se dcera místo jejího rozčilení zajímá o umístění.
Dole byly jen tři záhony
O týden později potkala Radka u společné nástěnky. Pozdravil ji jako obvykle a nijak se k jejich rozhovoru nevracel. Božena tam stála nad oznámením o brigádě. Nakonec se zeptala, kolik metrů jeho zahrádka vlastně má.
Necelých sto padesát. Navrhl, že jí ji může ukázat. Božena řekla, že se podívá, ale nic neslibuje. Radek otevřel branku. Za ní vedla krátká rovná pěšina k menší chatce, dvěma ovocným stromkům a třem záhonům.
Božena si všimla stínu od vysokého sousedního plotu. Radek jí popsal, kudy jde slunce. Ukázala mu místo na další záhon. Tam ale nechávali prostor na posezení, o víkendech jezdil s manželkou a dvěma dětmi.
Chtěl pěstovat víc zeleniny. Při pronájmu mu prostor stačil, teď hledal místo na další řádky. Horní zahrádka mu vyhovovala velikostí i sluncem.
Tentokrát se ptala také ona
Božena se posadila na lavičku před chatkou. Z místa viděla na branku a kousek svého auta. Na horní zahrádce nikdy neřešila, kolikrát musí něco přenést. Tady si začala všímat vzdáleností téměř okamžitě.
Radek jí ukázal střechu chatky a upozornil na dveře, které za vlhka drhnou. Otočila kohoutkem u záhonů a zeptala se na přívod vody. Potom chtěla vědět, co všechno by tu nechal. Zajímal ji regál, pracovní stůl a velká nádrž na dešťovou vodu.
Při druhé návštěvě si přinesla metr. Vyměřila další menší záhon a zjistila, že by se vešel bez přesunutí stromků. Radek zatím procházel její zahrádku nahoře. Ptala se ho, jestli vůbec ví, kolik práce dá celou plochu udržet.
Řekl, že některé záhony první rok nechá volné. Božena mu připomněla, že volný záhon neznamená záhon bez práce. Zasmál se a zeptal se, zda si může napsat, kdy tam obvykle začíná plít. Tentokrát mu to vysvětlila.
Podmínky chtěla znát předem
Na další návštěvu přišla s dcerou. Ta si zahrádku prohlédla a začala navrhovat, jak všechno ze staré chatky přestěhují. Božena ji zarazila. Nejdřív potřebovala projít podmínky výměny. Nebyla rozhodnutá jen proto, že sem dobře dojde.
Sepsali, co si každý odveze a co zůstane. Boženina chatka byla větší a lépe vybavená, Radek doplatil dohodnutý rozdíl. Předsedkyně spolku s nimi prošla změnu nájmů a předání. Všechno zaznamenali.
Božena si odnášela vlastní nářadí, dvě židle a několik rostlin. Radek si některé trvalky na horní zahrádce chtěl nechat. Požádal ji, aby mu ukázala, které na jaře vyrážejí pozdě, ať je omylem nepovažuje za prázdné místo.
Naposledy zkontrolovala okno. U dveří si vzpomněla na hrnek na polici a vrátila se pro něj. Dcera čekala u auta. Tentokrát se neptala, zda už má všechno.
První sklizeň odnesla najednou
Na nové zahrádce zpočátku hledala věci na špatných místech. Konev stála v jiném rohu a při otevírání chatky musela dveře trochu přizvednout. Radek jí je během další návštěvy seřídil. Božena mu mezitím ukázala, jak rozeznat rašící květiny u jeho nového plotu.
Menší plocha se jí zaplnila rychleji. Některé rostliny vynechala a místo nich si nechala průchod, aby nemusela při práci obcházet nádoby. Když se jí sousedka zeptala, zda už velkou zahradu nezvládala, Božena odpověděla, že na záhony stačila. Vadily jí schody.
V létě měla první větší sklizeň. Do tašky uložila cukety, salát a svazek cibule. Zamkla chatku a vyrazila. U společné brány potkala Radka, který jí chtěl tašku vzít.
Požádala ho, aby jí raději přidržel bránu. Potom z tašky vytáhla dvě cukety a podala mu je. K autu došla se zbytkem nákladu najednou. V kufru vedle zeleniny ležel menší pytel substrátu, který koupila cestou. Vzala ho pod paži a vrátila se s ním k chatce.
