4 + 2 výstavy v letní Praze úplně zadarmo

Mým oblíbeným místem zamyšlení ve starém centru Prahy jsou prostory Galerie Rudolfinum, v nichž je možnost se blíže seznámit s moderním uměním a jeho angažovanými podobami. Do Rudolfina chodím již několikátým rokem a současná výstava s názvem „DATAS: The Data and the Sovereign“ je opět velmi důležitým zvědoměním aktuálního tématu v rukou kolektivu multidisciplinárních umělců. Pokládá si tři důležité otázky - Kdo ovládá naše data, osobní suverenitu i politickou svobodu? V tematických konstelacích (a nádherných novorenesančních prostorech galerie) se pak návštěvník postupně noří do nejrůznějších, mnohdy interaktivních děl a po zhlédnutí se sám sebe ptá, nakolik jsme vlastně v tomto digitálním světě opravdu svobodní, jak je nám často tvrzeno?

Dalším důležitým eventem, který můžete v Praze (a také Pardubicích) navštívit, je bienále Ve věci umění, jenž má svou hlavní část ve velké dvoraně Veletržního paláce. V něm sídlí i Národní galerie Praha s mnoha úchvatnými sbírkami - výstavy jsou ale po většinu roku zpoplatněny a v tomto článku jsem slíbil seznámit především s místy, která je možné navštívit i s nulovým rozpočtem, proto se NGP budeme věnovat jindy.

Bienále se koná již čtvrtým rokem, tentokrát s podtitulem Nezbytná přání, jenž představuje umění, které se rodí z nutnosti a které je formované životními podmínkami těch, kdo je vytvářejí. 49 umělkyň, umělců i kolektivů z celého světa zde představují svou tvorbu jako prostředek solidarity a soucitu, jako nástroj podpory těch, kdo vzdorují, ale i jako způsob vyrovnávání se s osobní naléhavostí. Mě osobně učarovala vysoká místnost s tradičními běloruskými výšivkami zobrazujícími politické vězně a jejich činy proti současnému diktátorskému režimu. V rámci bienále se navíc koná mnoho doprovodných akcí, a to až do 13. září 2026.

Do Kampusu Hybernská chodím za skvělou, takřka berlínskou, atmosférou, aktivistickými eventy a nejlepším čepovaným nealko IPA v celém širokém centru Prahy. Mají tady ale i výborné kafe a galerii HYB4, kde se až do konce srpna můžete seznámit s jedním z mých nejoblíbenějších současných českých malířů - Janem Vytiskou. Expozice s názvem „Do vsi, kam jsi nikdy neměl zabloudit“ zavede návštěvníka do surreálného prostoru, v němž se spojuje mýtus a imaginace. Na místa, v nichž valašský folklór prosakuje do snových krajin plných explozivních barev a expresivních výjevů. Tři obří plátna, a vy, uprostřed nich. Několik perokreseb pak nabízí dokonalé meditativní zklidnění a evokuje zamyšlení nad tradičními přírodními motivy. Myslím, že právě uvedení Vytiskových děl v tomto prostoru je skvělou introdukcí do jeho tvorby a navíc nabízí návštěvníkům zažít navýsost studentský prostor v centru Prahy.

„To podstatné se děje mimochodem“ - název výstavy, který ve mě evokuje mnoho filozofických myšlenek, na mě vyskakuje už přes měsíc z různých bannerů na cestě metrem a já si tuto sobotu konečně udělal čas, abych soukromou sbírku umění Ronyho Plesla navštívil. Pro ty, kdo by Ronyho Plesla neznali - je významným českým designérem skla, sochařem a také profesorem na UMPRUM v Praze. Svou tvorbou formoval celou jednu generaci našich sklářských výtvarníků a díla z jeho ateliéru stojí při výstavě klauzurních prací UMPRUM vždy za návštěvu. Od roku 2020 má v pražském Karlíně studio a ve stejné čtvrti nyní vystavuje jeho soukromé sbírky i Galerie Magnus Art. Průřez uměním, jenž Plesla ovlivňuje, hodně vypráví o jeho zdrojích inspirace a dává nahlédnout za oponu kreativity tohoto velkého českého umělce. Galerie Magnua Art je navíc oproti jiným institucím otevřena i v pondělí.

Všechny výše zmíněné výstavy můžete navštívit samozřejmě i s dětmi, ale myslím, že pokud s sebou máte opravdu malé človíčky, mohli by se vám spíš hodit následující dva tipy, které mě samotného okouzlily a potěšily mé dětské i dospělé já.

Galerie České Televize na Kavčích horách uvádí interaktivní a velmi milou výstavu „Kouzlo loutek a poezie obrazu“ věnovanou tvorbě režisérky a scénáristky Šárky Váchové. Děti (i dospělí) se zde ponoří do kouzelných světů loutek a animace, můžou prozkoumat proces tvorby velkých filmových projektů autorky a nahlédnout do světa Chaloupky na vršku. Výstava je poctou celoživotnímu dílu Váchové a krásným zážitkem nejen pro milovníky marionet.

S loutkami ještě chvíli zůstaneme, protože i můj poslední tip na kulturní výlet se dotýká dílek řezbářského řemesla - snad nejznámější vyřezávané postavičky, která učí děti po celém světě neříkat lži. Je jím samozřejmě Pinocchio Carla Collodiho. Letošní rok je jubileem 200tého výročí od narození tohoto italského spisovatele a proto si Italský kulturní institut nachystal projekt s názvem Pinocchiova zahrada - kouzelnou scénografickou stezku vnitřním areálem institutu, kde se návštěvníci setkají s postavami z dobrodružství tohoto dřevěného klučíka a zároveň si budou moct prohlédnout digitální reprodukce 79 autorských obálek knihy Pinocchiova dobrodružství ze 40 zemí světa. Jen u Italského kulturního institutu pozor na otevírací dobu - přístupnost je od úterý do neděle od 15ti do 19ti hodin.

A co vy? Napadají vás další místa, kde se kulturně obohatit tohle léto v Praze? Budu rád, když mi je nasdílíte do komentářů :) Za tým Mapfluencers, Honza T.