Barvy podzimu u rybníka Chvalov na Strakonicku

V momentech ranního poklidu, kdy je voda poklidná jako ebenové zrcadlo, jsou dopadající žaludy prazvláštním rytmickým doprovodem myšlenek. Malé kamenité pláže jsou semeny stromů přímo přeplněny a první paprsky pronikající vodou osvětlují, že i mělké dno u břehu rybníka vytváří spíš vrstva žaludů než typický písek a zbytky listů.

Na obzoru vzlétá modrý balón, a cesta, obklopená kamennými souputníky, vede podél lesa starým úvozem. Mnohé balvany jsou porostlé mechem a borůvčí se mezi borovicemi očividně dobře daří. Od rybníka se ještě ozývají dozvuky žbluňkání, přerušované hlasitým voláním kachen, které spolu přes rozlehlou vodní plochu komunikují a pravděpodobně projevují radost nad další prožitou nocí a krásou rána babího léta.

Lesní stezka vede až k další louce, jenž slouží skautským táborům a odkud se dá kochat výhledem na rybník Chvalov v povzdálí. Cesta dál skrývá pak nečekaný objev, jenž se ukáže až z bezprostřední blízkosti - neogotická hrobka pánů z rodu Battagliů z Bratronic a Enisů z Lažan. Jak netradiční jména na naše české luhy a háje. Jedna linie sem totiž přišla z Itálie a druhá až ze severu Irska, přesto dnes leží v nádherné krajině Strakonicka a o jejich místo posledního odpočinku, natřeného okrově žlutou barvou, se stará místní spolek. S tóny podzimu má místo až mystický charakter.

O kus dál se pasou na poli krávy, které jsou zvědavější, než by se mohlo zdát. Mají rády zpěv, po chvíli ostychu se blíží k jeho zdroji, jemně pofrkávají a nasávají vůni pachů, jenž přináší tohle ráno. Je mezi nimi i několik telat bílých jako sníh. Až přijde za dva měsíce zima, budou se ztrácet v poprášených planinách místních luk a poznat půjdou jen podle páry, jenž z nich bude jemně sálat a která jim půjde dozajista od úst. Jsou to vznešení tvorové, bez nichž by tato kulturní krajina neprosperovala tak, jako nyní, když jsou součástí jejího koloritu.

V polovině stráně se pase srna a srnče - ladnými skoky míří k rudě proměňujícímu se remízku, jehož listí se barví do karmínu i pampeliškové žluti. Několik žaludů dopadá při mírných poryvech podzimního větru na kamení ve středu této oázy v polích a káně zahlédlo svou ranní kořist.

Tohle ráno označuje čas, kdy pozdní léto umírá a uvolňuje své místo plné síle přicházejícího podzimu. Tichá rovnováha odcházení a znovuzrození pokračuje.

A kudy se dostat k rybníku Chvalov?